Menšinové stanovisko člena Rady ČT Radka Mezuláníka

ke „ Zprávě o ekonomickém zabezpečení ČT:D a ČT:ART v dalším období a rozbor ekonomiky přípravy obou kanálů“

1.             V předložené zprávě o ČT:D a ČT:ART je toho o nákladech skutečně pomálu. Z osmi stran je financím věnována jedna strana s jednou tabulkou, o budoucím vývoji nic s odkazem na návrh rozpočtu 2014. Zpráva tak v žádném případě neodpovídá zadání usnesení č. 100/08/13, ze dne 24. 4. 2013.  Nicméně jedno je  zřejmé. Pokud náklady na výrobní úkol tohoto kanálu na 4  měsíce roku 2013 (vč. předvýroby a akvizice) činí 146 mil. Kč, budou se  roční náklady pohybovat někde kolem 350 mil. Kč.
Je to v diametrálním  rozporu s tím, co GŘ sliboval ve svém kandidátském projektu, kde mluvil o tom, že roční náklady na dětsko-vzdělávací kanál odhaduje na 120 mil. Kč, přičemž počáteční investice bude činit 30-40 mil. Kč!!! 
To ukazuje na to, že buď GŘ v kandidátském projevu učinil naprosto nekompetentní odhad provozních nákladů pátého kanálu nebo záměrně tyto náklady podhodnotil, aby uvedl Radu ČT a především televizní poplatníky v omyl. Těžko říci, která z těchto dvou domněnek je ta horší...

2.             V předložené zprávě zcela chybí, jaká částka z oněch 146 mil. Kč výrobního úkolu připadá na vlastní tvorbu a jaká částka připadá na akvizici. Tuto otázku by měl GŘ zodpovědět spolu s další otázkou - zda otevření nového kanálu vyvolá nárůst nákladů na akvizici.

Ze zprávy lze dovodit, že nárůst nákladů na akvizici lze očekávat, neboť akvizice dle grafu na straně 4 představuje 64% vysílací plochy dětského kanálu!!! Jak toto souvisí s veřejnou službou? To se ČT rozhodla konkurovat dětským komerčním stanicím 
typu Disney channel nebo Minimax? Vždy jsem upozorňoval na toto hrozící nebezpečí. Úlohou ČT je přece především podporovat domácí tvorbu, nikoli utrácet za nákup pořadů zahraniční provenience.

Mimochodem jedna poznámka - akvizice měla v roce 2011 (poslední rok Janečka) rozpočet externích nákladů 166 mil. Kč, na 2014 skoro 250 mil. Kč. Tomu říkám veřejná služba, tomu říkám hospodárné nakládání se zdroji. Proto se nelze divit, že i z tohoto důvodu deficit je každým rokem hlubší.

Naopak v Návrhu rozpočtu 2014 vidím, že zatímco v roce 2011 měla CT2 výrobní úkol 250 mil. Kč, na rok  2014 je plánováno  o 100 mil. Kč méně!!!

3.             Dle informace obsažené ve zprávě je pak významný rovněž podíl repríz vlastní tvorby - 31% vysílací plochy ČT:ART a 10% ČT:D! S četností repríz vlastní tvorby pak souvisí nákladová položka, která je ve zprávě zcela opomenuta – a tou je nárůst reprízného souvisejícího  s otevřením pátého kanálu.

4.             Dále ze zprávy není patrné, zda náklady redakce zpravodajství a redakce publicistiky na pořady pro pátý kanál jsou v této částce uvedeny či nikoli.

5.             Co se týká provozních nákladů, je na místě otázka, zda v nákladech na distribuci signálu ve výši 6,3 mil. Kč je zahrnuta duplicitní distribuce prostřednictvím multiplexu ČRa a multiplexu pana Pařízka. Do kdy bude tato distribuční duplicita trvat a kolik to bude ČT stát prostředků takto, dle mého názoru zbytečně utracených?

6.             Závěrem lze konstatovat, že předložená zpráva, ačkoli byla v části ekonomické zpracována velmi povrchně, potvrzuje důvodné obavy, že nákladovost pátého kanálu ČT bude podstatně vyšší než se původně předpokládalo a že jeho  existence bude mít za následek ještě hlubší deficit hospodaření ČT v roce 2014 než tomu bylo v roce 2012.

