Deset mýtů o fungování České televize aneb Jak Petr Dvořák mystifikuje poslance

 Zasedání  Rady ČT dne 19. 3. 2014 - bod Informace GŘ

 Vážení

po minulém zasedání Rady jsme dostali materiál nazvaný Deset mýtů o fungování ČT, který měl být prezentován členům Volebního výboru PS PČR během jejich návštěvy v ČT.

Musím říci, že tento materiál mne doslova nadzvedl ze židle, protože se jedná o velmi dobře propracovanou téměř goebelsovskou demagogii a mystifikaci.

Slyšel někdo z vás dříve o nějakých mýtech o ČT? Nikdy o něčem takovém nebyla řeč. Kde se vzaly? – Ano již samotný způsob prezentace vymyšlených mýtů je sám o sobě mystifikací.

Možná způsob dehonestace všech kritiků a filipiků. Snaha mystifikovat lidi, kteří nejsou v detailu, v tomto případě je vše o to závažnější, že jde o demagogii vůči členům Volebního výboru – poslancům Parlamentu, což je obzvláště zavrženíhodné.

Kromě mnoha chyb a nepřesností, včetně chybějících odkazů na zdroje u grafů a tabulek jde například o bagatelizaci významu regionálních studií. Jako zástupce jednoho z regionů se musím ostře ohradit vůči doslova urážce práce lidí v regionech. Jak je možné, že mzdové a provozní náklady TS Brno a Ostrava jsou v tomto materiálu uváděny jako zbytečně vynaložené náklady. Bylo by potom spíše manažerským selháním, že tato studia neprodukují  výrobu odpovídající nákladům. Takto to vypadá jako by to byly vyhozené peníze. A proč tam není Praha? Já vím pouze o jedné ČT, která hospodaří s jedním balíkem peněz. Takto je to pouze položka uměle nafukující částku vynakládaných peněz, která ovšem vyznívá jako urážka práce konkrétních lidí.

Opět se zde objevují nesmysly kolem DPH a zcela jasná ekonomická lež – ekonomický nesmysl v podobě vyjádření, že tyto náklady nemusí vynakládat žádná jiná televize.  Jakkoli je srovnávání ČT s komerčními televizemi diskutabilní, tak každá jiná televize vynakládá daleko větší částky. Pokud by si  ČT chtěla oněch 587 mil Kč odváděných na DPH ponechat, musela by být k inkasu přičtena částka 1, 14 mld Kč, které ČT neodvádí na výstupu, kterou ostatní televize odvádí. Česká televize je naopak vůči těmto televizím ve zvýhodněném daňovém režimu. – A na jejich místě bych tady hodně křičel.

Další velmi sofistikovanou a zdá se předem promyšlenou mystifikací je porovnávání nesmyslně nastaveného strategického plánu a skutečnosti. Je to jako by se přistižený zloděj hájil tím, že měl v plánu ukrást 10 milionů ale ukradl jen pět, takže okradený může být vlastně spokojen. Již jsem tady několikrát řekl, že tyto plány neměly být  vůbec přijaty, navíc bez konzultace s Poslaneckou sněmovnou, a v připomínkách jsem již před více než dvěma roky poukazoval na uměle nadsazené částky. Pravdou ale je, že v žádné firmě by nebylo možné naplánovat na několik let dopředu ztrátu – akcionáři by takový management okamžitě vyhodili. Srovnávání  předimenzovaného plánu se skutečností je nesmysl, zvláště chybí-li zde tabulka výchozího stavu – s tím je třeba současnost srovnávat. To je vskutku nehorázná demagogie.

V podobném duchu je zpracován celý materiál, když jen namátkou, o skutečných nákladech na ČT:D/ART a důvodech proč za situace, v jaké ČT je, došlo k jeho spuštění zde není ani zmínky.

Jde zkrátka o velmi zručně vypracovaný mystifikační materiál demagogicky interpretující závažné skutečnosti ČT. Plusy jsou vydávány za mínusy a opačně. K mínusům je opět přičítána marginalizace komerčních příjmů, změna DPH a mimořádné utlumení původní tvorby v roce 2011. Již několikrát zde zaznělo, že ČT je na tom dnes, co se týká komerčních příjmů, lépe než dříve. Tehdy zůstávalo ČT z reklamy nějakých 5%, ze 400 mil asi 20 mil Kč. Dnes všechny příjmy z reklamy na ČT:Sport, řekněme 60 mil, zůstávají v ČT. To tehdy nebylo, tak proč je to mínus?

K žádné změně DPH v posledních letech nedošlo. Další nesmysl. Znovu opakuji, že ČT je stále ve stejném,  oproti ostatním v mimořádném, daňovém režimu. A to je neplátce DPH.

K žádnému mimořádnému utlumení výroby v roce 2011 nedošlo, to přece všichni dobře víme. 2,1 mld na výrobu, restrukturalizace všech programů, jen je třeba si vzpomenout.

Naopak co je zde vydáváno za plus – organizační, personální a procesní změny napříč ČT – způsobily, že se ČT propadla do deficitního hospodaření.

Vážení

Vzhledem k tomu navrhuji následující usnesení:

Rada ČT se distancuje od materiálu Deset mýtů o fungování České televize, který záměrně zkresluje závažné skutečnosti o České televizi a nepravdivě informuje o jejím hospodaření.  Rada žádá generálního ředitele aby napříště žádné takové materiály,  které jakkoli interpretují dění v České televizi, bez předchozího projednáni v Radě ČT,  nezveřejňoval. 

