Menšinové stanovisko – zdůvodnění nehlasování

pro Výroční zprávu Rady ČT o hospodaření ČT v roce 2012

K VZ o hospodaření jsem v řádném termínu předložil připomínky, které nebyly, dle mého názoru, managementem a Radou ČT zcela vypořádány.

Management ČT se ve své odpovědi snaží záměrně bagatelizovat fakt, že poprvé za dlouhé roky ČT čerpala z fondu TV poplatků v účetním období více, než byla tvorba fondu TV poplatků ve stejném období. Rozdíl, který představuje deficit hospodaření ve fondu TVP v běžném roce 2012, přesahuje čtvrt miliardy Kč! Ve své odpovědi management naprosto zbytečně popisuje skutečnost, že se příjmy a výdaje liší od nákladů a výnosů a tím se snaží zastřít závažnost jevu, na který upozorňuji. Je samozřejmé, a patří to mezi základní vlastnosti podvojného účetnictví, že dochází k časovému nesouladu mezi výnosy a příjmy na straně jedné a náklady a výdaji na straně druhé. Toto je zcela běžné nejen v účetnictví neziskových organizací, ale i podnikatelských subjektů. Zdůvodnění, že se nejedná o „utrácení“ a že „se jedná jen o účetní operace“ má svoji analogii v tom, kdyby management akciové společnosti obhajoval ztrátové hospodaření ve výši několika set miliónů korun tím, že „neutrácel“ a že se jedná jen o „účetní ztrátu“. Závažnost deficitního hospodaření na účtu TV poplatků v roce 2012 je o to větší, že se nejedná jen o nahodilý krátkodobý jev, který by bylo možno v horizontu trvání několika měsíců na přelomu roku připisovat určitým časovým posunům mezi příjmy a výnosy a náklady a výdaji, ale o jev, který má pokračování i v roce 2013, pro který Rada ČT schválila generálnímu řediteli další deficitní hospodaření na účtu TV poplatků, tentokráte ve výši přesahující 500 mil. Kč!! Připomínám, že s tímto trendem dlouhodobě nesouhlasím.

V  doplněném úvodním slově GŘ se ve třetím odstavci píše:

„… Došlo k meziročnímu poklesu celkových příjmů o 301 mil. Kč. Tento pokles příjmů je podle

našich poznatků i očekávání trvalý. Z hlediska probíhající transformace ČT, která samozřejmě sama o sobě vyvolává i určité krátkodobé navýšení nákladů, to vytvořilo mimořádný tlak na udržení finanční rovnováhy. Z velké části se podařilo pokrýt výpadek příjmů úsporami a racionalizací činnosti ČT. Nebylo nutno disponibilní finanční prostředky ČT použít pro pokrytí uvedeného výpadku v plné výši.“

K tomu lze než dodat, že se jedná o další záměrnou mystifikaci a zkreslování skutečnosti, poněvadž, pokud výpadek celkových příjmů ve výši 301 mil. Kč (z toho výnosy za komerční sdělení činí pouze 210 mil. Kč) způsobil deficit hospodaření na účtu TV poplatků ve výši 251 mil. Kč, není citované tvrzení GŘ o „pokrytí velké části výpadku úsporami“ pravdivé. Jen připomínám, že rozdíl mezi tvorbou a čerpáním TV poplatků byl v roce 2011 kladný (=přebytek) ve výši 347 mil. Kč!

Důvody meziročního propadu hospodaření ve fondu TV poplatků z (+347 mil. Kč) na (-251 mil. Kč), tj. o 598 mil. Kč nebyly managementem dosud Radě ČT vysvětleny a doloženy potřebou analýzou, ačkoli jsem o to několikráte žádal.

Požadoval jsem doplnit rozdílový řádek, tak jak tomu bylo v předešlých letech, neb se nejedná o bezvýznamný „rozdílový řádek“, který je možno vypustit, nýbrž o výsledek hospodaření na účtu televizních poplatků, který je definovaný jako rozdíl mezi tvorbou a čerpáním televizních poplatků v běžném roce. I nadále považuji za legitimní požadavek na:

-          doplnění obvyklé tabulky o krytí položek aktiv z fondu TV poplatků stejně jako

-          doplnění tabulky tvorby a čerpání fondu TV poplatků v letech 2005-2013

jak je uvedeno v další pasáži mých připomínek.