Distribuce byla od počátku problematická tím, že ČT nevyužila nabídky ČRa a šla cestou multiplexu pana Pařízka, o kterém všichni věděli, že nemá potřebné pokrytí (snad jen kromě managementu ČT). Následné "emergency"  řešení za pomoci ČRa přineslo "distribuční duplicitu" a jen potvrdilo varovné hlasy o špatné připravenosti distribuce, které nebyly  managementem vyslyšeny. Upozorňoval jsem na to v březnu, dubnu, červnu a naposledy dva dny před spuštěním vysílání s výzvou o jeho odložení do doby dosažení zákonného pokrytí, nebo to jinak přinese ČT velké problémy. Přesně to se stalo, reakce tv poplatníků byla tak mohutná, že přiměla management k onomu „emergency“ řešení. Ukázalo se totiž, že i v místech s deklarovaným 100% pokrytím není možné pátý kanál naladit.

Dalším vykřičníkem by měl být podíl akvizičních pořadů zejména na ČT:D a v neposlední řadě vysoké náklady na provoz pátého kanálu, které jsou nad možnostmi ČT.

7.             Poznámky k tomu co zaznělo v emocionální diskusi, nepřijímající a nereagující na argumenty:

- návrh rozpočtu na rok 2014 počítá opět s výrazně deficitním rozpočtem. Vážení kolegové a vážená kolegyně -  graf na straně 22 Návrhu rozpočtu na rok 2014  to pěkně ilustruje. Jestli dobře počítám, tak to dělá za roky 2012-2014 cca  -1,4mld.

Pro ostatní je to jednoduchá tabulka předložená managementem:

Rok                                                        Skutečnost 2012   Rozpočet 2013      Rozpočet 2014

Čerpání fondu TVP                                6 049 904               6 244 000               6 289 000

Inkaso TVP                                           5 756 009               5 718 000               5 680 000

Pokud někdo hovoří, že je to pozitivní ve srovnání s pětiletým plánem, tak to je chabá útěcha. Papír snese všechno a to že v pětiletém plánu měl management tu troufalost vytvořit si ještě větší "vatu" či spíše "díru" než je skutečnost, to je na pováženou, že to Rada připustila.

8.             Navrhoval jsem původně vrátit zprávu k dopracování, namísto toho předkládám otázky pro GŘ týkající se informací, které předložená zpráva postrádá, tak aby alespoň z části splnila původní zadání:
 

-       Jaká částka VÚ (z oněch 146 mil. Kč) připadá na vlastní tvorbu a jaká část na akvizici?

-       Jaký nárůst nákladů na akvizici vyvolá otevření nového kanálu v následujících letech?

-       Jak 64% akvizice dětského kanálu souvisí s veřejnou službou?

-       Jaká  je nákladová položka „reprízného“ souvisejícího s otevřením pátého kanálu?

-       Jsou náklady redakce zpravodajství a redakce publicistiky na pořady pro pátý kanál uvedeny v této částce nebo nikoli? V jaké výši?

-       Je v nákladech na distribuci signálu (ve výši 6,3 mil Kč) zahrnuta duplicitní distribuce prostřednictvím ČRa a multiplexu pana Pařízka? V jaké výši pro oba distributory jednotlivě?

-       Do kdy bude tato distribuční duplicita trvat?

-       Kolik to bude ČT stát v následujících letech?

-       Proč ČT nevyužila nabídky ČRa od počátku?
-      Obdržela Česká televize písemnou (mailovou) nabídku od ČRa v době, kdy se rozhodovalo o distribuci? Jakého data byla a o kolik byla nabízená cena lepší/horší než ve smlouvě ze září 2013?

-       Prosím o doplňující informaci: Jaké jsou tedy celkové externí náklady na pátý kanál (skutečně veškeré), tj. přímé externí náklady na pořady ve VÚ + externí náklady na akvizici + externí náklady ze zpravodajství a publicistiky pro pořady vysílané na pátém kanálu (např. zprávy z kultury, …) + self, atd…+ reprízné + provozní náklady. Vše pro rok 2013 a s plánem na roky následující.

Minimálně toto mělo být obsaženo ve Zprávě, tak aby byla opravdu rozborem a analýzou pro Radu ČT. Nebo měly odpovědi zaznít na zasedání Rady, což však pro emocionální a ne racionální přístup nebylo možné.

Radek Mezuláník 

Několik poznámek k Podnětu 24 zaměstnanců Zpravodajství ČT

Na celé věci je zarážejících několik skutečností:

1.            proč se signatáři podnětu obávají možné represe ze strany managementu? Takto si management ČT představuje atmosféru ve veřejnoprávním médiu, které by mělo být etalonem kulturnosti, etiky a profesionality pro celou společnost? Není jejich obava odůvodněná postupem vůči Jakubovi Kalenskému, Kvapilové a dalším?

