Vypořádání připomínek k Dlouhodobým plánům ČT

Aneb: "Co si to ta Rada dovoluje vůbec něco připomínkovat". - Následující text může sloužit jako názorná ukázka newspeaku či ptydepe, nebo jako chytrý způsob úniku od tématu:

Dne 2. 8. 2012 byly vedení České televize (dále jen ČT) doručeny připomínky k Dlouhodobým plánům programového, technického a ekonomického rozvoje ČT v letech 2012 – 2017 (dále jen Dlouhodobé plány), zpracované jedním z radních Rady ČT panem Radkem Mezuláníkem.

V této souvislosti je vhodné připomenout, že současný plánovací systém ČT v sobě zahrnuje jak oblast strategických, tak i následně prováděcích plánů. Předložené Dlouhodobé plány představují strategický rámec, který ale nezůstane neměnný po dobu plánovacího pětiletého horizontu, ale který se bude na základě nových skutečností, výkonnosti české ekonomiky, úspěšnosti nastaveného procesu restrukturalizace ČT nebo průběžných legislativních i technologických změn pravidelně upravovat a doplňovat v minimálně ročních cyklech.

Předložené připomínky, zejména v oblasti ekonomiky a personalistiky, jsou zaměřeny již do oblasti realizačních plánů. Ty Rada schvaluje v podobě ročních plánů, nikoli v rámci schvalování Dlouhodobých plánů. Strategické plány proto vytyčují základní cíle a východiska a ne realizační postupy. Existují samozřejmě odhady a modely, ze kterých strategické plánovaní vychází, ale pouze v kontextu realizovatelnosti předkládané strategie. Roční prováděcí plány musí naplňovat cíle Dlouhodobých plánů, ale realizační postupy se musí nastavit na základě konkrétní ekonomické, technické a personální situace a výsledků minulých období. Vedení ČT garantuje dosažení plánovaných ukazatelů v roce 2017, ale vyhrazuje si právo, v souladu se svými kompetencemi, zvolit v jednotlivých letech realizační manažerské postupy, které budou pro danou situaci v daném čase nejvhodnější.

Doplnění Dlouhodobých plánů o požadovaný detail by tedy bylo nejen věcně a systémově nesprávné, ale v mnoha případech i zavádějící. A to i proto, že byla opuštěna konzervativní strategie restrukturalizace založená na prostém omezení původní tvorby a tím dosažení synergických efektů snižování nákladů prosazovaná minulým vedením, kterou ve formě Dlouhodobých plánů na léta 2011-2015 vzala Rada ČT na vědomí na svém zasedání dne 13.7.2011. Ta byla nahrazena zásadní procesní restrukturalizací a s ní spojenou redukcí nákladů. V takovém případě nejsou jednotlivé ukazatele jednoduše porovnatelné.

Z výše uvedených důvodů nelze všechny požadované informace doplnit do přeložených Dlouhodobých plánů, nicméně nelze zpochybňovat právo Rady ČT na informace a proto v rámci vypořádání připomínek pana radního Radka Mezuláníka, předkládáme některé detailní výchozí podklady pro budoucí prováděcí roční plány formou tohoto doplnění původního již předloženého materiálu.

Zdůrazňujeme, že se jedná většinou o důvěrné informace, které slouží jen pro interní potřebu Rady ČT a jejich neadekvátní zveřejnění by mohlo ohrozit realizaci předložené strategie, zejména v oblasti obchodních jednání při nákupu práv a externích služeb a v oblasti optimalizace počtu zaměstnanců. Zejména informace o budoucí personální politice byly jen základně projednány s vedením odborové organizace ČT, ale k dalším krokům a naplňování předložené strategie v personální oblasti může dojít až po schválení Dlouhodobých plánů.

