Menšinové stanovisko – zdůvodnění nehlasování

pro Výroční zprávu Rady ČT o hospodaření ČT v roce 2012

K VZ o hospodaření jsem v řádném termínu předložil připomínky, které nebyly, dle mého názoru, managementem a Radou ČT zcela vypořádány.

Management ČT se ve své odpovědi snaží záměrně bagatelizovat fakt, že poprvé za dlouhé roky ČT čerpala z fondu TV poplatků v účetním období více, než byla tvorba fondu TV poplatků ve stejném období. Rozdíl, který představuje deficit hospodaření ve fondu TVP v běžném roce 2012, přesahuje čtvrt miliardy Kč! Ve své odpovědi management naprosto zbytečně popisuje skutečnost, že se příjmy a výdaje liší od nákladů a výnosů a tím se snaží zastřít závažnost jevu, na který upozorňuji. Je samozřejmé, a patří to mezi základní vlastnosti podvojného účetnictví, že dochází k časovému nesouladu mezi výnosy a příjmy na straně jedné a náklady a výdaji na straně druhé. Toto je zcela běžné nejen v účetnictví neziskových organizací, ale i podnikatelských subjektů. Zdůvodnění, že se nejedná o „utrácení“ a že „se jedná jen o účetní operace“ má svoji analogii v tom, kdyby management akciové společnosti obhajoval ztrátové hospodaření ve výši několika set miliónů korun tím, že „neutrácel“ a že se jedná jen o „účetní ztrátu“. Závažnost deficitního hospodaření na účtu TV poplatků v roce 2012 je o to větší, že se nejedná jen o nahodilý krátkodobý jev, který by bylo možno v horizontu trvání několika měsíců na přelomu roku připisovat určitým časovým posunům mezi příjmy a výnosy a náklady a výdaji, ale o jev, který má pokračování i v roce 2013, pro který Rada ČT schválila generálnímu řediteli další deficitní hospodaření na účtu TV poplatků, tentokráte ve výši přesahující 500 mil. Kč!! Připomínám, že s tímto trendem dlouhodobě nesouhlasím.

V  doplněném úvodním slově GŘ se ve třetím odstavci píše:

„… Došlo k meziročnímu poklesu celkových příjmů o 301 mil. Kč. Tento pokles příjmů je podle

našich poznatků i očekávání trvalý. Z hlediska probíhající transformace ČT, která samozřejmě sama o sobě vyvolává i určité krátkodobé navýšení nákladů, to vytvořilo mimořádný tlak na udržení finanční rovnováhy. Z velké části se podařilo pokrýt výpadek příjmů úsporami a racionalizací činnosti ČT. Nebylo nutno disponibilní finanční prostředky ČT použít pro pokrytí uvedeného výpadku v plné výši.“

K tomu lze než dodat, že se jedná o další záměrnou mystifikaci a zkreslování skutečnosti, poněvadž, pokud výpadek celkových příjmů ve výši 301 mil. Kč (z toho výnosy za komerční sdělení činí pouze 210 mil. Kč) způsobil deficit hospodaření na účtu TV poplatků ve výši 251 mil. Kč, není citované tvrzení GŘ o „pokrytí velké části výpadku úsporami“ pravdivé. Jen připomínám, že rozdíl mezi tvorbou a čerpáním TV poplatků byl v roce 2011 kladný (=přebytek) ve výši 347 mil. Kč!

Důvody meziročního propadu hospodaření ve fondu TV poplatků z (+347 mil. Kč) na (-251 mil. Kč), tj. o 598 mil. Kč nebyly managementem dosud Radě ČT vysvětleny a doloženy potřebou analýzou, ačkoli jsem o to několikráte žádal.

Požadoval jsem doplnit rozdílový řádek, tak jak tomu bylo v předešlých letech, neb se nejedná o bezvýznamný „rozdílový řádek“, který je možno vypustit, nýbrž o výsledek hospodaření na účtu televizních poplatků, který je definovaný jako rozdíl mezi tvorbou a čerpáním televizních poplatků v běžném roce. I nadále považuji za legitimní požadavek na:

-          doplnění obvyklé tabulky o krytí položek aktiv z fondu TV poplatků stejně jako

-          doplnění tabulky tvorby a čerpání fondu TV poplatků v letech 2005-2013

jak je uvedeno v další pasáži mých připomínek.

Vzhledem k tomu, že požadovaná tabulka nebyla doplněna do VZ, předložím  Radě ČT návrh  usnesení, kterým Rada žádá GŘ o zpracování této tabulky ve formě informace pro Radu ČT .

V odpovědi managementu se objevuje několik nepřesností:

Ano, odvod ČTÚ a Státnímu fondu kultury jako nákladový druh zůstávají, jejich podíl na celkových reklamních výnosech je nižší, než tomu bylo před novelou zákona o ČT. Dále je v odpovědi zcela pominut fakt, že s koncem digitalizace, ke které byla zákonodárcem provedena změna v právním režimu vysílání reklamy, prudce poklesly náklady na distribuci signálu důsledkem vypnutí analogového vysílání (v řádech stamiliónů). I toto je třeba zahrnout do ekonomické rozvahy dopadů změny legislativy souvisejícími s ukončením digitalizace na hospodaření ČT.

Navrhnu tedy Radě ČT, aby požádala GŘ nebo uložila dozorčí komisi  zpracovat analýzu dopadů legislativních změn souvisejících s ukončením digitalizace (včetně omezení reklamy a ukončení analogového vysílání) do hospodaření ČT v letech 2011 a 2012.

Dále jsem žádal, aby součástí zprávy byla i moje menšinová stanoviska (má-li to být zpráva celé Rady) k:

Ø  rozpočtu (za kapitolu 3.1.)