2.            angažování nezávislých auditorů, kteří budou posuzovat na zadání managementu (a za peníze televizních poplatníků?!) zda je názor 24 profesionálů ze zpravodajství opodstatněný, je velmi problematické, zvláště nedošlo-li předem k dohodě na jménech. Kým pak bude garantována objektivnost takto „nezávislého“ auditu?  Za této situace jsem toho názoru, že má druhá strana právo sestavit vlastní skupinu auditorů.

3.            Je zcela bezesporu, a vyjádřil jsem to i na zasedání Rady, že jsme v současnosti svědky nejhlubší krize veřejnoprávního média od roku 2000. Považuji také celou situaci především za selhání managementu ČT a z této pozice by měla i Rada celou věc nahlížet a posuzovat, protože jediným zodpovědným je pro Radu ze zákona generální ředitel, který v této situaci dlouhodobě nekonal.

Tisková zpráva

k otevřenému dopisu  Radě  České  televize  ve věci  reportáže v pořadu Události  v regionech ze dne 24. 8. 2013

Paní Apoléna Rychlíková, a spol.,  má pravdu, 

ale neformulovala věc jako stížnost k řešení, spíše jako apel členům Rady.

Celou záležitost si  tedy po obsahové stránce beze zbytku osvojuji

a 

podávám v dané věci

 Stížnost na generálního ředitele

s tímto odůvodněním:

1. existuje důvodné podezření, že vysíláním tohoto pořadu Česká televize jako provozovatel televizního vysílání porušila zákon 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání v § 31 odst. 2, který říká, že "provozovatel vysílání poskytuje objektivní  a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů". 
Informace poskytnuté Českou televizí nebyly ani objektivní, ani vyvážené.

2. současně existuje důvodné podezření, že byl porušen § 32 odst. 1 písm. c), podle něhož "provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby vysílané pořady nepodněcovaly k nenávisti z důvodu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní 
nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení." a § 32 odst. 1 písm. i), dle kterého "provozovatel vysílání je povinen nezařazovat do programů pořady, které mohou utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin."

3. Česká televize tímto vysíláním porušila § 2 (2) písm a, b a c) zákona 483/1991 Sb. o ČT, které říkají:
"a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,"

4. vysíláním tohoto pořadu nebyl naplněn cíl veřejné služby "posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti", ani požadavek na šíření pouze "objektivních a ve svém
celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů." Informace v pořadu nebyly objektivní, vyvážené, ani všestranné.

5. redaktorka porušila ustanovení 6.1 Kodexu ČT , dle kterého "musí roli kvalifikovaného oponenta sehrát moderátor nebo jím pozvaný host, především uváděním protikladných v diskusi nezastoupených argumentů." a 6.3, který dramaturgovi pořadu ukládá,  "aby zazněly všechny relevantní názory".

Radek Mezuláník

Člen Rady ČT

odkaz na pořad:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/413231100000824/

odkaz na otevřený dopis:

http://denikreferendum.cz/clanek/16263-vazena-rado-ceske-televize

Zasedání Rady ČT, dne 28. srpna 2013, 

reakce na informaci GŘ ČT Petra Dvořáka o zahájení vysílání ČT:D a ČT:ART:

Radní Mezuláník upozornil GŘ, že spouští projekt, který není zcela v souladu se zákonem o ČT a žádá jej, aby v řádu dnů učinil kroky k nápravě, případně zvážil odložení zahájení vysílání na dobu, kdy budou zákonné požadavky naplněny, aby ČT nenastaly možné problémy.

Menšinové stanovisko – zdůvodnění nehlasování

pro Výroční zprávu Rady ČT o hospodaření ČT v roce 2012

K VZ o hospodaření jsem v řádném termínu předložil připomínky, které nebyly, dle mého názoru, managementem a Radou ČT zcela vypořádány.