Návrh usnesení a stanoviska Rady ČT k podnětu zaměstnanců zpravodajství - bohužel nepřijato (1 pro, 8 proti, 5 se zdrželo)

Usnesení:

        Rada České televize vyjadřuje znepokojení nad informací některých zaměstnanců zpravodajství ČT, že jim bylo a je vedením redakce bráněno v plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a že docházelo k cenzorským zásahům či pokusům o ně ze strany šéfredaktora zpravodajství.

     Rada vyjadřuje jednoznačný názor, že takovéto praktiky nesmí být součástí práce veřejnoprávního média, není možné je tolerovat a žádá GŘ aby v této věci provedl náležitá opatření, včetně personálních, která budou podobné incidenty eliminovat a zajistí dodržování jak zákona o České televizi, tak zákona o rozhlasovém a televizním vysílání i Kodexu ČT.

        V této souvislosti Rada vyslovuje znepokojení nad tím, že ač byl GŘ o těchto problémech informován, tak v této věci nejednal a jeho nečinnost byla jedním z důvodů, proč se část zaměstnanců redakce zpravodajství obrátila na Radu ČT. Zde spatřuje Rada ČT zásadní manažerské pochybení GŘ ČT.

        Rada ČT vyjadřuje názor, že není v souladu s etikou a principem nezávislosti média veřejné služby, aby GŘ osobně zjišťoval názory politiků na práci moderátorů. Tento průzkum je možný pouze v přesně specifikovaných  souvislostech v rámci srovnání jednotlivých cílových skupin provedený nezávislou agenturou.

        Rada ČT vyslovuje znepokojení nad personální politikou GŘ ČT, která obsahuje prvky zastrašování a vyhrožování.  Rada vyzývá GŘ aby se vyvaroval všech těchto praktik a všechny zaměstnance, kteří byli nebo se cítí těmito praktikami poškozeni, aby se obrátili na Radu ČT.

        Rada v této souvislosti doporučuje GŘ  aby zrušil RGŘ č. 14 ze dne 6. 3. 2012, neboť není možné takto omezit svobodu projevu  zaměstnanců České televize, která hospodaří s veřejnými prostředky, zvláště těch, kteří se kriticky vyjadřují k poměrům uvnitř ČT, případně směřují kritiku k věcem obecného zájmu.

        Za nastalou situací ve zpravodajství ČT nelze udělat „tlustou čáru“, protože jde, pravděpodobně, o názorový střet dvou rozdílných pojetí žurnalistiky – liberální a konzervativní, které nemohou dlouhodobě koexistovat. Rada ČT proto navrhuje dlouhodobou mediaci moderovanou  externími odborníky a uspořádání nejméně dvou veřejných diskusí na půdě Parlamentu ČR o dalším pojetí a směřování veřejnoprávního zpravodajství a novinářské práce v České televizi.

Vzhledem k tomu, že GŘ nepředložil Radě ČT relevantní podklady, které by jednoznačně vyvracely podnět zaměstnanců zpravodajství a objasňovaly kořen, historii a důvody nastalé situace, Rada ČT vyslovuje toto stanovisko (s využitím vyjádření Komise pro etiku Syndikátu novinářů, ze dne 11. 12. 2013):

    Česká televize musí dostát požadavkům nestrannosti a objektivity. Objektivita je diskutabilní pojem, neboť manipulovat lze například zařazením či nezařazením příspěvků, formou jejich zpracování i jazykem.         Aby ČT obhájila svůj statut veřejnoprávnosti, tedy výjimečnosti v získávání zdrojů na trhu, musí být příkladem snahy o nestrannost.

    Nelze tedy například používat archivní materiály nebo dotáčky, aniž by bylo jasně řečeno, že je to archivní materiál. Není důležitý jen výsledek, který byl nakonec v televizi vysílán a který viděli diváci, ale hrubý materiál, který výsledku předcházel a způsob jeho zpracování.

    Co se týká vyváženosti nelze zase například argumentovat tím, že něco bylo v ČT 24 a něco v Událostech.   ČT 24 přes den i v podvečer nemá sledovanost jako hlavní večerní zprávy,  stejně jako takovou sledovanost nemají Události, komentáře. Proporčně může být zastoupení v pořádku, ale fakticky není.

        Existuje veřejný zájem – především ve vztahu k veřejně činným osobám – na ten se vždy může redaktor odvolat, v případě politiků a prezidenta tím spíše.

      Veřejnoprávní televize musí mít mechanismy, jak zabránit ovlivňování veřejnoprávního vysílání politiky.

    Přestože to v ČR není nikde zakotveno, bylo by dobré využívat, podobně jako v zahraničí (Francie, Británie) klauzuli svědomí, která říká, že se na ni novinář může odvolat, když nesouhlasí s názorem nadřízeného nebo majitele. Veřejnoprávní TV je financována z televizních poplatků, které platí televizní poplatníci, bez rozdílu zda ČT sledují nebo ne  – majitelem ČT je veřejnost. Takže, pokud redaktor s nějakým postupem nesouhlasí, měl by mít možnost požádat o rozhodnutí nezávislého arbitra.

    Rada ČT v této chvíli plní i tuto funkci  arbitra, ke kterému mají možnost odvolat se jak redaktoři, tak diváci. Otázka ovšem zní, zda je opravdu  nezávislá. O tom musí rozhodnout veřejnost prostřednictvím volených zástupců.

    Rada musí i nadále sledovat, jak bude zacházeno s autory podnětu. Jakmile bude podezření, že jsou šikanováni, má o tom být veřejnost informována.

Menšinové stanovisko k hlasování o Návrhu rozpočtu ČT na rok 2014

RM: Nejprve je třeba podotknout, že GŘ ČT Petr Dvořák stále jasněji prokazuje svoji nekompetentnost k řízení České televize, když není schopen poskytnout Radě ČT odpovědi na prosté doplňující otázky týkající se rozpočtu. V tomto případě nezazněly odpovědi na předložené otázky ani v rozpravě na veřejném zasedání, která naopak prokázala má tvrzení a vyvrátila předložené Vypořádání. GŘ, který je Radě zodpovědný, jako by byl nepřítomen.