Vypořádání připomínek

(červeně označeny požadované připomínky)

1. Personalistika

• očekávaný přepočtený evidenční počet pracovníků v jednotlivých letech
• odhad průměrné mzdy v jednotlivých letech
• po profesních skupinách zaměstnanců ČT ukázat vývoj objemu ON v jednotlivých letech tak, aby byl patrný celkový pokles ON o deklarovaných 14%.

Po schválení Dlouhodobých plánu realizační strategie předpokládá snižování celkových osobních nákladů, včetně snižování stavu zaměstnanců především ve administrativní a nevýrobní oblasti a dále v oblasti technických a provozních služeb. Orientačně lze předpokládat snižování počtu zaměstnanců v následujícím rozsahu:

1. z roku 2012 na 2013 o cca 3% zaměstnanců ČT
2. z roku 2013 na 2014 o cca 5% zaměstnanců ČT
3. z roku 2014 na 2015 o cca 5% zaměstnanců ČT
4. z roku 2015 na 2016 o 1% zaměstnanců ČT
   (uvedená procenta vychází z plánovaného přepočteného evidenčního počtu zaměstnanců v roce 2012).

Současně je třeba mít ale na paměti, že celkové řešení nebude vycházet z postupů používaných v minulosti, kdy snižování počtu zaměstnanců bylo prováděno v řadě případů, kde to bylo možné, jen jejich prostým převedením na externí smlouvu, mnohdy ještě za nevýhodnějších podmínek pro ČT než představoval původní zaměstnanecký poměr. V současné době je dokončována analýza, která stanoví počet lidí, které bude potřeba převést zpět do zaměstnaneckého stavu z důvodu plnění zákonné povinnosti.

Bude v sobě tedy zahrnovat i optimalizaci struktury a počtu externích spolupracovníků v jednotlivých oblastech. Snižování stavu zaměstnanců se bude provádět až po důkladné procesní analýze a projednání s NOO ČT. Realizačním cílem není jen prostá úspora osobních nákladů, ale také optimální fungování jednotlivých procesů uvnitř ČT a odstranění těch procesů, které nejsou pro ČT nezbytné. Tam, kde to bude možné, se bude postupovat neobsazováním pracovních pozic po odchodu dlouhodobých zaměstnanců ČT do důchodu.

Od roku 2006 do roku 2010 vzrostly osobní náklady v ČT o více jak 32%. Zatímco vývoj v letech 2006 a 2007 odpovídal situaci na trhu práce, navýšení o více jak 17% v letech 2008 a 2009 již bylo neadekvátní. Většina ostatních zaměstnaneckých skupin je nad mediánem trhu práce až na některé výjimky – např. na prvním stupni řízení nebo na vybraných pozicích druhého stupně řízení. Udržení stávající mzdové úrovně tak plně odpovídá situaci ve veřejné sféře, v některých konkrétních případech zvláště u odborných a manažerských pozic může dojít ke zvýšení průměrné úrovně mezd na úroveň trhu kompenzovaným, ale současným snížením platových úrovní zvláště v administrativní oblasti.

Plánovací systém v ČT není založen na profesních skupinách a předpokládaný realizační postup tak ani nepočítá se stanovováním směrných počtů pracovníků v jednotlivých profesích. Striktně se bude vycházet s metodiky ABM (Activity Based Management), která je založena na optimalizaci procesů a ne na mechanickém snižování stavu zaměstnanců.

2. Režijní náklady

5. uvedení nejvýznamnějších nákladových druhů v oblasti ostatních režijních nákladů, u kterých dojde k největším úsporám tak, aby celkový objem ORN klesl o 22% (po jednotlivých letech)

Úspora režijních nákladů je dominantně spojena s eliminací neefektivních procesů v rámci ČT. Kromě toho lze specifikovat již nyní i některé konkrétní úspory v celkové výši více jak 120 mil. Kč ročně:

