úterý 31. července 2012


Připomínky k Dlouhodobým plánům


Doporučuji Radě ČT, aby navržený DP vrátila GŘ k dopracování zejména o tyto údaje.
  • očekávaný přepočtený evidenční počet pracovníků v jednotlivých letech
  • odhad průměrné mzdy v jednotlivých letech
  • po profesních skupinách zaměstnanců ČT ukázat vývoj objemu ON v jednotlivých letech tak, aby byl patrný celkový pokles ON o deklarovaných 14%.
  • uvedení nejvýznamnějších nákladových druhů v oblasti ostatních režijních nákladů, u kterých dojde k největším úsporám tak, aby celkový objem ORN klesl o 22% (po jednotlivých letech)
  • objem externích nákladů na vlastní tvorbu v jednotlivých letech
  • objem externích nákladů na akviziční pořady v jednotlivých letech
  • očekávaný objem nákladů na vysílací práva sportovních přenosů v jednotlivých letech
  • očekávaný podíl na sledovanosti v CS 15+ v jednotlivých letech, příp. v dalších cílových skupinách (děti jsou zacíleny v koncepci ČT3)
  • bod “Veřejná služba poskytovaná Českou televizí musí být:” (str. 6.: - prostorem pro rozvíjení a inovaci historicky kodifikovaných uměleckých a kulturních hodnot; - prostorem pro kultivaci vkusu diváků a hledání shody v základních společenských postojích; - prostorem pro vzájemné poznávání a sbližování evropských kulturních kořenů; - prostorem pro tvorbu napříč generacemi tvůrců; - prostorem pro programovou synergii napříč žánry a jednotlivými kanály ve vytváření společenského konsenzu a různých forem společenského dialogu o rozhodujících hodnotových otázkách a prioritách.) doplnit o kritickou část retrospektivní a aplikační část, zejména pak v oblasti axiologie! Jaká jsou estetická a myšlenková kritéria? Co bylo špatně? Co je špatně? Jak to bude dobře? Doložit v programu ČT, kde jsou a budou tyto cíle plněny!
  • doplnit přesnou definici (str. 8.: „Rozvoj programového schématu ČT1…“„...přeformátovat, nově definovat…“) - co se pod tím skrývá?, co má být jinak, než to bylo? [zábava byla, snad i s přidanou hodnotou; seriály byly...atd.]
  • dopracovat bod k ČT24 (str. 8.: posilovat a dále rozvíjet regionální zpravodajství. Při současném stavu tří denních regionálních relací, vysílajících asymetricky a dramaturgicky ne zcela jednotně na území ČR, se jako optimální dlouhodobý výsledek jeví vysílání denního zpravodajství pro hlavní město a všech třináct krajů. Dlouhodobost tohoto úkolu vychází z jeho technické a ekonomické náročnosti,) včetně definice postavení TS Brno a TS Ostrava a legislativních úprav.
  • vysvětlení nesrozumitelného bodu (str. 11.:„…zajištění zpětné vazby od autorů z konkrétních projektů a aktivit ČT…“)
  • v části, která se týká ČT3 zcela chybí komparace s dětskými programy, které jsou v současnosti dostupné kabelem nebo satelitem a to v češtině i angličtině – je třeba doplnit.
  • přehled naplňování veřejnoprávní služby jinými televizními kanály


Jedná se pouze o několik klíčových údajů, kromě celé řady dalších k následné diskusi. Jsem toho názoru, že teprve potom bude možné kvalifikovaně posoudit reálnost předloženého DP a rozhodnout o jeho schválení či neschválení.

úterý 10. července 2012

Program ČT 3 - několik poznámek na Radu ČT dne 11.7. 2012


„Rada obdržela materiál „Program ČT 3 – program pro děti, mládež a vzdělávání“, konstatuje, že byla s obsahem materiálu seznámena na pracovním setkání, pořádaném generálním ředitelem dne 6. 6. 2012 a žádá generálního ředitele, aby byla informována o přípravách Programu ČT 3 – program pro děti, mládež a vzdělávání, v termínu do …………………..“

- Předložené usnesení nepřichází v úvahu. K tomu, aby mohl GŘ pokračovat v přípravách a v investicích do příprav Programu ČT 3, potřebuje souhlas Rady (o který musí požádat), resp. protože se zcela jistě jedná o strategický plán rozvoje ČT podléhá ze zákona schválení Radou ČT. Teprve schválí-li Rada ČT Program ČT 3 mohou pokračovat jakékoli další přípravné práce. Schválení však v současné podobě nepřichází v úvahu – viz níže.