Připomínka 1.

Již třetím rokem je Radě ČT předkládán generálním ředitelem rozpočet, který je deficitní v řádu stovek miliónů Kč. Jak je patrné z tabulky a grafu na straně 22, nůžky mezi inkasem (tvorbou) fondu televizních poplatků a čerpáním (úbytkem) FTVP se od nástupu Petra Dvořáka do funkce GŘ rok od roku stále více rozevírají. Jestliže v letech 2009-2011 (poslední tři roky éry Jiřího Janečka) činilo saldo inkasa a čerpání fondu televizních poplatků + 948 mil. Kč, za první tři roky řízení ČT Petrem Dvořákem je saldo inkasa a čerpání FTVP záporné (=deficitní) ve výši -1,47 mld. Kč!!! V plánu rozpočtu na rok 2014 se pak počítá s deficitem ve výši -609 mil. Kč!!

 Je škoda, že se tato čísla v návrhu rozpočtu nikde takto napřímo neobjevují. Je třeba je doplnit.

Komentáře k této naprosto fatální skutečnosti na str. 4 a na str. 8 pouze eufemisticky uvádějí, že kumulativní čerpání FTVP je o 133 mil. Kč nižší, než stanovil plán dlouhodobého rozvoje. Toto považuji za manipulativní tvrzení, které má namísto exaktního vyčíslení problému, kterým je to, že si ČT již tři roky žije nad poměry, vytvořit dojem, že je vše v pořádku, neboť se pohybujeme v intencích pětiletého plánu.

Vše v pořádku rozhodně není a já opakovaně upozorňuji Radu ČT, že schvalováním Rozpočtu s takovým záporným saldem tvorby a čerpání FTVP umožňuje managementu rozjet ČT přímo do ekonomické propasti, ze které bude záchrana buď za cenu zvýšení TVP.

Nebo mají pravdu ty hlasy, že je to snad cílem, aby v situaci, kdy už nebudou rezervy, ze kterých je možno čerpat, přišel na řadu rozprodej pozemků ČT skupině PPF?

Rada dosud neobdržela, i když jsem o to již žádal, přesné specifikace v podobě tabulky k jakým účelům byly prostředky čerpané z Fondu TVP nad rámec inkasa využity. Byla to nakonec i jedna z podmínek za předchozího GŘ, že bude –li čerpat tzv. z úspor, bude mít Rada přesně definováno k jakým účelům.

Odpověď ČT: Navržený rozpočet na rok 2014 není deficitní, ale vyrovnaný se stejnou výší nákladů a výnosů a deficitní nebyly ani rozpočty předchozí. Stejně tak není deficitní fond televizních poplatků, který k 30.9.2013 dosahoval výše 5,5 miliardy Kč. Není pravda, že ČT se řítí do „ekonomické propasti“. ČT je finančně velmi silná, o čemž svědčí skutečnost, že je schopná financovat veškerý svůj provoz a rozsáhlé investice pouze z vlastních zdrojů, což je například v případě podnikatelských subjektů praxe velmi neobvyklá. O finanční stabilitě ČT svědčí především stav peněžních prostředků, který k 31.10.2013 činil 3,34 miliardy Kč. V porovnání se stavem k 31.12.2011, tedy za dobu téměř dvou let, došlo k poklesu pouze o 344 milionů Kč. Za poslední dva roky tedy nedocházelo k žádnému čerpání prostředků v objemu miliard Kč, jak je nepravdivě uvedeno v připomínce. Pro správné pochopení ekonomické situace České televize je nutné rozlišovat mezi účetní operací, kterou je tvorba a čerpání fondu na straně jedné a čerpáním finančních prostředků na straně druhé. Rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi byl již několikrát vedením společnosti vysvětlován a je také podrobně popsán ve Výroční zprávě o hospodaření ČT za rok 2012 v kapitole 7.4. Fond televizních poplatků.

Samotné čerpání fondu za roky 2012 až 2014 je, jak je uvedeno v návrhu rozpočtu 2014, v souladu s dlouhodobými plány schválenými Radou ČT. Stejně tak je v souladu s dlouhodobými plány čerpání finanční prostředků, které ČT naakumulovala do roku 2011, tedy v době, kdy již byl navýšen poplatek na 135 Kč a zároveň stále mohla vysílat reklamu. Dlouhodobé plány současného vedení, ale i dlouhodobé plány předchozího vedení počítaly s tím, že po roce 2011 bude muset ČT tyto přebytky z minulých let používat po dobu provádění potřebné restrukturalizace, a že tedy budou finanční prostředky postupně klesat až k částce 2 miliard Kč. Navržený rozpočet na rok 2014 předpokládá stav finančních prostředků na konci roku ve výši 2,29 miliard Kč, což je o 211 milionů Kč nad dlouhodobým plánem.

Informace uvedené v návrhu rozpočtu tedy považujeme za dostačující.

RM - Skutečnost:

Byl tedy dán jasný požadavek na doplnění reálného stavu a vývoje Fondu televizních poplatků a otázka k jakým účelům byly prostředky čerpané z Fondu TVP nad rámec inkasa využity. Místo jednoduché odpovědi se dozvídáme, že za dobu téměř dvou let došlo k poklesu peněžních prostředků pouze o 344 milionů Kč v porovnání se stavem k 31. 12. 2011 a že tedy nedocházelo k žádnému čerpání prostředků v objemu miliard.

V zápětí se však také dozvídáme, že navržený rozpočet na rok 2014 předpokládá stav finančních prostředků na konci roku ve výši 2, 29 miliardy Kč.