• V souvislosti s poklesem počtu zaměstnanců se budou alikvotně snižovat náklady na stravování zaměstnanců, příspěvky na osobní konta, penzijní připojištění, vzdělávání a další sociální benefity. Navíc dojde k zamezení možnosti převádět zůstatky na osobních kontech do dalších let, což v současnosti způsobuje výrazné navyšování plánovaného objemu prostředků v této oblasti.
• V roce 2015 skončí pronájem zařízení DAPF (digitální archiv programových fondů) a celá infrastruktura archivu ČT již bude plně v majetku ČT, což sníží provozní roční provozní náklady.
• Komplexní přechod na bezpáskové technologie sníží objem provozních nákladů, včetně APF.
• Dojde k omezení činnosti obchodního útvaru nebo ke změně obchodních modelů u neperspektivních a neziskových aktivit jako je Edice ČT, vydávání DVD apod.
• Po stabilizování financování ČT v roce 2015 již nebude nutné vytvářet provozní rezervu na úrovni roku 2012 a rovněž po dokončení personálních restrikcí se sníží roční rozpočet na odstupné uvolňovaným zaměstnancům ČT.

3. Výrobní úkol

• objem externích nákladů na vlastní tvorbu v jednotlivých letech
• objem externích nákladů na akviziční pořady v jednotlivých letech
• očekávaný objem nákladů na vysílací práva sportovních přenosů v jednotlivých letech
• očekávaný podíl na sledovanosti v CS 15+ v jednotlivých letech, příp. v dalších cílových skupinách (děti jsou zacíleny v koncepci ČT3)

Základním cílem předkládaných Dlouhodobých plánů je nastavení a udržení maximálně možného objemu vlastní tvorby. Tomu odpovídá i předpokládaná struktura Výrobního úkolu (externích nákladů) v jednotlivých letech, která je definována silným programovým rozvojem v letech 2013 až 2014 (nutné programové změny a plánovaný start dětského a vzdělávacího kanálu ČT3) a následnou optimalizací výroby pořadů. Jak je vidět z níže uvedené tabulky, cílový stav externích výdajů na původní tvorbu je v roce 2017 o takřka 17% vyšší než tomu bylo v roce 2011. Silné restrikci naopak podléhají sportovní práva a náklady na sportovní přenosy, které poklesnou o takřka 19%. Nárůst akvizice o necelých 7% souvisí z rozběhem ČT3 a průběžným růstem cen akvizice na světových trzích.

Česká televize ve spolupráci s Radou ČT aktivně pracuje na nastavení systému hodnocení naplňování veřejné služby a jeho následném zavedení do praxe (viz projednání materiálu dle Usnesení Rady ČT č. 183/13/12 ze dne 11.7.2012.

Z toho vyplývá, že Rada ČT ve své většině nebere sledovanost jako plně směrodatné kritérium úspěšnosti veřejné služby. Připravovaná metodologie měření veřejné hodnoty je přece založena na komplexu ukazatelů – vyhodnocení zásahu programu v populaci (Reach), hodnocení vnímané kvality vysílaného programu (Quality) a dopad na diváky (Impact). Z tohoto pohledu by bylo izolované číslo sledovanosti nic neříkající a svádělo by k tomu, že ČT sama sebe vnímá jako instituci, které jde primárně o čísla sledovanosti. Z tohoto pohledu nepovažujeme za zásadní stanovovat pro jednotlivé programy i ČT jako celek limity sledovanosti. Nicméně Dlouhodobé plány předpokládají, že se celkový sumární podíl na sledovanosti všech kanálů ČT v obecné cílové skupině 15+ udrží v intervalu 27 až 32%. Což je velmi ambiciózní plán, vzhledem k očekávanému prudkému nárůstu tematických komerčních programů, podbízejících se prvoplánovou zábavou.

Je rovněž korektní poznamenat, že určité omezení výdajů na sportovní práva může vést ke snížení dostupnosti zejména mezinárodního sportu ve volném vysílání v ČR.