Ø  účetní závěrce (za kapitolu 8.2.)

Ø  změně rozpočtu (za kapitolu 6.)

Ø  tv poplatkům (za kapitolu 7.4.)

Ø  dlouhodobým plánům rozvoje (za kapitolu 3.11.)

 Jedná se o zprávu celé Rady, ve které mohou existovat různé pohledy a zpráva má být výpovědí celé Rady, tudíž musí obsahovat i jiná, odlišná stanoviska jednotlivých členů.

Odpověď managementu musím kategoricky odmítnout z následujících důvodů:

Je běžnou praxí u veřejných institucí jakými jsou například RRTV nebo ústavní soud či další soudy nižších instancí, že jsou spolu zveřejňována tzv. menšinová stanoviska. Tato praxe je zvlášť důležitá v oblasti médií, v níž je jedním z hlavních a nedotknutelných principů fungování svoboda slova a pluralita názorů. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání obdobně jako Rada ČT předkládá parlamentu ČR svoji výroční zprávu, v níž jsou přiložena i vyžádaná menšinová stanoviska jednotlivých radních.

Management ČT nemůže rozhodovat o tom, zda budou či nebudou ve VZ zahrnuta menšinová stanoviska členů rady ČT. Výroční zpráva ČT o hospodaření (o činnosti) je zpráva předkládaná PS Parlamentu ČR Radou ČT nikoli generálním ředitelem.

Jsem přesvědčen, že to není věc k hlasování, ale menšinová stanoviska jsou přirozenou součástí Výroční zprávy všech orgánů a institucí, které jsou podobně jako Rada ČT voleny  tak, aby v nich byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Jakákoli výroční zpráva pak nutně obsahuje i, byť menšinová, odlišná stanoviska zástupců těchto názorových proudů. Zvláště je-li Rada ČT orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je třeba aby i odlišné postoje nejen odborné veřejnosti, které se staly součástí jednání Rady ČT, byly obsaženy v závěrečné zprávě.

Precedentů je několik.

Členové Ústavního soudu ze zákona připojují svá menšinová stanoviska k nálezům ÚS a tyto jsou součástí nálezu a publikovány ve Sbírce nálezů a Ročence.

Z této praxe vychází i RRTV, která rovněž publikuje ve Výročních zprávách menšinová stanoviska členů Rady a jejíž složení a volba odpovídá Radě ČT. Podobně Rada ČRo.

V neposlední řadě i např. pro členy představenstva  akciových společností s odlišným stanoviskem je to samozřejmostí.

Neumím si tedy představit Výroční zprávu Rady ČT bez těchto menšinových stanovisek.

Menšinová stanoviska a odlišné postoje nejsou žádnou ostudou, ale projevem skutečné plurality názorů, které má Rada prezentovat. Leda, že by se jich někdo bál, nebo chtěl vědomě vyloučit nebo umlčet jeden názorový proud. V tom případě by to ovšem nebyla zpráva Rady, ale pouze části Rady. – Vzhledem k tomu, že právě k tomu došlo, jsem nucen podat v této věci stížnost PS P ČR.

Dopis členům Rady ČT, ze dne 22. 7. 2013

Vážení,

na 9. jednání Rady České televize

dne 15. 5. 2013 (viz www.ceskatelevize.cz/pub/radact_zpravy/527.pdf, tj. Zápis z 9. jednání Rady České televize ze dne 15. 5. 2013, příloha č. 2), schválila Rada uplatnění kritéria „B“ (Dílčí hodnotící kritérium č. 2) v rámci veřejné zakázky Výstavba nového studia ČT v Brně, bez toho, že by byl podrobně vysvětlen způsob hodnocení a podle jakých požadavků je hodnocení naplněno a při jeho aplikaci jak je kontrolováno (viz Odůvodnění veřejné zakázky v části „Odůvodnění stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií podle § 6 Vyhlášky (§ 156 odst. 1 písm. d) Zákona)“).

Schvalování tohoto kritéria bylo od počátku spojeno s mnoha otázkami a nejasnostmi. Nevím, nakolik jste měli možnost číst jeho definitivní znění v podobě vypsání veřejné zakázky. Ono totiž není kontrolovatelné, je velice subjektivní a jde jen o manipulaci s nabízenými cenami. Kdo ho bude kontrolovat?

Veřejná zakázka byla vypsána (údajně) v souladu s ustanovením § 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.

Protože asi na vypsání této veřejné zakázky (VZ) po právní stránce spolupracovala společnost Weinhold Legal, v.o.s., 120 00 Praha 2, Karlovo nám. 10/2097 (zjištěno z údajů běžně dostupných na internetu), bude asi s největší pravděpodobností toto vypsání VZ (na základě informací z internetu z Úřadu pro hospodářskou soutěž) v relaci předmětného zákona o veřejných zakázkách.

Na tomto vypsání veřejné soutěže „Výstavba nového studia ČT v Brně“ je trochu podivná jedna související záležitost, uvedená v Zadávací dokumentaci k této veřejné zakázce (zase dostupná běžně na internetu). Tou je, že:

-          Hodnotící komise je povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah:

A. Celková nabídková cena (bez DPH) /váha kritéria 80 %/

B. Prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby /váha krit. 20 %/

A právě kritérium "B" je velmi podivné. Ne v obsahu, ale v konkrétním naplnění. Je totiž běžné pro ty odborníky, kteří se zabývají oblastí technologií, mechanizací a řízením staveb (výstavby).