Jak během rozpravy potvrdil předseda Dozorčí komise skutečnost je taková:

K 31. 10. 2013                    3, 34 miliardy Kč

K 31. 12. 2011                    3, 34 miliardy + 344 mil        =  cca 3, 7 miliardy Kč

K 31. 12. 2014                    2, 29 miliardy Kč

Rozdíl (3,7 – 2,29) = cca 1,4 miliardy Kč !!!

Autor tvrzení, že došlo k poklesu jen o 344 mil, se ani nepřihlásil ani neomluvil.

Ani slovo o tom, na jaké konkrétní účely budou prostředky čerpané v roce 2014  nad rámec inkasa do Fondu TVP (ve výši více než 600 milionů Kč) využity.

Česká televize nejpozději od roku 2010 věděla, že kolem roku 2015 může nastat situace, že budou prostředky Fondu TVP vyčerpány a proto je nutné nastavit úsporná opatření a provést restrukturalizaci tak, aby nebyl ohrožen výrobní úkol a poslání ČT.

Nové vedení ČT však zvolilo jinou cestu, namísto úspor jejich rychlejší spotřebovávání. Jestliže zodpovědná rodina ví, že má naspořeno na tři roky života na průměrné úrovni, asi těžko bude kupovat nový byt, který spotřebuje úspory již během prvního roku, aby pak po následující dva roky musela žádat o sociální dávky. V tomto případě bude ČT žádat o navýšení televizního poplatku, neboť místo šetření byl spuštěn pátý kanál.

Již jsem upozorňoval na to, že Dlouhodobé plány, které tento vývoj nastavily, nebyly projednány s politickou reprezentací, která tak bude postavena před hotovou věc. Již v loňském roce byl rozpočet nastaven tak, že pokud by ve Fondu TVP nebyly našetřené úspory z dob GŘ Janečka, musel by televizní poplatek být ve výši 150 – 155 Kč  aby pokryl náklady.

Připomínka 2. Jako jednu z hlavních příčin, která způsobuje vysoký deficit hospodaření ČT, vidím ve spuštění  pátého kanálu. Svoje podněty, připomínky a dotazy k ekonomice pátého kanálu jsem Radě ČT a GŘ adresoval prostřednictvím Menšinového stanoviska s cílem konečně se od managementu ČT dovědět, kolik vlastně pátý kanál ČT bude stát. Bez odpovědí na tyto otázky neměla by Rada vůbec přistoupit k rozhodování o schválení či neschválení rozpočtu na rok 2014.

Odpověď ČT: Spuštění programu ČT :D a ČT art nezpůsobilo žádný deficit hospodaření ČT a ani navržený rozpočet ČT není deficitní, jak je popsáno výše. Náklady na programy ČT :D a ČT art jsou tvořeny především náklady na výrobu (výrobní úkol) a plánovaná výše těchto nákladů je popsána v návrhu rozpočtu na straně 11. Z informací uvedených na straně 11 je vidět, že celoroční vysílání programů ČT :D a ČT art nezvýšilo žádným způsobem celkové náklady na výrobu, které zůstávají v obdobné výši, jako v roce 2013. Náklady na vysílací síť a přenosy za celou ČT se meziročně zvýšily, ale toto navýšení nesouvisí jen se spuštěním nových programů, ale i s terestriálním šířením programů ČT 1, ČT 2 a ČT sport v HD kvalitě. Náklady na vysílací sít’ a přenosy plánované v roce 2014 jsou dokonce nižší, než bylo počítáno v dlouhodobých plánech.

RM - Skutečnost:

Všechny otázky zůstaly bez odpovědí. GŘ tak zcela nerespektuje kontrolní funkci Rady ČT, která zastupuje veřejnost a které je odpovědný. Znovu tedy otázky připomínám:

-          Jaká částka VÚ (z oněch 146 mil. Kč) připadá na vlastní tvorbu a jaká část na akvizici?

-          Jaký nárůst nákladů na akvizici vyvolá otevření nového kanálu v následujících letech?

-          Jak 64% akvizice dětského kanálu souvisí s veřejnou službou?

-          Jaká  je nákladová položka „reprízného“ souvisejícího s otevřením pátého kanálu?

-          Jsou náklady redakce zpravodajství a redakce publicistiky na pořady pro pátý kanál uvedeny v této částce nebo nikoli? V jaké výši?

-          Je v nákladech na distribuci signálu (ve výši 6,3 mil Kč) zahrnuta duplicitní distribuce prostřednictvím ČRa a multiplexu pana Pařízka? V jaké výši pro oba distributory jednotlivě?

-          Do kdy bude tato distribuční duplicita trvat?

-          Kolik to bude ČT stát v následujících letech?

-          Proč ČT nevyužila nabídky ČRa od počátku?

-          Obdržela Česká televize písemnou (mailovou) nabídku od ČRa v době, kdy se rozhodovalo o distribuci? Jakého data byla a o kolik byla nabízená cena lepší/horší než ve smlouvě ze září 2013?

-          Prosím o doplňující informaci: Jaké jsou tedy celkové externí náklady na pátý kanál (skutečně veškeré), tj. přímé externí náklady na pořady ve VÚ + externí náklady na akvizici + externí náklady ze zpravodajství a publicistiky pro pořady vysílané na pátém kanálu (např. zprávy z kultury, …) + self, atd…+ reprízné + provozní náklady. Vše pro rok 2013 a s plánem na roky následující.

Jedná se o zcela legitimní otázky člena Rady. GŘ odpovědi tají nebo nezná. Obojí je špatně.