- Navrhuji tedy usnesení:


- „Rada bere na vědomí materiál „Program ČT3 – program pro děti, mládež a vzdělávání“.


- „Rada zřizuje odborný poradní orgán - Panel Rady ČT k detailní oponentuře projektu dětského vysílání, složený z odborných pracovníků Výzkumného ústavu pedagogického a pedagogů vybraných škol.“


- „Členové Rady mohou do 8. 8. 2012 navrhnout členy Panelu“



Pár bodů ke zdůvodnění:



Koncepce postrádá

=> jakoukoli zmínku o tom, že tým srovnával zkušenosti z obdobných evropských programů. V čem se zásadně liší, v čem jsou specifika diváka? Naopak v čem vychází zásadně ze zahraničních zkušeností? (jediná zmínka o členění věkových skupin BBC – str. 6)

=>sociální skupiny a jejich programová orientace? Předpokládá se homogenní sociální stratifikace?

=>kooperace technických platforem v interaktivitě? (V projektu je uvažováno pouze o kooperaci vysílání a internetu pro odpovědi a zaslané příspěvky dětí.)

 je uváděna nezbytnost výjimky ze zákona na 20% programu regionálních studií (nejde tu o „trojského koně“, který má ČT umožnit těch 20% zrušit zcela??)



Koncepce:

 program je koncipován jako 24 hodin a je pak logicky hybridní:

 lze si představit omezené vysílání v rozpětí časů pro děti a mládež (úspora a omezení hybridnosti)

=> 06-21 pro děti a mládež (skupina 4-8, 9-12 [skupina 13-15 je vypuštěna str.5] a dále skupina 16-18 [od 20 hodin do 22]

=> od 22 „drsnější“ pro mládež a alternativa

=> v pozdních hodinách reprízy atd. (čím se to pak v těchto hodinách liší od ČT1 a 2 a proč je to vůbec v těchto hodinách vysíláno?)

 obecně lze vyčíst z textu, že jde především o zábavně zaměřený kanál. Zadání by mělo být přece jen přesněji specifikováno, než je v čl.3. Asi by mělo vycházet z nějakého cíleného rozboru hodnotových orientací jednotlivých věkových skupin, což by si patrně vyžádalo nějakou spolupráci se sociology (vývojové trendy – kupř. mezigenerační solidarita; vztah k handicapovaným; domácí násilí; poznávání lifestylu ve světě; odlišné kultury; základní orientace v mytologii a příbězích biblických atd.)

 obecně postrádám v tomto členění nějaký solidnější reprezentativní průzkum, který by ukázal, jak jsou v oblasti audiovizuální děti v těchto skupinách orientovány (lifestylový výzkum [na jakém vzorku, kdy, jak reprezentativní] nemá žádnou vypovídací validitu v otázce, na co se děti dívají? Jsou to diváci ČT? Asi ne pouze. A kterých tedy dalších stanic a jakých programových orientací?])

 výčet programů na ČT 3 zcela postrádá hudbu, sport [dokument, který je klíčový pro edukaci, je uváděn pouze jako: „krátký, resp. drobný dokument“ (s:6)]

 jak vysoké procento archívů pro děti vyhovuje alespoň orientačně technickému standardu?

 predikce sledovanosti (share)

=> je uváděna při 100% pokrytí. Proč není uváděna predikce pro hybridní pokrytí, které je uvedeno v projektu?



Jak bude program řízen?

=> Zdá se, že zcela nesystémově vzhledem k ostatním kanálům

=> čl.8 – vytvořena redakce??? (žádný kanál nemá redakci);

=> ustaveny TS vývoje??? (PTS podle předpokladů nejsou součástí Vývoje dle Rozhodnutí GŘ 55, jsou autonomní – dětská tvorba bude mít více TS?)

=> čl. 9 – programový tým ČT 3??? – co je jeho součástí?

Zdá se, jakoby ČT 3 byl postaven zcela mimo systémové schéma řízení ostatních programů (je to záměr? nebo je to náhoda a neznalost zpracovatelského týmu?)



Financování a technická stránka:

 financování z úspor?

=> je možné po velmi omezený čas – klasická trajektorie (obecná inflace cen, růst nákladů) je: zvýšení poplatků, v prvních létech se vytváří úspory, v dalších létech se tvoří vyrovnaný rozpočet z úspor a dál to již bez zvýšení poplatků není možné.

=> Kdy je předpoklad, že ČT bude žádat o zvýšení poplatků?

=> Jak bude dosaženo uvedených úspor?

 zdá se, že struktura nákladů projektu neuvádí náklady na vysílání (jaké budou náklady na vysílání, resp. také pronájem na 4 sítě?? viz. dopis Předsedy Rady ČTÚ, který sice uvádí příslib přístupu, nejsou tam ale žádné úvahy o nákladech?)