K tomu se využívají různé softwarové podpory (pro řízení plánování organizace výstavby), tj. výše uvedené „Prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby“, např.: Primavera Project Planner (Primavera systems), Power Project (Asta Development PLC – UK), MS Project 2000, CONTEC – Prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc., KROS Plus (ÚRS PRAHA, a.s.), Systém euroCALC 3 (Callida, s.r.o.), SW verze „LIGHT“ a SW verze „FULL“ (Stavex Plzeň), Systém RSV (First information systems, s.r.o.), RTS BUILDpower S (RTS Brno), RTS BUILDpower I, Poring Praha, a jiné.

Software CONTEC od Prof. Ing. Čenka Jarského, DrSc., využívají např. firmy Metrostav Praha, a. s., Skanska a. s., Subterra a. s. Praha, UNISTAV Brno, Syner Liberec, Geosan Group a. s., Energie Kladno, Hochtief – div. 1 Č. Budějovice, AHI Group Praha, ICKM Praha, CIAS Plzeň, IMOS Brno, Unistav Brno, Eurogema Olomouc, Czasch Bruntál, GŘ ŽSR Bratislava , a další (převzato z internetu http://www.contec.cz/)

Je známo, že profesor Jarský spolupracuje s různými státními institucemi, obcemi, apod., kterým poskytuje více či méně dobré podklady pro zadávání veřejných zakázek (viz např. http://www.uohs.cz/download/sbirky_rozhodnuti/dokumenty/2012_S427,435.pdf).
A asi spolupracuje i s Českou televizí u této předmětné zakázky.

Vypsané kritérium veřejné soutěže „Výstavba nového studia ČT v Brně“, kterým je „Prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby“, je s největší pravděpodobností prof. Jarským zpracováno . Vyplývá to např. z dokumentu konference „ Sborník z konference „TECHSTA 2007, 5th international conference (Technology for Sustainable Development in Buiding Industry)“, konané ve dnech 19. – 20. září 2007 v ČVUT v Praze, na Stavební fakultě (viz sborník uvedený na http://www.techsta.cz/aitom/upload/userfiles/techsta_2007/2007_sbornik.pdf). V tomto sborníku je prof. Jarským od str. 332 podrobně popsán způsob hodnocení projektu organizace výstavby jako součást nabídky. Zde jsou jednotlivá kritéria obdobná (téměř shodná) jako kritérium „B“ u zakázky České televize a také jeho subkritéria s popisem hodnocení.

Nejasná situace může být v tom, že prof. Jarský je s největší pravděpodobností Českou televizí angažován jako zpracovatel tohoto kritéria „B“ a pravděpodobně zároveň jako jeho hodnotitel ve veřejné zakázce „Výstavba nového studia ČT v Brně“.

Další nejasností může být to, že v obchodním vztahu s prof. Jarským jsou výše uvedené společnosti, které se této soutěže s největší pravděpodobností zúčastní.

A zde je možné se ptát:

1. Nemůže být některá z firem zvýhodněna v této soutěži? Nemůže ji prof. Jarský kritérium „B" dopředu zpracovat?
2. Není zde podjatost mezi prof. Jarským (a používaným SW CONTEC) a společnostmi (nebo některou společností), které (která) se soutěže zúčastní?
3. Není běžné, že v rámci obchodního vztahu (i v této záležitosti) autor SW (CONTEC) konzultuje jeho aplikaci u zakázek s uživateli tohoto SW programu?
4. Jakým způsobem je tato „podjatost“ či „nepodjatost“ v této veřejné zakázce u ČT ošetřena? Je podle zákona o veřejných zakázkách (viz prohlášení podle § 74 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách) podepsáno prohlášení o nepodjatosti?

Jen pro upřesnění lze uvést, že kritérium „B“ – Prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby, je velmi specifické a jeho naplnění je velmi podrobné, a tudíž jiným SW než je SW CONTEC, těžko správně v souladu se zadáním, zpracovatelné.

Je velmi závislé na určení ceny zakázky (která se dolaďuje do okamžiku odevzdání nabídky) a je vzájemně propojené. Obsahuje subkritéria a "subsubkritéria".

5. Je možné  splnit kritérium „B“ bez použití SW CONTEC, jehož autorem je prof. Jarský, který je pravděpodobně zpracovatelem a hodnotitelem tohoto kritéria pro veřejnou zakázku ČT „Výstavba nového studia ČT v Brně“?

Kritérium „A“, tj. cena zakázky, se může lišit asi o 60 mil. Kč při aplikaci uvedeného kritéria „B“.

Z toho vyplývá, že zakázku může získat firma s dražší nabídkou až o 60 mil. Kč.

Jakou roli ve vlastním vypsání VZ hraje Rada České televize, či její členové?

Po přečtení podkladů jistě budete souhlasit s názorem, že zadávací dokumentace není pravděpodobně v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Ze strany zadavatele, tedy ČT, není splněna zásada transparentnosti stanovená v § 6 zákona.

Mám za to, že podle kritéria „prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby“ a jeho subkritérií nelze objektivně zjistit, která nabídka je ekonomicky nejvýhodnější, neboť toto kritérium nelze objektivně zhodnotit žádnou relevantní veličinou, ale výsledek bude vždy subjektivním hodnocením jednotlivých členů hodnotící komise. To může vést k porušení transparentnosti při hodnocení nabídek.

Je zcela jisté, že v této podobě bude VZ předmětem šetření ÚOHS a tím dojde k oddálení zahájení výstavby nového brněnského studia.