4. Veřejná služba

• bod “Veřejná služba poskytovaná Českou televizí musí být:” (str. 6.: - prostorem pro rozvíjení a inovaci historicky kodifikovaných uměleckých a kulturních hodnot; - prostorem pro kultivaci vkusu diváků a hledání shody v základních společenských postojích; - prostorem pro vzájemné poznávání a sbližování evropských kulturních kořenů; - prostorem pro tvorbu napříč generacemi tvůrců; - prostorem pro programovou synergii napříč žánry a jednotlivými kanály ve vytváření společenského konsenzu a různých forem společenského dialogu o rozhodujících hodnotových otázkách a prioritách.) doplnit o kritickou část retrospektivní a aplikační část, zejména pak v oblasti axiologie! Jaká jsou estetická a myšlenková kritéria? Co bylo špatně? Co je špatně? Jak to bude dobře? Doložit v programu ČT, kde jsou a budou tyto cíle plněny!

• doplnit přesnou definici (str. 8.: „Rozvoj programového schématu ČT1…“ – „...přeformátovat, nově definovat…“) - co se pod tím skrývá?, co má být jinak, než to bylo? [zábava byla, snad i s přidanou hodnotou; seriály byly...atd.]

Strategické plány ze své podstaty jsou pohledem do budoucna a reagují na změny ve společnosti a mediálním prostředí a to jak negativní, tak i pozitivní. Při jejich zpracování se samozřejmě vychází z praktických zkušeností a celkové analýzy stávajícího stavu instituce, ale systémově takové hodnocení minulosti do strategických plánů nepatří. ČT je nyní v určitém stavu, který začíná být konsolidovaný a z něj se vychází při definici budoucnosti. Z dnešního pohledu sporná či chybná rozhodnutí, provedená ať samostatně minulým managementem, tak i ta, která schvalovala nebo brala na vědomí minulá Rada ČT, mohla být ve své době zcela adekvátní. Hodnocení toho, co „bylo špatně a je nyní dobře“, i toho, co „bylo dříve dobře a je nyní špatně“ by se v případě zájmu o takový typ analýzy měli zhostit dlouholetí členové Rady ČT, kteří zažili obě období fungování ČT, jak to minulé, tak i to současné, a ke kterým předkladatel připomínek pan radní Mezuláník jednoznačně patří.

Pro budoucí hodnocení plnění veřejné služby bychom chtěli připomenout, že Česká televize vychází při definování svého dlouhodobého programového plánu z pěti principů:

1. Veřejná služba je jedním z významných zdrojů objektivní a nezávislé informovanosti, která staví na světovém dějinném kontextu i domácích potřebách občanů ČR.

2. ČT je už téměř 60 let součástí české národní kultury, protože televizní vysílání se stalo nejvlivnějším a nejsledovanějším médiem ve společnosti.

3. ČT navazuje na tu nejlepší televizní tradici Československé a poté České televize, kterou prošly velké osobnosti mnoha různých profesí a tuto tradici bude udržovat ve vysílání jak spoluprací s nejlepšími tvůrci, tak výběrem témat a pořadů.

4. ČT podporuje i jiné oblasti kulturního a veřejného významu jako je film, divadlo, hudba atd.

5. ČT se snaží hledat nové cesty v programovém rozvoji a zavádět nové trendy.

Podobně programové hodnoty ČT, na nichž má stavět své vysílání, definuje i Kodex ČT schválený PS PČR 2. července 2003 ve své Preambuli:

Česká televize si musí zakládat na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti. Musí však také dostát povinnosti stát vždy na straně lidské důstojnosti, základních lidských práv a svobod a úcty k přírodě a kulturnímu dědictví. Programy České televize ovládá tvořivost, tolerance a kritické myšlení.

Účelem existence televize veřejné služby je zajistit veřejnosti zdroj informací, kritické reflexe, umělecké tvorby a zábavy, které jsou chráněny před lobbistickými tlaky. Česká televize přispívá k vytváření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, v němž může vyrůstat demokracie. Informuje, poskytuje kritickou reflexi událostí, vzdělává a baví v ovzduší úcty k člověku, k jeho dílu i ke všem formám existence.