Připomínka 3. Dále bych se chtěl zastavit u meziročního nárůstu osobních nákladů o 44 mil. Kč. Tento je na str. 9 vysvětlen převodem tzv. externistů do pracovního poměru v ČT. Toto vysvětlení však vyznívá značně nevěrohodně v konfrontaci s tvrzením, uvedeným rovněž na str. 9, že průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2014 stoupne pouze o 7 oproti roku 2013. Nárůst zaměstnanců o 7 totiž představuje cca 0,2%, avšak nárůst osobních nákladů o 44 mil. Kč představuje nárůst o více než 2,46%!!

Je zřejmé, že nárůst o 44 mil. Kč bude tvořen především růstem platů či odměn zaměstnanců, nikoli převodem externistů. Je třeba vysvětlit.

Odpověď ČT: Procentní navýšení mzdových nákladů je vyšší než procentní navýšení nárůstu počtu zaměstnanců zejména z důvodu, že převáděné profese i nově zřízení zahraniční zpravodajové mají průměrné platy vyšší než je stávající průměr všech zaměstnanců. Zatímco průměrný plat celé televize je ovlivňován profesemi s nízkými příjmy (dělnické a pomocné profese), tak z externa jsou převáděny především kvalifikované profese, které dosahují vyšších průměrných platů.

Informace uvedené v návrhu rozpočtu tedy považujeme za dostačující.

RM - Skutečnost:

7 přepočtených úvazků znamená navýšení osobních nákladů o 44 milionů Kč, tedy cca 6,2 mil Kč na jednoho zaměstnance a rok, nebo propuštění např. 30  profesí s nižší mzdou a přijetí 37 nových zaměstnanců s vyšší?  Vydělá si ČT na nárůst mezd? Nemělo by to být naopak a osobní náklady spíše snižovat, tak jak to předpokládal bývalý management? Kolik tedy externistů bylo přijato a v jakých profesích – sem směřovala otázka.

Nerad bych aby došlo k tomu, že ČT bude muset oznamovat tvůrcům, že nejsou peníze na výrobu.

Připomínka 4. Akvizice měla v roce 2011 (poslední rok Janečka) rozpočet externích nákladů 166 mil. Kč, na 2014 skoro 250 mil. Kč. Z toho lze vyvodit, že se změnila definice a dosavadní pojetí a chápání veřejné služby? V tom případě je třeba doplnit kdy a jak, nebo jaké důvody k tomu vedou.

Odpověď ČT: Náklady na akvizici v roce 2011 nebyly 166 mil Kč, ale 190 mil Kč (viz Výroční zpráva o hospodaření ČT v roce 2011), což představovalo 9% z celkového výrobního úkolu v roce 2011, který byl ve výši 2,095 miliard Kč. V návrhu plánu na rok 2014 jsou náklady na akvizici ve výši 247 mil Kč, což je 10% celkového výrobního úkolu, který je ve výši 2,356 miliard Kč. Podíl akvizice na celkovém výrobním úkolu je tedy v obou letech velmi podobný. Pokud už přistoupíme na velice sporný a nejasný argument, že veřejná služba je nějakým způsobem definována podílem akvizice, tak lze konstatovat, že při porovnání let 2011 a 2014 k žádné významné změně nedošlo.

Informace uvedené v návrhu rozpočtu tedy považujeme za dostačující.

RM - Skutečnost:

Zde snad stačí uvést jen pár čísel:

V roce 2011 byl rozpočet na akvizice 160 mil Kč, v roce 2012 185 mil Kč, v roce 2014 244 mil Kč a na rok 2014 je plánován ve výši 247 mil Kč.

Od roku 2011 se tedy jedná o padesátiprocentní (50%) nárůst!!!

V odpovědi ČT se však uvádí, že k žádné významné změně nedošlo!!!

Ovšem cca 87 mil Kč mohlo být využito na původní tvorbu.

Připomínka 5. Zatímco v roce 2011 měla CT2, dosud považovaná za „esenci“ veřejné služby ČT, výrobní úkol 250 mil. Kč, na rok 2014 je plánováno o 100 mil. Kč méně!!! Otázka je stejná jako u předchozího bodu.

Odpověď ČT: Z formulace připomínky není jasné, co přesně je míněno konstatováním, že „ČT 2 je považována za esenci veřejné služby“. Vedení společnosti pracuje tak, aby byla veřejná služba poskytována na všech kanálech České televize, a aby co největší část prostředků vybraných od koncesionářů byla směrována do výroby pořadů. Pokud tedy chceme porovnávat rok 2011 a 2014, je nutné se podívat na celkový výrobní úkol a ten je v plánu roku 2014 o 261 mil vyšší, než byl v roce 2011. Stejně tak výrobní úkol programů ČT 2, ČT :D a ČT art bude v roce 2014 o 77 milionů vyšší, než byl výrobní úkol na ČT 2 v roce 2011. A programy ČT :D a ČT art lze jistě ve smyslu připomínky také považovat za „esenci“ veřejné služby. K tomu je potřeba ještě přičíst skutečnost, že mezi roky 2011 a 2014 došlo k převodu externistů do zaměstnaneckého poměru a část nákladů se tak přesunula z položky výrobní úkol do položky mzdové náklady. Prostředky vynakládané na výrobu se tak ve skutečnosti narostly více, než je vidět jen z pouhého rozdílu objemu výrobních úkolů v jednotlivých letech.

Informace uvedené v návrhu rozpočtu tedy považujeme za dostačující.

RM - Skutečnost:

Jedná se o jasné nepochopení smyslu veřejné služby.

Pro přemýšlející snad stačí připomenout, že ještě v roce 2011 hospodařila ČT s přebytkem více než 300 mil Kč a že 64% vysílání ČT:D tvoří akvizice, tedy přejaté pořady převážně z anglosaského prostředí se zásadně odlišnou kulturou a systémem vzdělávání a výchovy. To určitě není „esence“ veřejnoprávnosti.