Abychom tomu předešli,  navrhuji tedy:

-          doporučit managementu ČT zrušení kvalifikačního kritéria „B“

-          nechat si na něj udělat expertní rozbor (právní i obsahový) ve věci jeho splnitelnosti a kontrolovatelnosti, a dále jeho vztah ke kritériu „A“ – cena VZ

-          navrhnout, aby členem výběrové komise byl zástupce Rady ČT, s ohledem na to, že Rada schvalovala kritéria

Radek Mezuláník, 22. 7. 2013 

Členům Rady ČT, 18. 8. 2013

Vážený pane předsedo,

vážení kolegové, vážená kolegyně,

v zápise z posledního zasedání, kterého jsem se bohužel nemohl účastnit, jsem zjistil, že se Rada ztotožnila s Vypořádáním připomínek k Výroční zprávě.

Respektuji to, věřím však, že se to netýká menšinových stanovisek.

Jsem přesvědčen, že to není věc k hlasování, ale menšinová stanoviska jsou přirozenou součástí Výroční zprávy všech orgánů a institucí, které jsou podobně jako Rada ČT voleny  tak, aby v nich byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Jakákoli výroční zpráva pak nutně obsahuje i, byť menšinová, odlišná stanoviska zástupců těchto názorových proudů. Zvláště je-li Rada ČT orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je třeba aby i odlišné postoje nejen odborné veřejnosti, které se staly součástí jednání Rady ČT, byly obsaženy v závěrečné zprávě.

Precedentů je několik.

Členové Ústavního soudu připojují svá menšinová stanoviska k nálezům ÚS a tyto jsou součástí nálezu a publikovány ve Sbírce nálezů a Ročence.

Z této praxe vychází i RRTV, která rovněž publikuje ve Výroční zprávě menšinová stanoviska členů Rady a jejíž složení a volba odpovídá Radě ČT. Podobně Rada ČRo.

V neposlední řadě i např. pro členy představenstev  akciových společností s odlišným stanoviskem je to samozřejmostí.

Neumím si tedy představit Výroční zprávu Rady ČT bez těchto menšinových stanovisek.

Menšinová stanoviska a odlišné postoje nejsou žádnou ostudou, ale projevem skutečné plurality názorů, které má Rada prezentovat. Leda, že by se jich někdo bál, nebo chtěl vědomě vyloučit nebo umlčet jeden názorový proud. V tom případě by to ovšem nebyla zpráva Rady, ale pouze části Rady.

Věřím tedy, že menšinová stanoviska budou automatickou součástí návrhu Výroční zprávy k projednání    28. 8. tak, jak jsem to od počátku očekával a považoval jsem to za pouhé nedopatření.

Děkuji a těším se na setkání.

Radek Mezuláník

Připomínky k Výroční zprávě Rady ČT o hospodaření ČT za rok 2012

1.

Hlavním problémem hospodaření ČT v roce 2012 spatřuji v tom, že poprvé od skokového zvýšení výše televizního poplatku na současných 135 Kč (od roku 2008) vykázala ČT deficit na účtu TV poplatků a to v závratné výši přesahující čtvrt miliardy Kč (251,2 mil. Kč)!

Návrh výroční zprávy o hospodaření v kapitole 7.4 popisuje tvorbu a čerpání FTVP v roce 2012 v odlišné (méně podrobné) formě, než tomu bylo v předešlých letech. Zejména pak tabulka na str. 43 obsahuje méně informací, než tomu bylo v letech 2009, 2010 i 2011 (za rok 2011 již předkládal VZ současný GŘ).

V tabulce chybí řádek „Výsledné zvýšení/snížení fondu TV poplatků v roce 2012“ a chybí rovněž tabulka „Fond televizních poplatků je zdrojem krytí následujících položek aktiv:“, která byla tradičně uváděna v předchozích VZ.

Z důvodů zachování konzistentnosti údajů ve výročních zprávách, z důvodů vyšší přehlednosti a dále z důvodů zachování možnosti porovnat údaje mezi jednotlivými roky, žádám o úpravu kapitoly 7.4 VZ o hospodaření ČT tak, aby struktura tabulek a informační hodnota této důležité kapitoly odpovídala standardům nastaveným v letech předchozích – viz např. VZ 2009, 201 a 2011.

Vzhledem k závažnosti skutečnosti uvedené v úvodu tohoto stanoviska, žádám o doplnění tabulky ukazující vývoj tvorby a čerpání fondu TVP od roku 2005 minimálně v této struktuře

s tím, že tato tabulka následně bude opatřena vysvětlením, proč deficitu na účtu TV poplatků v roce 2012 došlo. Zdůvodnění výpadkem výnosů z reklamy přitom nelze považovat za relevantní důvod více než půlmiliardovému propadu oproti roku 2011, neboť:

i)                    meziročně se výnosy z reklamy snížily o „pouhých 150 mil. Kč a

ii)     navíc příjmy z reklamy byly použity z 90% na mandatorní výdaje dané zákonem (fond kinematografie) a na financování digitalizace, takže s omezením reklamy zmizely z nákladů ČT i adekvátní nákladové položky.

iii)            naopak novela zákona o ČT nově otevřela možnost využití výnosů z reklamy na ČT Sport pro financování sportovních pořadů a práv k nim spojených, což před omezením reklamy nebylo možné.

V konečném důsledku je tedy dopad omezení reklamy do hospodaření ČT plus-minus neutrální,  dokonce i po započtení výpadku teleshoppingu (vzhledem k využitelnosti výnosů z reklamy na ČT sport pro ČT).

Dále žádám o doplnění grafu popisující tvorbu/čerpání v minulých letech a v roce 2012 i do úvodních grafů na str. 4 až 5 do kapitoly Významné ukazatele hospodaření ČT.

2.

Obdobně jako kolega Prokeš žádám o doplnění závěrů z „hloubkové kontroly“ spolupráce s advokátní kanceláří, která pro ČT zajišťuje vymáhání TV poplatků, jak se uvádí na str. 43.

3.