Management ČT se ve své odpovědi snaží záměrně bagatelizovat fakt, že poprvé za dlouhé roky ČT čerpala z fondu TV poplatků v účetním období více, než byla tvorba fondu TV poplatků ve stejném období. Rozdíl, který představuje deficit hospodaření ve fondu TVP v běžném roce 2012, přesahuje čtvrt miliardy Kč! Ve své odpovědi management naprosto zbytečně popisuje skutečnost, že se příjmy a výdaje liší od nákladů a výnosů a tím se snaží zastřít závažnost jevu, na který upozorňuji. Je samozřejmé, a patří to mezi základní vlastnosti podvojného účetnictví, že dochází k časovému nesouladu mezi výnosy a příjmy na straně jedné a náklady a výdaji na straně druhé. Toto je zcela běžné nejen v účetnictví neziskových organizací, ale i podnikatelských subjektů. Zdůvodnění, že se nejedná o „utrácení“ a že „se jedná jen o účetní operace“ má svoji analogii v tom, kdyby management akciové společnosti obhajoval ztrátové hospodaření ve výši několika set miliónů korun tím, že „neutrácel“ a že se jedná jen o „účetní ztrátu“. Závažnost deficitního hospodaření na účtu TV poplatků v roce 2012 je o to větší, že se nejedná jen o nahodilý krátkodobý jev, který by bylo možno v horizontu trvání několika měsíců na přelomu roku připisovat určitým časovým posunům mezi příjmy a výnosy a náklady a výdaji, ale o jev, který má pokračování i v roce 2013, pro který Rada ČT schválila generálnímu řediteli další deficitní hospodaření na účtu TV poplatků, tentokráte ve výši přesahující 500 mil. Kč!! Připomínám, že s tímto trendem dlouhodobě nesouhlasím.

V  doplněném úvodním slově GŘ se ve třetím odstavci píše:

„… Došlo k meziročnímu poklesu celkových příjmů o 301 mil. Kč. Tento pokles příjmů je podle

našich poznatků i očekávání trvalý. Z hlediska probíhající transformace ČT, která samozřejmě sama o sobě vyvolává i určité krátkodobé navýšení nákladů, to vytvořilo mimořádný tlak na udržení finanční rovnováhy. Z velké části se podařilo pokrýt výpadek příjmů úsporami a racionalizací činnosti ČT. Nebylo nutno disponibilní finanční prostředky ČT použít pro pokrytí uvedeného výpadku v plné výši.“

K tomu lze než dodat, že se jedná o další záměrnou mystifikaci a zkreslování skutečnosti, poněvadž, pokud výpadek celkových příjmů ve výši 301 mil. Kč (z toho výnosy za komerční sdělení činí pouze 210 mil. Kč) způsobil deficit hospodaření na účtu TV poplatků ve výši 251 mil. Kč, není citované tvrzení GŘ o „pokrytí velké části výpadku úsporami“ pravdivé. Jen připomínám, že rozdíl mezi tvorbou a čerpáním TV poplatků byl v roce 2011 kladný (=přebytek) ve výši 347 mil. Kč!

Důvody meziročního propadu hospodaření ve fondu TV poplatků z (+347 mil. Kč) na (-251 mil. Kč), tj. o 598 mil. Kč nebyly managementem dosud Radě ČT vysvětleny a doloženy potřebou analýzou, ačkoli jsem o to několikráte žádal.

Požadoval jsem doplnit rozdílový řádek, tak jak tomu bylo v předešlých letech, neb se nejedná o bezvýznamný „rozdílový řádek“, který je možno vypustit, nýbrž o výsledek hospodaření na účtu televizních poplatků, který je definovaný jako rozdíl mezi tvorbou a čerpáním televizních poplatků v běžném roce. I nadále považuji za legitimní požadavek na:

-          doplnění obvyklé tabulky o krytí položek aktiv z fondu TV poplatků stejně jako

-          doplnění tabulky tvorby a čerpání fondu TV poplatků v letech 2005-2013

jak je uvedeno v další pasáži mých připomínek.

Vzhledem k tomu, že požadovaná tabulka nebyla doplněna do VZ, předložím  Radě ČT návrh  usnesení, kterým Rada žádá GŘ o zpracování této tabulky ve formě informace pro Radu ČT .

V odpovědi managementu se objevuje několik nepřesností:

Ano, odvod ČTÚ a Státnímu fondu kultury jako nákladový druh zůstávají, jejich podíl na celkových reklamních výnosech je nižší, než tomu bylo před novelou zákona o ČT. Dále je v odpovědi zcela pominut fakt, že s koncem digitalizace, ke které byla zákonodárcem provedena změna v právním režimu vysílání reklamy, prudce poklesly náklady na distribuci signálu důsledkem vypnutí analogového vysílání (v řádech stamiliónů). I toto je třeba zahrnout do ekonomické rozvahy dopadů změny legislativy souvisejícími s ukončením digitalizace na hospodaření ČT.