Závěrem:

Třetím rokem upozorňuji na to, že si ČT žije nad poměry a věřím, že dříve nebo později bude někdo zjišťovat kdo nese za celou situaci odpovědnost.

Za tři roky prohospodařit 1,4 mld Kč – to není pád do propasti? V kombinaci s úpadkem veřejnoprávních hodnot (viz postoj 24 signatářů ve zpravodajství, nebo ostravské iniciativy intelektuálních autorit) je to dost katastrofální výsledek práce GŘ Petra Dvořáka.

A tak se vynořují další otázky – proč ČT zvyšuje VÚ, když tomu neodpovídají příjmy, proč otevírala pátý kanál, když na to její příjmy nestačí, to vše v situaci rozbíhající se stavby nového brněnského studia?

Doporučuji proto znovu přečíst jiné kandidátské projekty, které by ČT do této situace nedostaly.

RM – Radek Mezuláník

Připomínky a otázky k Návrhu rozpočtu ČT na rok 2014

1.            Již třetím rokem je Radě ČT předkládán generálním ředitelem rozpočet, který je deficitní v řádu stovek miliónů Kč. Jak je patrné z tabulky a grafu na straně 22, nůžky mezi inkasem (tvorbou) fondu televizních poplatků a čerpáním (úbytkem) FTVP se od nástupu Petra Dvořáka do funkce GŘ rok od roku stále více rozevírají. jestliže v letech 2009-2011 (poslední tři roky éry Jiřího Janečka) činilo saldo inkasa a čerpání fondu televizních poplatků + 948 mil. Kč, za první tři roky řízení ČT Petrem Dvořákem je saldo inkasa a čerpání FTVP záporné (=deficitní) ve výši -1,47 mld. Kč!!! V plánu rozpočtu na rok 2014 se pak počítá s deficitem ve výši -609 mil. Kč!!

Je škoda, že se tato čísla v návrhu rozpočtu nikde takto napřímo neobjevují. Je třeba je doplnit.
Komentáře k této naprosto fatální skutečnosti na str. 4 a na str. 8 pouze eufemisticky uvádějí, že kumulativní čerpání FTVP je o 133 mil. Kč nižší, než stanovil plán dlouhodobého rozvoje. 
Toto považuji za manipulativní tvrzení, které má namísto exaktního vyčíslení problému, kterým je to, že si ČT již tři roky žije nad poměry, vytvořit dojem, že je vše v pořádku, neboť se pohybujeme v intencích pětiletého plánu. Vše v pořádku rozhodně není a já opakovaně upozorňuji Radu ČT, že schvalováním Rozpočtu s takovým záporným saldem tvorby a čerpání FTVP umožňuje managementu rozjet ČT přímo do ekonomické propasti, ze které bude záchrana buď za cenu zvýšení TVP.

Nebo mají pravdu ty hlasy, že je to snad cílem, aby v situaci, kdy už nebudou rezervy, ze kterých je možno čerpat, přišel na řadu rozprodej pozemků ČT skupině PPF?
Rada dosud neobdržela, i když jsem o to již žádal,  přesné specifikace v podobě tabulky k jakým účelům byly prostředky čerpané z Fondu TVP nad rámec inkasa využity. Byla to nakonec i jedna z podmínek za předchozího GŘ, že bude –li čerpat tzv. z úspor, bude mít Rada přesně definováno k jakým účelům.

2.            Jako jednu z hlavních příčin, která způsobuje vysoký deficit hospodaření ČT, vidím ve spuštění pátého kanálu. Svoje podněty, připomínky a dotazy k ekonomice pátého kanálu jsem Radě ČT a GŘ adresoval prostřednictvím Menšinového stanoviska s cílem konečně se od managementu ČT dovědět, kolik vlastně pátý kanál ČT bude stát. Bez odpovědí na tyto otázky neměla by Rada vůbec přistoupit k rozhodování o schválení či neschválení rozpočtu na rok 2014.

3.            Dále bych se chtěl zastavit u meziročního nárůstu osobních nákladů o 44 mil. Kč. Tento je na str. 9 vysvětlen převodem tzv. externistů do pracovního poměru v ČT. Toto vysvětlení však vyznívá značně nevěrohodně v konfrontaci s tvrzením, uvedeným rovněž na str. 9, že průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2014 stoupne pouze o 7 oproti roku 2013. Nárůst zaměstnanců o 7 totiž představuje cca 0,2%, avšak nárůst osobních nákladů o 44 mil. Kč představuje nárůst o více než 2,46%!!

Je zřejmé, že nárůst o 44 mil. Kč bude tvořen především růstem platů či odměn zaměstnanců, nikoli převodem externistů. Je třeba vysvětlit.

4.            Akvizice měla v roce 2011 (poslední rok Janečka) rozpočet externích nákladů 166 mil. Kč, na 2014 skoro 250 mil. Kč. Z toho lze vyvodit, že se změnila definice a dosavadní pojetí a chápání veřejné služby? V tom případě je třeba doplnit kdy a jak, nebo jaké důvody k tomu vedou.

5.            Zatímco v roce 2011 měla CT2, dosud považovaná za „esenci“ veřejné služby ČT, výrobní úkol 250 mil. Kč, na rok  2014 je plánováno  o 100 mil. Kč méně!!! Otázka je stejná jako u předchozího bodu.