Na straně 16 v tabulce a následně na str. 17 v textu je uvedena informace o meziročním poklesu ostatních tržeb za vlastní výkony o 49 mil. Kč, přičemž není uvedeno, co se pod touto položkou skrývá. Žádám a podrobnější rozpis této položky podobně jako tomu bylo ve VZ 2011 (viz str. 19) a uvedení důvodů jejího významného meziročního snížení, zejména pak u položek „prodej výrobků a zboží (edice ČT)“ a „prodej práv“.

4.

Dále žádám, aby součástí zprávy byly i moje menšinová stanoviska (má-li to být zpráva celé Rady) k:

Ø  rozpočtu (za kapitolu 3.1.)

Ø  účetní závěrce (za kapitolu 8.2.)

Ø  změně rozpočtu (za kapitolu 6.)

Ø  tv poplatkům (za kapitolu 7.4.)

Ø  dlouhodobým plánům rozvoje (za kapitolu 3.11.)

Došlo k tomu pravděpodobně nedopatřením, že tam nejsou uvedena. Jedná se o zprávu celé Rady, ve které mohou existovat různé pohledy a zpráva má být výpovědí celé Rady, tudíž musí obsahovat i jiná, odlišná stanoviska jednotlivých členů.

Radek Mezuláník

Příloha – menšinová stanoviska člena Rady ČT k

Ø  rozpočtu (za kapitolu 3.1.) ze dne 11. 1. 2012

Zdůvodnění hlasování proti přijetí navrhovaného rozpočtu ČT na rok 2012

-         rozpočet je označován jako vyrovnaný (viz první věta na str. 4.), ale ve skutečnosti je výrazně deficitní. ČT v roce 2012 plánuje zinkasovat do Fondu TV poplatků 5,75 mld. Kč (viz str.8.), ale vyčerpat na krytí výdajů plánuje 6,21 mld Kč! To znamená, že 460 mil. Kč plánuje management ČT spotřebovat z rezerv uspořených minulým vedením.

-         ze 460 mil. Kč deficitu směřuje do navýšení Výrobního úkolu ČT pouze 110 mil. Kč (z reklamy na ČT4 pak dalších plus cca 40 mil. Kč), z toho značná část bude určena k zakoupení práv ke sportovním přenosům a na zakoupení zahraničních pořadů – nejedná se tedy o podporu původní tvorby. 45 mil. Kč z deficitu jde na výstavbu Televizního studia Brno. Zbývajících cca 305 mil. Kč kryje režijní výdaje ČT!!!!

-         Deklarované úspory ve výši téměř 400 mil. Kč, jsou v naprosté většině tvořeny úbytkem nákladů plynoucím z objektivních skutečností mimo ČT a ne úspornými opatřeními managementu. (str. 8. – poslední odstavec – všechny deklarované úspory jsou pouze samovolné dopady legislativního a technologického vývoje, nikoli důsledky deklarovaných, slibovaných a v rámci zahájené restrukturalizace připravovaných opatření).

-         Navrhovaný rozpočet rezignuje i na tendenci k úsporám. Např.:

o       Osobní náklady vzrostou o 35 mil. Kč

o       Náklady na výzkum sledovanosti pořadů zůstávají na stejné výši jako při plném vysílání reklamy (a ještě rostou na 34 a půl mil. Kč)

o       Vymáhání televizních poplatků bude stát o téměř 7 mil. Kč více, přičemž výnos z vymáhání je vyšší jen o 2 a půl mil. Kč, atd.

-         výnosy z vysílání sponzorovaných pořadů v roce OH a EURA a výnosy z úroků jsou poddimenzovány

-         rozpočet měl být sestaven daleko střídměji. Rezervy byly určeny především na investice do technologií a na výrobu pořadů! Pokud je nutné sahat do rezerv, mělo se tak stát na základě podrobně zpracovaného položkového výčtu, opatřeného náležitým zdůvodněním a zevrubným posouzením Dozorčí komisí.

Ø  účetní závěrce (za kapitolu 8.2.) ze dne 18. 7. 2013

Ø Menšinové stanovisko člena Rady ČT Radka Mezuláníka k Účetní závěrce a přehledu pohledávek a závazků ČT za rok 2012:

Ø   

Ø  Rok 2012 je v novodobé historii hospodaření České televize zcela výjimečný. Došlo totiž ke zcela zásadní změně trendu v jejím hospodaření. Poprvé od skokového zvýšení výše televizního poplatku na současných 135 Kč (od roku 2008) vykázala ČT deficit na účtu TV poplatků ve výši přesahující čtvrt miliardy Kč!

Ø  Jak známo, televizní poplatek je zcela zásadním příjmem České televize. Dle výsledovky předložené v rámci výroční zprávy o hospodaření ČT za rok 2012 představovalo čerpání z fondu TVP 6,05 mld. Kč, což představuje 91% výnosů ČT.

Ø  Ekonomická závislost hospodaření ČT na výběru televizních poplatků je tedy enormní.

Ø  A právě v roce 2012 Česká televize vyčerpala na krytí nákladů z Fondu TVP o 252 mil. Kč více, než byla schopna do fondu TVP během roku načerpat.

Ø 
Je nutné připomenout, že v roce 2010 i 2011 byl ve fondu TVP vytvořen přebytek každoročně přesahující 300 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2011 tedy tento životodárný zdroj (myšleno FTVP) změnil 350 milionový přebytek za 250 milionový deficit (rozdíl 600 mil.Kč!!)

Ø   

Ø   Útěchou nemůže být ani to, že deficit plánovaný ve schváleném rozpočtu na rok 2012 měl být ještě o více než 200 mil. Kč vyšší.