Navrhnu tedy Radě ČT, aby požádala GŘ nebo uložila dozorčí komisi  zpracovat analýzu dopadů legislativních změn souvisejících s ukončením digitalizace (včetně omezení reklamy a ukončení analogového vysílání) do hospodaření ČT v letech 2011 a 2012.

Dále jsem žádal, aby součástí zprávy byla i moje menšinová stanoviska (má-li to být zpráva celé Rady) k:

Ø  rozpočtu (za kapitolu 3.1.)

Ø  účetní závěrce (za kapitolu 8.2.)

Ø  změně rozpočtu (za kapitolu 6.)

Ø  tv poplatkům (za kapitolu 7.4.)

Ø  dlouhodobým plánům rozvoje (za kapitolu 3.11.)

 Jedná se o zprávu celé Rady, ve které mohou existovat různé pohledy a zpráva má být výpovědí celé Rady, tudíž musí obsahovat i jiná, odlišná stanoviska jednotlivých členů.

Odpověď managementu musím kategoricky odmítnout z následujících důvodů:

Je běžnou praxí u veřejných institucí jakými jsou například RRTV nebo ústavní soud či další soudy nižších instancí, že jsou spolu zveřejňována tzv. menšinová stanoviska. Tato praxe je zvlášť důležitá v oblasti médií, v níž je jedním z hlavních a nedotknutelných principů fungování svoboda slova a pluralita názorů. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání obdobně jako Rada ČT předkládá parlamentu ČR svoji výroční zprávu, v níž jsou přiložena i vyžádaná menšinová stanoviska jednotlivých radních.

Management ČT nemůže rozhodovat o tom, zda budou či nebudou ve VZ zahrnuta menšinová stanoviska členů rady ČT. Výroční zpráva ČT o hospodaření (o činnosti) je zpráva předkládaná PS Parlamentu ČR Radou ČT nikoli generálním ředitelem.

Jsem přesvědčen, že to není věc k hlasování, ale menšinová stanoviska jsou přirozenou součástí Výroční zprávy všech orgánů a institucí, které jsou podobně jako Rada ČT voleny  tak, aby v nich byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Jakákoli výroční zpráva pak nutně obsahuje i, byť menšinová, odlišná stanoviska zástupců těchto názorových proudů. Zvláště je-li Rada ČT orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je třeba aby i odlišné postoje nejen odborné veřejnosti, které se staly součástí jednání Rady ČT, byly obsaženy v závěrečné zprávě.

Precedentů je několik.

Členové Ústavního soudu ze zákona připojují svá menšinová stanoviska k nálezům ÚS a tyto jsou součástí nálezu a publikovány ve Sbírce nálezů a Ročence.

Z této praxe vychází i RRTV, která rovněž publikuje ve Výročních zprávách menšinová stanoviska členů Rady a jejíž složení a volba odpovídá Radě ČT. Podobně Rada ČRo.

V neposlední řadě i např. pro členy představenstva  akciových společností s odlišným stanoviskem je to samozřejmostí.

Neumím si tedy představit Výroční zprávu Rady ČT bez těchto menšinových stanovisek.

Menšinová stanoviska a odlišné postoje nejsou žádnou ostudou, ale projevem skutečné plurality názorů, které má Rada prezentovat. Leda, že by se jich někdo bál, nebo chtěl vědomě vyloučit nebo umlčet jeden názorový proud. V tom případě by to ovšem nebyla zpráva Rady, ale pouze části Rady. – Vzhledem k tomu, že právě k tomu došlo, jsem nucen podat v této věci stížnost PS P ČR.

Dopis členům Rady ČT, ze dne 22. 7. 2013

Vážení,

na 9. jednání Rady České televize

dne 15. 5. 2013 (viz www.ceskatelevize.cz/pub/radact_zpravy/527.pdf, tj. Zápis z 9. jednání Rady České televize ze dne 15. 5. 2013, příloha č. 2), schválila Rada uplatnění kritéria „B“ (Dílčí hodnotící kritérium č. 2) v rámci veřejné zakázky Výstavba nového studia ČT v Brně, bez toho, že by byl podrobně vysvětlen způsob hodnocení a podle jakých požadavků je hodnocení naplněno a při jeho aplikaci jak je kontrolováno (viz Odůvodnění veřejné zakázky v části „Odůvodnění stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií podle § 6 Vyhlášky (§ 156 odst. 1 písm. d) Zákona)“).