Radek Mezuláník

Odpověď na Dopis GŘ Petra Dvořáka členům Rady ČT ohledně expertního panelu

-          Jednak GŘ žádný mandát od Rady nedostal, to by bylo v případě schvalování

-          Rada jej pouze vyzvala aby, jako jiné podněty a stížnosti, podnět zaměstnanců zpravodajství prošetřil a podal o tom zprávu

-          Jakým způsobem to udělá je jeho věc a Rada mu do toho nemůže mluvit

-          Když už o svém postupu Radu informoval, členové Rady k tomu pouze sdělili svá stanoviska

-          Považuji tedy, ve shodě s GŘ a dalšími členy Rady, usnesení za transparentní a platné

-          Očekávám tedy, že při nejbližším možném termínu, tedy 11. 12. 2013, nám GŘ zprávu předloží

-          V opačném případě by to byla jedna z jeho dalších lží, manipulací a nedodržených slibů

-          Samotný postup GŘ v této věci je ztřeštěný a v rozporu se zákonem o ČT- takový způsob komunikace GŘ se členy Rady je nehorázný a neomluvitelný

-          Veškerou tuto komunikaci považuji za veřejnou

-          Pokud se jedná o komisi pak nezávislého odborníka nemohou v žádném případě ovlivnit jakékoli mediální výstupy

-          V předchozím dopise předsedovi Rady se GŘ přihlásil k zodpovědnosti za řízení a organizaci ČT – to také bude jediná věc, kterou se bude Rada v této záležitosti zabývat, protože GŘ je za svou činnost Radě odpovědný

-          chce-li GŘ skupinu auditorů rozšířit, pak ať o tom jedná se zástupci podepsaných profesionálů ze zpravodajství, jak jsem mu již navrhoval

Radek Mezuláník

Menšinové stanovisko člena Rady ČT Radka Mezuláníka

ke „ Zprávě o ekonomickém zabezpečení ČT:D a ČT:ART v dalším období a rozbor ekonomiky přípravy obou kanálů“

1.             V předložené zprávě o ČT:D a ČT:ART je toho o nákladech skutečně pomálu. Z osmi stran je financím věnována jedna strana s jednou tabulkou, o budoucím vývoji nic s odkazem na návrh rozpočtu 2014. Zpráva tak v žádném případě neodpovídá zadání usnesení č. 100/08/13, ze dne 24. 4. 2013.  Nicméně jedno je  zřejmé. Pokud náklady na výrobní úkol tohoto kanálu na 4  měsíce roku 2013 (vč. předvýroby a akvizice) činí 146 mil. Kč, budou se  roční náklady pohybovat někde kolem 350 mil. Kč.
Je to v diametrálním  rozporu s tím, co GŘ sliboval ve svém kandidátském projektu, kde mluvil o tom, že roční náklady na dětsko-vzdělávací kanál odhaduje na 120 mil. Kč, přičemž počáteční investice bude činit 30-40 mil. Kč!!! 
To ukazuje na to, že buď GŘ v kandidátském projevu učinil naprosto nekompetentní odhad provozních nákladů pátého kanálu nebo záměrně tyto náklady podhodnotil, aby uvedl Radu ČT a především televizní poplatníky v omyl. Těžko říci, která z těchto dvou domněnek je ta horší...

2.             V předložené zprávě zcela chybí, jaká částka z oněch 146 mil. Kč výrobního úkolu připadá na vlastní tvorbu a jaká částka připadá na akvizici. Tuto otázku by měl GŘ zodpovědět spolu s další otázkou - zda otevření nového kanálu vyvolá nárůst nákladů na akvizici.

Ze zprávy lze dovodit, že nárůst nákladů na akvizici lze očekávat, neboť akvizice dle grafu na straně 4 představuje 64% vysílací plochy dětského kanálu!!! Jak toto souvisí s veřejnou službou? To se ČT rozhodla konkurovat dětským komerčním stanicím 
typu Disney channel nebo Minimax? Vždy jsem upozorňoval na toto hrozící nebezpečí. Úlohou ČT je přece především podporovat domácí tvorbu, nikoli utrácet za nákup pořadů zahraniční provenience.

Mimochodem jedna poznámka - akvizice měla v roce 2011 (poslední rok Janečka) rozpočet externích nákladů 166 mil. Kč, na 2014 skoro 250 mil. Kč. Tomu říkám veřejná služba, tomu říkám hospodárné nakládání se zdroji. Proto se nelze divit, že i z tohoto důvodu deficit je každým rokem hlubší.

Naopak v Návrhu rozpočtu 2014 vidím, že zatímco v roce 2011 měla CT2 výrobní úkol 250 mil. Kč, na rok  2014 je plánováno  o 100 mil. Kč méně!!!

3.             Dle informace obsažené ve zprávě je pak významný rovněž podíl repríz vlastní tvorby - 31% vysílací plochy ČT:ART a 10% ČT:D! S četností repríz vlastní tvorby pak souvisí nákladová položka, která je ve zprávě zcela opomenuta – a tou je nárůst reprízného souvisejícího  s otevřením pátého kanálu.

4.             Dále ze zprávy není patrné, zda náklady redakce zpravodajství a redakce publicistiky na pořady pro pátý kanál jsou v této částce uvedeny či nikoli.

5.             Co se týká provozních nákladů, je na místě otázka, zda v nákladech na distribuci signálu ve výši 6,3 mil. Kč je zahrnuta duplicitní distribuce prostřednictvím multiplexu ČRa a multiplexu pana Pařízka. Do kdy bude tato distribuční duplicita trvat a kolik to bude ČT stát prostředků takto, dle mého názoru zbytečně utracených?

6.             Závěrem lze konstatovat, že předložená zpráva, ačkoli byla v části ekonomické zpracována velmi povrchně, potvrzuje důvodné obavy, že nákladovost pátého kanálu ČT bude podstatně vyšší než se původně předpokládalo a že jeho  existence bude mít za následek ještě hlubší deficit hospodaření ČT v roce 2014 než tomu bylo v roce 2012.