Ø  Předložená účetní závěrka se ve čtenáři snaží vyvolat dojem, že je tento propad vyvolán snížením výnosů z reklamy, jež byla od října 2011 zákonem zrušena ve vysílání ČT1 a ČT24.  Tento argument však nemůže obstát, neboť spolu se snížením výnosů z reklamy zmizely i položky z nákladů, kterými byly zákonem stanovené účely pro použití reklamních výnosů (digitalizace, fond kinematografie apod).

Ø 
Co je snad ještě závažnější, než první deficitní výsledek hospodaření ČT zaznamenaný po mnoha letech přebytkového hospodaření, je to, že se dle schváleného plánu dlouhodobého ekonomického rozvoje ČT bude deficitní hospodaření opakovat a dokonce prohlubovat i v letech následujících.

Ø   

	2010	2011	2012		2013	2014	2015	2016	2017
	Skutečnost	Skutečnost	Schv. Plán	Skutečnost	Plán	Plán	Plán	Plán	Plán
Tvorba FTVP	5 787	5 771	5 750	5 798	5 741	5 733	5 725	5 717	5 709
Čerpání FTVP	5 480	5 418	6 210	6 050	6 339	6 167	5 836	5 785	5 876
rozdíl	307	353	-460	-252	-598	-434	-111	-68	-167
	Přebytek		Deficitní hospodaření

Ø   

Ø  Česká televize si prostě v roce 2012 začala žít „nad svoje poměry“ a hodlá v tom pokračovat i nadále. Důkazem toho nechť je například otevření pátého kanálu, jehož náklady v budoucích letech půjdou do stamiliónů! V období přetrvávající recese české ekonomiky, v době, kdy se veřejné rozpočty snaží ušetřit, kde se dá, Česká televize extenzivně rozšiřuje vysílací plochu a prodražuje svůj běžný provoz.

Ø  Pokud bude hospodaření ČT i v následujících letech pokračovat v trendu nastoleném v roce 2012, bude ČT na konci funkčního období současného GŘ (a dost možná ještě dříve) v situaci, kdy budou její rezervy nakumulované v letech 2005-2011 zcela vyčerpány a udržení standardu vysílání bude podmíněno rasantním zvýšením televizního poplatku.

Ø  Na tento alarmující stav jsem upozorňoval již při schvalování rozpočtu na rok 2012, rovněž tak při schvalování Dlouhodobých plánů rozvoje, resp. rozpočtu na rok 2013. Proto je zcela pochopitelné, že nemohu hlasovat pro přijetí předkládané Účetní zvěrky.

Ø  ***

Ø   

Ø  Jestliže došlo v rámci diskuse na argument, že fond TVP je jen účetní záležitost a že se objem disponibilních prostředků (peněz) na účtech ČT snížil jen nepatrně (o 54 mil.Kč) – viz argumentace v kap. 3.6 na str. 16 dole nebo v kap. 7.4 na str. 43 v připravované VZ o hospodaření za rok 2012, je třeba vzít v úvahu, že značná část výdajů za sportovní práva byla zaplacena již v předchozích letech a tudíž tímto došlo k optickému snížení zůstatků peněz v minulých letech a naopak např. ME ve fotbale 2012, která se promítlo do nákladů roku 2012, neznamenalo v roce 2012 úbytek peněz, neb, jak je uvedeno na str. 43, úhrada proběhla již v roce 2011. Takto předplaceno ale ČT nemá do nekonečna, takže se dá očekávat, že se podobný efekt v následujících letech opakovat nebude a volné finanční zdroje budou rychle ubývat. Zvláště pak, pokud paralelně vedle sebe poběží dva tak finančně náročné projekty, jakými bude dětský kanál a výstavba nového TSB. 

Ø  změně rozpočtu (za kapitolu 6.) ze 19.9. 2012

Vyjádření 

k Návrhu změn rozpočtu ČT na rok 2012 

a 

ke Zprávě o výsledcích hospodaření za 1. pololetí 2012

GŘ předložil Radě ČT Žádost o změnu schváleného rozpočtu na rok 2012 a současně Zprávu o výsledcích hospodaření za 1. pololetí roku 2012.

V žádosti o změnu rozpočtu žádá o:

1.     navýšení kapitoly osobní náklady (vč. odvodů) o 41 mil. Kč, které má být vykryto z výrobního úkolu (10 mil. Kč) a z ostatních režijních nákladů (31 mil. Kč). Důvodem je převedení 180 externích spolupracovníků ČT do zaměstnaneckého poměru

2.     Posílení výrobního úkolu v oblasti vlastní výroby – dramatické tvorby o 40 mil. Kč na které budou použity úspory režijních nákladů za 1.pololetí.

Velmi kladně lze hodnotit snahu GŘ o řešení letitého problému tzv. externích spolupracovníků, kteří pracují pro ČT de facto jako zaměstnanci, de iure jsou však vedeni jako externí fakturující spolupracovníci. Proti tomuto postupu by nešlo nic namítat, pokud by byl náležitě popsán tak, aby byl kontrolovatelný.

Bohužel v předkládaných materiálech není uvedeno, kolik zaměstnanců má ČT před převedením 180 osob a tudíž nebude možné následně ověřit, zda k navýšení osobních nákladů došlo skutečně pouze převedením externistů do zaměstnaneckého poměru nebo zda tomu tak nebylo a navýšený rozpočet osobních nákladů byl použit na přijetí nových zaměstnanců (neexternistů) nebo k navýšení platů stávajících zaměstnanců.

Je zřejmé, že další bezdůvodné navyšování osobních nákladů je nepřijatelné a bylo by v rozporu jak se schváleným Dlouhodobým plánem rozvoje, tak i s kandidátským projektem GŘ.