Předpokladem úspěšného plnění takto obecně vytyčeného poslání je poznání potřeb občanů a jednotlivých diváckých skupin, proto bude Česká televize neustále hledat a posilovat zpětné vazby s veřejností. Snaha po sebeuplatnění či slávě musí být podřízena pokoře vůči rozmanitosti společnosti i televizního publika.

Tento jasný ideový rámec se samozřejmě promítá do Dlouhodobých plánů. Žádný pořad v ČT nevzniká samoúčelně. Měl by přinášet české mediální kultuře užitek a novou hodnotu, zvyšovat zájem lidí o veřejné dění, vzdělávat a samozřejmě i bavit. Ale formou, která nebude podbízivá a bude navazovat na onu tradici, kterou ČT v českém televizním prostoru zastupuje.

Dlouhodobé plány nemají žádnou jinou strategii než důsledně naplňovat smysl veřejné služby, která stojí jako pilíř proti ryze komerční televizní produkci postavené primárně na masové zábavě. ČT nestaví na zábavě, nýbrž na poznání a uměleckém zážitku. Staví na kontinuitě, ale zároveň si uvědomuje, jak dramatické změny přinesla digitalizace. ČT to umožnilo zvýšit počet programů a dle moderního pojetí médií více jednotlivé kanály profilovat. Otázka nestojí, co je a bylo v programu ČT špatně. Otázka stojí: co musí být jinak, protože se televizní věk změnil!

Jelikož digitalizace ČR skončila oficiálně před necelým rokem, právě nyní ČT prochází a ještě silněji bude procházet novou specifikací jednotlivých programů, jejich přesnějším cílením na divácké skupiny. Podobným procesem prošly nebo právě procházejí během digitalizace všechny velké evropské a některé světové veřejnoprávní televizní společnosti.

ČT hledí dopředu, pořady, které se neujaly, jsou běžnou součástí televizní reality. Divácký vkus, zvláště ten hodně náročný, je nevyzpytatelný a televize v každé zemi musí zkoušet nové formáty a neustále hledat cesty k měnícím se diváckým očekáváním. Největším úkolem pro ČT1 a ČT2 je nyní vyrovnat se s jasnou a úspěšnou profilací programů ČT24 a ČT4.

Je jasné, že ČT1 už není a nemůže být hlavním zpravodajským programem, jako tomu bylo v minulosti, rovněž ani diskusním programem a publicistickým programem. ČT1 už ani dokonce nebude ve starém slova smyslu tím jediným „hlavním“ programem. Je snad méně hlavní ČT24, když se hlasuje o vyslovení nedůvěry vládě? Přesně v souladu s koncepcí digitalizace vytváří multiplex veřejné služby jednotný vnitřně diferencovaný vysílací prostor.

Současná existence čtyř a do budoucna možná více rovnocenných programů změnila realitu. ČT1 se nyní zaměří více na původní dramatickou a seriálovou tvorbu, kde ale nepůjde o samoúčelné zábavné nekonečné seriály, nýbrž o jasně definovanou službu jakou je např. vysílání seriálů typu Zdivočelá země nebo Sanitka II. a podpora jednorázových dramatických útvarů, ať už formou výroby televizní dramatiky, tak i formou koprodukčních vstupů do kvalitních děl české kinematografie.

Před ČT1 a ČT2 stojí úkol rozdělit si pečlivě žánry, cílit jak na starší, tak i na střední a mladší generaci tak, aby oba programy nevysílaly pro jednu a tu danou skupinu jeden a ten samý žánr ve stejnou dobu. Zatímco ČT24, ČT4 a případná budoucí ČT3 jsou definovány tematicky z logiky věci, ČT1 a ČT2 budou jako siamská dvojčata, která budou uspokojovat různé divácké potřeby z hlediska veřejné služby v konkrétním čase, specifickou formou a úžeji definované divácké obci než tomu bylo v minulosti při existenci dvou analogových programů.