Distribuce byla od počátku problematická tím, že ČT nevyužila nabídky ČRa a šla cestou multiplexu pana Pařízka, o kterém všichni věděli, že nemá potřebné pokrytí (snad jen kromě managementu ČT). Následné "emergency"  řešení za pomoci ČRa přineslo "distribuční duplicitu" a jen potvrdilo varovné hlasy o špatné připravenosti distribuce, které nebyly  managementem vyslyšeny. Upozorňoval jsem na to v březnu, dubnu, červnu a naposledy dva dny před spuštěním vysílání s výzvou o jeho odložení do doby dosažení zákonného pokrytí, nebo to jinak přinese ČT velké problémy. Přesně to se stalo, reakce tv poplatníků byla tak mohutná, že přiměla management k onomu „emergency“ řešení. Ukázalo se totiž, že i v místech s deklarovaným 100% pokrytím není možné pátý kanál naladit.

Dalším vykřičníkem by měl být podíl akvizičních pořadů zejména na ČT:D a v neposlední řadě vysoké náklady na provoz pátého kanálu, které jsou nad možnostmi ČT.

7.             Poznámky k tomu co zaznělo v emocionální diskusi, nepřijímající a nereagující na argumenty:

- návrh rozpočtu na rok 2014 počítá opět s výrazně deficitním rozpočtem. Vážení kolegové a vážená kolegyně -  graf na straně 22 Návrhu rozpočtu na rok 2014  to pěkně ilustruje. Jestli dobře počítám, tak to dělá za roky 2012-2014 cca  -1,4mld.

Pro ostatní je to jednoduchá tabulka předložená managementem:

Rok                                                        Skutečnost 2012   Rozpočet 2013      Rozpočet 2014

Čerpání fondu TVP                                6 049 904               6 244 000               6 289 000

Inkaso TVP                                           5 756 009               5 718 000               5 680 000

Pokud někdo hovoří, že je to pozitivní ve srovnání s pětiletým plánem, tak to je chabá útěcha. Papír snese všechno a to že v pětiletém plánu měl management tu troufalost vytvořit si ještě větší "vatu" či spíše "díru" než je skutečnost, to je na pováženou, že to Rada připustila.

8.             Navrhoval jsem původně vrátit zprávu k dopracování, namísto toho předkládám otázky pro GŘ týkající se informací, které předložená zpráva postrádá, tak aby alespoň z části splnila původní zadání:
 

-       Jaká částka VÚ (z oněch 146 mil. Kč) připadá na vlastní tvorbu a jaká část na akvizici?

-       Jaký nárůst nákladů na akvizici vyvolá otevření nového kanálu v následujících letech?

-       Jak 64% akvizice dětského kanálu souvisí s veřejnou službou?

-       Jaká  je nákladová položka „reprízného“ souvisejícího s otevřením pátého kanálu?

-       Jsou náklady redakce zpravodajství a redakce publicistiky na pořady pro pátý kanál uvedeny v této částce nebo nikoli? V jaké výši?

-       Je v nákladech na distribuci signálu (ve výši 6,3 mil Kč) zahrnuta duplicitní distribuce prostřednictvím ČRa a multiplexu pana Pařízka? V jaké výši pro oba distributory jednotlivě?

-       Do kdy bude tato distribuční duplicita trvat?

-       Kolik to bude ČT stát v následujících letech?

-       Proč ČT nevyužila nabídky ČRa od počátku?
-      Obdržela Česká televize písemnou (mailovou) nabídku od ČRa v době, kdy se rozhodovalo o distribuci? Jakého data byla a o kolik byla nabízená cena lepší/horší než ve smlouvě ze září 2013?

-       Prosím o doplňující informaci: Jaké jsou tedy celkové externí náklady na pátý kanál (skutečně veškeré), tj. přímé externí náklady na pořady ve VÚ + externí náklady na akvizici + externí náklady ze zpravodajství a publicistiky pro pořady vysílané na pátém kanálu (např. zprávy z kultury, …) + self, atd…+ reprízné + provozní náklady. Vše pro rok 2013 a s plánem na roky následující.

Minimálně toto mělo být obsaženo ve Zprávě, tak aby byla opravdu rozborem a analýzou pro Radu ČT. Nebo měly odpovědi zaznít na zasedání Rady, což však pro emocionální a ne racionální přístup nebylo možné.

Radek Mezuláník 

Několik poznámek k Podnětu 24 zaměstnanců Zpravodajství ČT

Na celé věci je zarážejících několik skutečností:

1.            proč se signatáři podnětu obávají možné represe ze strany managementu? Takto si management ČT představuje atmosféru ve veřejnoprávním médiu, které by mělo být etalonem kulturnosti, etiky a profesionality pro celou společnost? Není jejich obava odůvodněná postupem vůči Jakubovi Kalenskému, Kvapilové a dalším?

2.            angažování nezávislých auditorů, kteří budou posuzovat na zadání managementu (a za peníze televizních poplatníků?!) zda je názor 24 profesionálů ze zpravodajství opodstatněný, je velmi problematické, zvláště nedošlo-li předem k dohodě na jménech. Kým pak bude garantována objektivnost takto „nezávislého“ auditu?  Za této situace jsem toho názoru, že má druhá strana právo sestavit vlastní skupinu auditorů.

3.            Je zcela bezesporu, a vyjádřil jsem to i na zasedání Rady, že jsme v současnosti svědky nejhlubší krize veřejnoprávního média od roku 2000. Považuji také celou situaci především za selhání managementu ČT a z této pozice by měla i Rada celou věc nahlížet a posuzovat, protože jediným zodpovědným je pro Radu ze zákona generální ředitel, který v této situaci dlouhodobě nekonal.