Proto žádám tuto informaci doplnit, aby mohla Rada zodpovědně splnit svoji kontrolní funkci.

V případě, že skutečně dojde ke snížení nákladů na nakupované služby od externistů, je alikvotní navýšení osobních nákladů opodstatněné.

Zároveň nám však GŘ předkládá návrh, aby poté, co se sníží výrobní úkol o náklady na externisty ve výrobním úkolu o 10 mil. Kč, aby byl VÚ navýšen o 40 mil. Kč oproti snížení plánu ostatních režijních nákladů. Jinými slovy, ke snížení nákladů na externisty ve výrobním úkolu vůbec nedojde, ba právě naopak.

Je třeba připomenout, že Rada ČT schválila na rok 2012 deficitní rozpočet ve výši 460 mil. Kč (já hlasoval proti; je to první deficitní rozpočet ČT od roku 2004!!!). Nyní předkládá GŘ zprávu o hospodaření v 1. pololetí 2012, ze které vyplývá, že zásadním způsobem nejsou plněny výnosy ČT ( o 156 mil. Kč méně oproti plánu) !!!, že z fondu TV poplatků, tj. z rezervy ČT z minulých let bylo vyčerpáno o 14 mil. Kč více, než předpokládal schválený deficitní rozpočet.

Tak například:

                                                                                           mil. Kč

Položka	plán	skut.	odchylka
vysílání sponzorských pořadů	88.252	75.736	-12.516
výnosy z kompenzací	20.050	2.317	-17.737
vysílání reklamy	38.230	31.433	- 6.797
Celkem tyto 3 položky	146.532	109.486	- 37.050

Tuto situaci považuji za alarmující!!

Neplnění plánovaných výnosů by si zasloužilo podrobný rozbor a vyvození odpovědnosti – buď lidí zodpovědných za výnosy nebo lidí zodpovědných za sestavení plánu.

Ve zprávě o hospodaření je nám předkládána tabulka „Plnění finančního plánu za 1. pololetí 2012“, ze které je patrné, že:

• u položky Spotřebované nákupy je skutečnost oproti plánu nižší o 11,8 mil. Kč
• u položky Nakupované služby je skutečnost za 1. pololetí oproti plánu nižší o neuvěřitelných96,5 mil. Kč (!!!) a
• u položky ostatní daně a poplatky (zejména DPH) je skutečnost za 1.pol. o 29,2 mil. Kč nižší oproti plánu.

Dohromady se jedná jen na těchto položkách o částku 137,5 mil. Kč!!!

Záměrně nepoužívám slovo úspora, poněvadž zmíněná tabulka nezahrnuje údaje o skutečném čerpání nákladů v 1.pololetí rok 2011.

Aby bylo možné odmítnout hypotézu o tom, že plán na rok 2012 byl v těchto položkách záměrně nadhodnocen, žádám GŘ aby tuto tabulku doplnil u každého řádku o údaj o skutečnosti za 1.pololetí roku 2011.

O úsporách je totiž možné hovořit pouze v případě, pokud skutečná výše spotřeby nákladového druhu v 1.pololetí 2011 je nižší než byla spotřeba v 1.pololetí 2011.

V situaci, kdy management neplní plán výnosů, není možné schválit navýšení některých nákladových kapitol z tzv. úspor, jimiž ve skutečnosti nejsou úspory oproti skutečnosti loňského roku, nýbrž pouze nevyčerpané plánované hodnoty, které mohou být ve srovnání s loňským rokem podstatně vyšší.

Ø  tv poplatkům (za kapitolu 7.4.)

Z fondu TVP chce ČT dle návrhu plánu v roce 2013 vyčerpat:

+ 6,244 mld.Kč na krytí nákladů v rozpočtu

a dále

+0,255 mld. Kč na krytí plánu investic nad rámec plánovaných odpisů v roce 2013

celkem tedy vyčerpat z fondu TVP 6,499 mld. Kč (to je o více než 781 mil Kč více než do fondu TVP v letošním roce inkasuje!)

Počet TV přijímačů plánuje ČT

- na počátku roku 2013: 3.580.000 ks

- na konci roku 2013: 3.570.200 ks

průměr tedy je: 3.575.200 ks

Aby ČT při tomto plánovaném průměrném počtu přijímačů utržila potřebných 6,499 mld. Kč, musela by být výše TVP min. 151,48 Kč!

(výpočet: 6,499 mld/12/(prům počet přijímačů) = 6.499.000.000/12/3.575.200)

Při plánu inkasa počítá ČT s účinností výběru 98,73%. Pokud bychom tuto účinnost použili do předchozího výpočtu, musela by být výše TVP dokonce 153,44 Kč/měs.

Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, stanovuje výši televizního poplatku na 135 Kč měsíčně.

Česká televize počínaje rokem 2012 nastavila své hospodaření na úroveň, která již neodpovídá zákonem stanovenému televiznímu poplatku a proto byla dle mého názoru nutná konzultace se zákonodárcem o nově nastavených parametrech ještě před zahájením projednávání nového rozpočtu.

Ø  dlouhodobým plánům rozvoje (za kapitolu 3.11.) ze dne 8.8. 2012

Menšinové stanovisko k Dlouhodobému plánu rozvoje ČT 2012-2017

Podal jsem připomínky v dobré víře, že se s nimi management vypořádá tak, aby předkládaný plán dlouhodobého rozvoje získal na konkrétnosti a tím i na důvěryhodnosti. Jedná se totiž o jeden ze stěžejních dokumentů, který má rada ze zákona o ČT schvalovat. Z tohoto důvodu by měl být Dlouhodobý plán rozvoje zpracován seriózně a důvěryhodně.