ČT1 i ČT2 také začnou využívat dosud opomíjené žánry docusoap, docudrama, docu-fiction atd., které rozšiřují žánrový rejstřík veřejnoprávních televizí a přinášejí závažná sdělení i zábavu divákovi novou formou. Oba programy se zaměří rovněž více na hledání nových forem a alternativ. Veřejná hodnota vysílání se bude prohlubovat, protože zvýšení počtu programů výhledově na pět zvýší efektivitu práce s divákem a žánrovou pestrostí.

5. Regionalizace

• dopracovat bod k ČT24 (str. 8.: posilovat a dále rozvíjet regionální zpravodajství.) Při současném stavu tří denních regionálních relací, vysílajících asymetricky a dramaturgicky ne zcela jednotně na území ČR, se jako optimální dlouhodobý výsledek jeví vysílání denního zpravodajství pro hlavní město a všech třináct krajů. Dlouhodobost tohoto úkolu vychází z jeho technické a ekonomické náročnosti, včetně definice postavení TS Brno a TS Ostrava a legislativních úprav.

Regionalizace byla součástí programu digitalizace již od roku 2005. Nikdy k ní však nebyly vytvořeny adekvátní podmínky. Ani předkládané Dlouhodobé plány neočekávají kompletní realizaci v plánovacím horizontu do roku 2017. Pokud k tomu budou vytvořeny adekvátní technické, personální a ekonomické podmínky, mohou jako první krok vzniknout dva nové regionální okruhy – Severovýchod a Jihozápad. V takovém rozložení by existovaly z pohledu zpravodajství tři okruhy v Čechách a dva stávající na Moravě.

Podstatné je to, že Dlouhodobé plány jasně deklarují zájem ČT dosáhnout cílového stavu až do úrovně vyšších územních správních celků. Právě v současnosti totiž probíhá další kmitočtové plánování a ve hře je Digitální dividenda 2. V této oblasti je ČT v úzkém spojení s odpovědnými orgány ČTÚ. Pokud ČT takový požadavek jasně nevysloví právě nyní, již nikdy v budoucnu nebude moci být tento projekt realizován. Regionalizace samozřejmě žádným způsobem nezmění postavení TS Brno a TS Ostrava. Obě studia jsou komplexní a kromě zpravodajství se zabývají i původní tvorbou v dalších žánrech. Taková podobně rozsáhlá a multifunkční studia v Čechách vznikat nebudou. Postupné kroky lze realizovat i v rámci stávající legislativy.

6. Ostatní

• vysvětlení nesrozumitelného bodu (str. 11.:„…zajištění zpětné vazby od autorů z konkrétních projektů a aktivit ČT…“)

S rozvojem činnosti Tvůrčích producentských skupin (TPS) bude nastaven, i ve vazbě na hodnocení naplňovaní veřejné služby, systém hodnocení pořadů, v jehož rámci budou moci uplatnit své připomínky a zkušenosti autoři či výkonní umělci. Systémová komunikace byla dlouhodobým požadavkem uměleckých a zájmových svazů a přispívá k větší transparentnosti veřejné televize, stejně jako nastavení systému hodnocení pořadů a programových projektů. Tato diskuse v současnosti probíhá a jejím výsledkem bude dokončení pilotního provozu TPS na konci září 2012 a zavedení celého systému do běžného provozu.

• v části, která se týká ČT3 zcela chybí komparace s dětskými programy, které jsou v současnosti dostupné kabelem nebo satelitem a to v češtině i angličtině – je třeba doplnit.

Projektový tým zpracovávající Studii proveditelnosti ČT3 zkoumal programová schémata a typy pořadů používaných v zahraničních dětských programech, jako např. v britských (CBBC, CBBEEIES), německém (KIKA), rakouském Kinder kanal (6-14 hod), italském (RAI YOYO), finském (LASTEN YLE) nebo švédském SVT.