 Stanice pro děti musí být primárně INTERAKTIVNĚ VZDĚLÁVACÍ, ne pasivně zábavná. To za prvé.

Stanice musí být ve státě tou nejlepší multimediální mateřskou a základní školou. Ne výsměchem jejim cílům. Musí být naplněním Komenského hesla ŠKOLA HROU a ne naplněním sloganu "Sedávej panenko v koutě".

 Stanice musí svůj program vytvářet v široké kooperaci s odbornou pedagogickou veřejností, ne "za bukem" v kancelářích ČT. Souhlas reprezentativního panelu pedagogických odborníků po veřejné prezentaci a odborné diskuzi iniciované Radou považuji za důležitější než souhlas Rady a v každém případě podmiňující souhlas Rady.

 Projekt neobsahuje žádný dramaturgický záměr - čeho vysíláním dosáhnout. Přilepit děti k obrazovkám k čemukoliv z akvizice, případně je nechat sedět před sitcomy? Ne. Výchova hloupých, tlustých a pasivních dětí není a nemůže být cílem veřejné služby.

Jediný smysluplný záměr takové stanice je pomoci české základní škole a českému předškolnímu vzdělávání, podporovat českou kulturu pro děti a učit děti multikulturnímu, multietnickému soužití, k přírodě i lidem ohleduplnému chování.





A to nejde většinou z Británie nebo Ameriky převzatých pořadů, to jde JEN většinou VLASTNÍCH původních, edukativně a na cílové skupiny orientovaných pořadů, respektujících a tvořivě rozpracovávajících Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, při základní míře tolerance k odlišnostem waldorfského programu a Montessori pedagogice.

O tom ale návrh projektu neříká vůbec nic a z předloženého dokumentu není ani zřejmé, že by dramaturgie o edukativním naplnění jako primárním uvažovala. Z předloženého projektu mám dojem, že jde spíše o to děti bavit než vzdělávat.



Test veřejné služby

Projekt by měl obsahovat detailní rozpracování programu s vyznačením těchto kategorií:

[ Účel – záměr ][ očekávaný vzdělávací přínos ][ forma ][ struktura výstupu, výsledku ].

Záměr by měl vždy navazovat na rámcové vzdělávací programy.



To vyžaduje od dramaturgů zamyslet se nad tím, proč dětem ten který blok či pořad nabízí (a kdy ho nabízí), co v jeho rámci sleduje, co chce dětem zprostředkovat, co se dítě může prostřednictvím pořadu naučit, v čem se může rozvinout či zdokonalit, či k jakým znalostem, dovednostem, postojům i hodnotám (kompetencím) může blok přispět.



To by měl být hlavní "test veřejné služby" pro tyto pořady a hlavní odůvodnění jejich nasazení.



Možná a NUTNÁ koordinace a kooperace s Českým rozhlasem a jeho připravovaným dětským vysíláním zde vůbec není uvažována.



K naplnění tohoto záměru je ovšem třeba:

 už nyní vytvořit interdisciplinární tým složený z externích pedagogických odborníků a učitelů, dramaturgů a scénáristů.

 Každý záměr konzultovat a oponovat u pedagogických odborníků. V této spuvislosti navrhuji (viz výše) vytvořit odborný poradní orgán - panel Rady ČT k detailní oponentuře projektu dětského vysílání, složený z odborných pracovníků Výzkumného ústavu pedagogického pro MŠ a ZŠ1 a pedagogů vybraných škol. Rada není místem, kde by se měl program tvořit, je však bezesporu místem, kdyby se měl v souladu s úkolem Rady dle § 8 a s kontrolní funkcí Rady vůči všem bodům §2 zákona o ČT periodicky evaluovat.

 osvojit si pedagogické kompetence - v této oblasti stávající projekt naprosto tápe.

 vytipovat okruhy aktivit, které je třeba mediálně podporovat a moderovat

 respektovat časový harmonogram předškolních dětí a zařízení

Struktura programu

63-70 % převzatých pořadů (z naprosté většiny z anglofonní kultury?) je zcela nepřijatelné jako cíl i jako začátek vysílání veřejné služby. NAPROSTO NEPŘIJATELNÝ POMĚR. Zahraniční materiály musí mít maximálně 30-40%, vyváženě rozvrstvené podle četnosti jazyků a kultur EU (a televizí EBU). První rok vysílání bude díky tomu samozřejmě dražší než další roky… (náběh výroby scénářů, ladění dramaturgie)



Není určeno, kolik z programu bude pasivně zábavní ("sitcomy") a kolik vzdělávací a interaktivní. SITCOM NENÍ z principu formát veřejnoprávní.