Předložený dlouhodobý plán rozvoje ČT předpokládá v letech 2012, 2013 a 2014 deficitní hospodaření každoročně ve výši každoročně cca. půl miliardy Kč (!!! ), jak vyplývá z tabulky v příloze č.1. Od roku 2016 dál je pak prudká změna trendu spočívající v očekávané „červené nule“, přesněji v ročním deficitu už pouze 100 mil. Kč.

Tato změna trendu není v DP nijak doložena či podrobněji popsána, s výjimkou jediného odstavce na str. 24; zde se uvádí, že výrobní úkol bude snížen o 4%, personální náklady o 14%, a ostatní režijní náklady o více jak 22%. V doplňujícím materiálu je pak uveden průběh snižování objemu osobních nákladů v letech 2013-2017 ročně o 3-5% pracovníků. Není však uvedeno, zda pokles počtu zaměstnanců o 3-5% každý rok bude zároveň znamenat snížení objemu osobních nákladů o tuto částku.

Připočteme-li pak inflaci v průměru 2% každý rok, měly by se podle tohoto plánu snížit objem reálných osobních nákladů v roce 2017 o 24% oproti roku 2012!!! A to při současném rozšíření vysílací plochy o jeden kanál tj. o 25%!!! Pokud by tedy poklesl počet pracovníků pouze o 14%, musela by zbytku zaměstnanců poklesnout v období 2012-2017 reálná průměrná mzda o 10%!!

Tato data by šla prudce proti očekávanému vývoji české ekonomiky. Jak ve své prognóze z května 2012 uvádí ministerstvo financí ČR, v letech 2014 a 2015 je očekáván růst objemu platů a mezd v české ekonomice o 4,7% (2014) resp. 4,4% (2015). A v tomto období by mělo v ČT dojít k poklesu reálných mezd?

BEZ UVEDENÍ JAKÝCHKOLI DALŠÍCH PODROBNOSTÍ ZE STRANY PŘEDKLADATELŮ DPR LZE POUZE KONSTATOVAT, ŽE PŘEDKÁDANÝ DPR JE NEDOLOŽENÝ, PODHODNOCENÝ V OBLASTI NÁKLADŮ V LETECH 2015 - 2017 A PROTO NEVĚROHODNÝ!

Ve svých připomínkách jsem požadoval uvedení jasných hodnot v klíčovém parametru pro ČT – externí náklady na vlastní tvorbu mimo zpravodajství a sport. Bohužel ani tento požadavek nebyl splněn. V doplňkovém materiálu jsou zjevně uvedeny v položce Vlastní tvorba (pod grafem) zahrnuty i náklady redakce zpravodajství. Toto lze považovat za pokus zamlžit skutečnost před radou ČT.

Ve schváleném rozpočtu na rok 2012 jsou externí náklady ČT24 naplánovány ve výši 351 mil. Kč, tzn. že v doplňujícím materiálu v položce „Vlastní tvorba“ ve výši 1.486 mil. Kč je zahrnuto 290 mil. Kč nákladů na výrobu pořadů pro zpravodajství. Z toho plyne, že na původní tvorbu pro ČT1 a ČT2 zbývá méně než 1,2 mld. Kč externích nákladů. A obdobná částka bude muset stzačit v následujích letech pro TŘI KANÁLY – ČT1, ČT2 a ČT3!!!!

A proto pokládá otázku – je toto žádoucí rozvoj ČT v budoucích letech??

Dále je v tabulce uvedeno, že akvizice v roce 2012 představuje 144 mil. Kč, což je při porovnání se schváleným plánem nepřené, neboť ve schváleném plánu na rok 2012 (str. 12) je pro převzaté pořady uvedena částka 185 mil. Kč.

TO JE DALŠÍ DŮVOD, PROČ POVAŽUJI PŘEDLOŽENÝ PLÁN ZA NEDŮVĚRYHODNĚ ZPRACOVANÝ.

Stále chybí konkrétní komparace k "dětskému kanálu". Namísto toho jsou vyjmenovány všemožné materiály z knihovny. Přestože v Evropě existuje celá řada dlouhodobě koncipovaných výzkumů, srovnání tradičních západoevropských zemí a zemí postkomunistických - s odlišnou životní úrovní, standardy rozhledu v kulturní oblasti, specifická podoba programů, které přibližují dětskému divákovi vnímání a chápání umělecké tvorby, hodnotové orientace dětí a mládeže ve vazbě na edukační programy a jejich formální řešení atd. - nic takového nebylo provedeno.

Závěr chci konstatovat, že KROMĚ PODHODNOCENÍ NÁKLADŮ považuji DPR za chybný v tom, že:

·         v období očekávaného poklesu diváckého zájmu o ČT (viz informace z doplňkového materiálu, že se sledovanost mohla pohybovat mezi 27% - 32% (loni se ještě pohybovala pohodlně nad 30%),

·         v období očekávaného schodkového hospodaření ČT

·         v období nutnosti hledání intenzivních forem rozvoje a nikoli extenzivních

přichází management ČT s myšlenkou rozšířit vysílací plochu ČT o 25%, aniž by proto doložil náležité finanční krytí. Navíc tento nákladný záměr (otevřít nový kanál) bude dle vlastního vyjádření managementu ČT v předloženém materiálu k dětskému kanálu, několik let vysílán ve vysílacím provizoriu (str. 12 – poslední věta materiálu pro radu ČT ze dne 30.6.2012).

ČT by se měla zaměřit na zkvalitnění podoby stávajících čtyř kanálů. V budoucnosti se tenčící prostředky by měla investovat především do vlastní tvorby na čtyřech kanálech a nikoli do nákupu převzatých pořadů a do nákladů za přenos signálu pátého kanálu.