Vzhledem k tomu, že požadovaná tabulka nebyla doplněna do VZ, předložím  Radě ČT návrh  usnesení, kterým Rada žádá GŘ o zpracování této tabulky ve formě informace pro Radu ČT .

V odpovědi managementu se objevuje několik nepřesností:

Ano, odvod ČTÚ a Státnímu fondu kultury jako nákladový druh zůstávají, jejich podíl na celkových reklamních výnosech je nižší, než tomu bylo před novelou zákona o ČT. Dále je v odpovědi zcela pominut fakt, že s koncem digitalizace, ke které byla zákonodárcem provedena změna v právním režimu vysílání reklamy, prudce poklesly náklady na distribuci signálu důsledkem vypnutí analogového vysílání (v řádech stamiliónů). I toto je třeba zahrnout do ekonomické rozvahy dopadů změny legislativy souvisejícími s ukončením digitalizace na hospodaření ČT.

Navrhnu tedy Radě ČT, aby požádala GŘ nebo uložila dozorčí komisi  zpracovat analýzu dopadů legislativních změn souvisejících s ukončením digitalizace (včetně omezení reklamy a ukončení analogového vysílání) do hospodaření ČT v letech 2011 a 2012.

Dále jsem žádal, aby součástí zprávy byla i moje menšinová stanoviska (má-li to být zpráva celé Rady) k:

Ø  rozpočtu (za kapitolu 3.1.)

Ø  účetní závěrce (za kapitolu 8.2.)

Ø  změně rozpočtu (za kapitolu 6.)

Ø  tv poplatkům (za kapitolu 7.4.)

Ø  dlouhodobým plánům rozvoje (za kapitolu 3.11.)

 Jedná se o zprávu celé Rady, ve které mohou existovat různé pohledy a zpráva má být výpovědí celé Rady, tudíž musí obsahovat i jiná, odlišná stanoviska jednotlivých členů.

Odpověď managementu musím kategoricky odmítnout z následujících důvodů:

Je běžnou praxí u veřejných institucí jakými jsou například RRTV nebo ústavní soud či další soudy nižších instancí, že jsou spolu zveřejňována tzv. menšinová stanoviska. Tato praxe je zvlášť důležitá v oblasti médií, v níž je jedním z hlavních a nedotknutelných principů fungování svoboda slova a pluralita názorů. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání obdobně jako Rada ČT předkládá parlamentu ČR svoji výroční zprávu, v níž jsou přiložena i vyžádaná menšinová stanoviska jednotlivých radních.

Management ČT nemůže rozhodovat o tom, zda budou či nebudou ve VZ zahrnuta menšinová stanoviska členů rady ČT. Výroční zpráva ČT o hospodaření (o činnosti) je zpráva předkládaná PS Parlamentu ČR Radou ČT nikoli generálním ředitelem.

Jsem přesvědčen, že to není věc k hlasování, ale menšinová stanoviska jsou přirozenou součástí Výroční zprávy všech orgánů a institucí, které jsou podobně jako Rada ČT voleny  tak, aby v nich byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Jakákoli výroční zpráva pak nutně obsahuje i, byť menšinová, odlišná stanoviska zástupců těchto názorových proudů. Zvláště je-li Rada ČT orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je třeba aby i odlišné postoje nejen odborné veřejnosti, které se staly součástí jednání Rady ČT, byly obsaženy v závěrečné zprávě.

Precedentů je několik.

Členové Ústavního soudu ze zákona připojují svá menšinová stanoviska k nálezům ÚS a tyto jsou součástí nálezu a publikovány ve Sbírce nálezů a Ročence.

Z této praxe vychází i RRTV, která rovněž publikuje ve Výročních zprávách menšinová stanoviska členů Rady a jejíž složení a volba odpovídá Radě ČT. Podobně Rada ČRo.

V neposlední řadě i např. pro členy představenstva  akciových společností s odlišným stanoviskem je to samozřejmostí.

Neumím si tedy představit Výroční zprávu Rady ČT bez těchto menšinových stanovisek.

Menšinová stanoviska a odlišné postoje nejsou žádnou ostudou, ale projevem skutečné plurality názorů, které má Rada prezentovat. Leda, že by se jich někdo bál, nebo chtěl vědomě vyloučit nebo umlčet jeden názorový proud. V tom případě by to ovšem nebyla zpráva Rady, ale pouze části Rady. – Vzhledem k tomu, že právě k tomu došlo, jsem nucen podat v této věci stížnost PS P ČR.