"Losování" je například naprosto nepřijatelný princip chování. Výhra MUSÍ být vždy orientována na dosažený výkon, NE NA NÁHODU.



Výroba

Začínat výrobu 3 měsíce před spuštěním stanice je HAZARD s prvními dojmy diváků a pověstí stanice. Ne nepodobné hazardu, který generální ředitel předvedl při spouštění zpravodajství, oněch "nových" Událostí.



Příprava a oponentura scénářů musí probíhat daleko dříve. Stejně tak PRETESTY na cílových skupinách. Časový harmonogram před spuštěním stanice musí trvat minimálně 15 měsíců. (Rádio Wave ČRO se připravovalo 2,5 roku jako projekt "Radium", během kterých se tvořil a ladil tým dramaturgie, pak po vzniku "Wave" vysílalo 6 měsíců do zdi, než šlo do étéru – a to bylo hudební rádio pro teens bez výraznějších edukačních ambicí...,ale s ambicí nabídnout ALTERNATIVU komerčnímu programu pro stejnou cílovou skupinu)



Předložený projekt vůbec nepočítá s off-line programem a online HD video streaming platformou (stahovaným či pouštěným uvnitř výuky dle harmonogramu jednotlivých předmětů vzdělávání – rozdělený podle ročníků, předmětů, kalendáře školního roku). Inspiraci lze najít například na US Education TV.



Projekt vůbec nezmiňuje otázku TOTÁLNÍHO VÝKUPU AUTORSKÝCH PRÁV kvůli možnosti (a nutnosti) poskytování veškerého obsahu bez omezení (školám, školkám i rodinám) prostřednictvím internetového multimediálního archivu (licence creative commons nebo copyright s šířením pro individuální užití, neziskové vzdělávání a neziskové komunitní aktivity zdarma). Podtrhuji: POUZE PRO NEZISKOVÉ.

Technická realizovatelnost

Varianta A – odstranění programu ČRO NENÍ MOŽNÉ a je NEPŘIJATELNÉ z hlediska záměrů zákonodárce při tvorbě veřejnoprávního multiplexu umožnit poslech stanic ČRO v MUX 1. Bez souhlasu Českého rozhlasu, a ten nebyl na jednání GŘČTs GŘ ČRO dán, je nemožné o této variantě uvažovat, protože by nepřijatelným způsobem kanibalizovala veřejnou službu - omezila by zásadním způsobem veřejnou službu Českého rozhlasu.

B – není možné pro zhoršení podmínek příjmu

Varianta C – vstup do komerčního multiplexu MUX4 je možné vnímat POUZE DOČASNĚ jako provizorium, neboť zde dojde ke konkurenční kolizi s programem TV Pohoda a vzhledem k propojování provozovatele multiplexu a provozovatele programu v jedné osobě jde o dlouhodobě nepřijatelný stav veřejnoprávního penězovodu do budování konkurence.





Cílovým stavem musí být žádost zákonodárcům o vyhrazení druhého multiplexu veřejné služby z druhé série MU5-MUX9, vzniklé po opuštění analogového vysílání (switch off), které je stejně nutné pro rozvoj vysílání v HDTV rozvoj technologií tzv. "superteletextu" a extenze EPG do multimediální podoby. Bez tohoto "druhého" multiplexu veřejné služby není technologický rozvoj veřejné služby v horizontu 5-7 let při zachování principu terestrické dostupnosti možný.





Varianta D ČT3+ČT4

Druhou, v projektu jakkoliv nezmíněnou možností je omezení vysílání ČT4 na večer (19:00-06:00) a sdílení obou programů na jedné vysílací síti s tím, že "dětská" resp. vzdělávací ČT3 by vysílala v časech 6:00-19:00). Vzhledem k nepřijatelně a neudržitelně narůstajícím nákladům na licence sportovních přenosů by toto sdílení mělo zásadní vliv na využití prostředků koncesionářů i efektivitě vysílání sítě ČT4 v dopoledních a odpoledních hodinách, a zároveň na zlevnění a veřejnoprávní charakter ČT4 (omezení drahých přenosů a záznamů vrcholového komerčního sportu – fobalu i hokeje, amerického fotbalu apod., likvidace ryze komerčních a elitních sportů (F1, golf, Premier League), u kterých je objektivně pochybnost o veřejné službě.





Tato možnost by zásadním způsobem navýšila možný rozpočet pro ideální variantu ČT3, která by se tak mohla stát hrdým producentem dětského a vzdělávacího vysílání a opravdovým klenotem veřejné služby.