Kromě toho čerpal i z podkladů, které připravil útvar VPA, který čerpal například z těchto materiálů: Millward Brown České děti a mládež 2010/2011, ATO – Mediaresearch LSS Deti 2011/2012, Sonia Livingstone - Half a century of television in the lives of our children, David Buckingham - The Media Literacy of Children and Young People.

Rovněž právě v současnosti vytvářený projektový tým, který bude připravovávat vlastní realizaci ČT3, bude vycházet nejen ze studie proveditelnosti, ale i z dalších srovnání a zahraničních zkušeností. Nicméně takový rozbor je záležitostí vlastního projektu ČT3 a konečná realizace musí být specificky „českotelevizní“, vycházející z tvůrčích a technickým možností. Dlouhodobé plány pouze deklarují záměr takový program vytvořit v limitech definovaných studií proveditelnosti. Nic víc systémově do strategie nepatří.

• přehled naplňování veřejnoprávní služby jinými televizními kanály

Česká legislativa nezná pojem naplňování veřejné služby jinými televizními kanály. Neexistují žádné zákonné povinnosti pro komerční vysílatele a komerční vysílatelé také z žádných požadavků veřejné služby nevycházejí a řídí se pouze a jen požadavky ziskovosti. Termín „plnění veřejnoprávní služby komerčním vysilatelem“ byl oblíbenou formulací prvního generálního ředitele TV Nova Dr. Železného, k němuž se ale již nikdo z jeho komerčních pokračovatelů nepřihlásil. Jiní než veřejnoprávní provozovatelé televizního vysílání budou vysílat také typy pořadů, které jim v krátkodobém nebo střednědobém horizontu přinesou komerční zisk nebo úspěšnost, a to bez ohledu na jejich „komerční“ nebo „veřejnoprávní“ povahu. Z tohoto pohledu je zřejmé, že hodnotit jejich vysílání ČT nepřísluší.

Závěr

Management ČT předložil Radě ČT Dlouhodobé plány definující strategické směry v následujících pěti letech. Vycházejí z ideového záměru popsaného v kandidátském projektu na pozici generálního ředitele ČT, který Rada ČT akceptovala mojí volbou do čela ČT na podzim loňského roku.

Jak bylo řečeno již v úvodu, tento předávaný materiál nepředstavuje prosté doplnění těchto strategických Dlouhodobých plánů, ale spíše je reakcí na připomínky a otázky, které mají ve většině případů spíše opodstatnění při projednávání plánů krátkodobého operativního charakteru, například ročních rozpočtů. Doufám ale, že jejich vypořádání pomůže jednotlivým členům Rady ČT lépe a důkladněji pochopit strategické záměry, které jim management ČT předkládá.

Dlouhodobé plány ale rozhodně nejsou dogmatem nebo neměnnou definicí, které by v budoucnu neměly umět pružně a operativně reagovat na případné změny ať už v českém, tak i v mezinárodním prostředí, ve kterém se bude ČT v budoucnu aktivně pohybovat. Proto management ČT a já osobně stejně jako dosud předpokládám průběžnou aktivní a transparentní diskusi s Radou ČT nejen nad jednotlivými ročními prováděcími plány (rozpočty), ale i nad dlouhodobým směřováním jak samotné ČT jako instituce, tak i nad úlohou, kterou jako veřejnoprávní médium má ve veřejném prostoru plnit.

Kritéria kvality, respektu, odvahy a kreativity budou i nadále vodítkem pro všechny připravované změny. Česká televize je v současné době na křižovatce digitální televizní doby a já věřím, že aktivní, smysluplná, odborně erudovaná, argumentačně korektní a nekonfrontační spolupráce Rady ČT se současným managementem ČT povede nejen k upevnění pozice ČT na českém a mezinárodním televizním trhu, ale i k naplnění jejího poslání vůči divákům, občanům České republiky, a to přinášet kvalitní programovou alternativu k vysílání komerčních televizních stanic.

Petr Dvořák

Generální ředitel České televize