Schvalování tohoto kritéria bylo od počátku spojeno s mnoha otázkami a nejasnostmi. Nevím, nakolik jste měli možnost číst jeho definitivní znění v podobě vypsání veřejné zakázky. Ono totiž není kontrolovatelné, je velice subjektivní a jde jen o manipulaci s nabízenými cenami. Kdo ho bude kontrolovat?

Veřejná zakázka byla vypsána (údajně) v souladu s ustanovením § 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky.

Protože asi na vypsání této veřejné zakázky (VZ) po právní stránce spolupracovala společnost Weinhold Legal, v.o.s., 120 00 Praha 2, Karlovo nám. 10/2097 (zjištěno z údajů běžně dostupných na internetu), bude asi s největší pravděpodobností toto vypsání VZ (na základě informací z internetu z Úřadu pro hospodářskou soutěž) v relaci předmětného zákona o veřejných zakázkách.

Na tomto vypsání veřejné soutěže „Výstavba nového studia ČT v Brně“ je trochu podivná jedna související záležitost, uvedená v Zadávací dokumentaci k této veřejné zakázce (zase dostupná běžně na internetu). Tou je, že:

-          Hodnotící komise je povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah:

A. Celková nabídková cena (bez DPH) /váha kritéria 80 %/

B. Prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby /váha krit. 20 %/

A právě kritérium "B" je velmi podivné. Ne v obsahu, ale v konkrétním naplnění. Je totiž běžné pro ty odborníky, kteří se zabývají oblastí technologií, mechanizací a řízením staveb (výstavby).

K tomu se využívají různé softwarové podpory (pro řízení plánování organizace výstavby), tj. výše uvedené „Prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby“, např.: Primavera Project Planner (Primavera systems), Power Project (Asta Development PLC – UK), MS Project 2000, CONTEC – Prof. Ing. Čeněk Jarský, DrSc., KROS Plus (ÚRS PRAHA, a.s.), Systém euroCALC 3 (Callida, s.r.o.), SW verze „LIGHT“ a SW verze „FULL“ (Stavex Plzeň), Systém RSV (First information systems, s.r.o.), RTS BUILDpower S (RTS Brno), RTS BUILDpower I, Poring Praha, a jiné.

Software CONTEC od Prof. Ing. Čenka Jarského, DrSc., využívají např. firmy Metrostav Praha, a. s., Skanska a. s., Subterra a. s. Praha, UNISTAV Brno, Syner Liberec, Geosan Group a. s., Energie Kladno, Hochtief – div. 1 Č. Budějovice, AHI Group Praha, ICKM Praha, CIAS Plzeň, IMOS Brno, Unistav Brno, Eurogema Olomouc, Czasch Bruntál, GŘ ŽSR Bratislava , a další (převzato z internetu http://www.contec.cz/)

Je známo, že profesor Jarský spolupracuje s různými státními institucemi, obcemi, apod., kterým poskytuje více či méně dobré podklady pro zadávání veřejných zakázek (viz např. http://www.uohs.cz/download/sbirky_rozhodnuti/dokumenty/2012_S427,435.pdf).
A asi spolupracuje i s Českou televizí u této předmětné zakázky.

Vypsané kritérium veřejné soutěže „Výstavba nového studia ČT v Brně“, kterým je „Prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby“, je s největší pravděpodobností prof. Jarským zpracováno . Vyplývá to např. z dokumentu konference „ Sborník z konference „TECHSTA 2007, 5th international conference (Technology for Sustainable Development in Buiding Industry)“, konané ve dnech 19. – 20. září 2007 v ČVUT v Praze, na Stavební fakultě (viz sborník uvedený na http://www.techsta.cz/aitom/upload/userfiles/techsta_2007/2007_sbornik.pdf). V tomto sborníku je prof. Jarským od str. 332 podrobně popsán způsob hodnocení projektu organizace výstavby jako součást nabídky. Zde jsou jednotlivá kritéria obdobná (téměř shodná) jako kritérium „B“ u zakázky České televize a také jeho subkritéria s popisem hodnocení.

Nejasná situace může být v tom, že prof. Jarský je s největší pravděpodobností Českou televizí angažován jako zpracovatel tohoto kritéria „B“ a pravděpodobně zároveň jako jeho hodnotitel ve veřejné zakázce „Výstavba nového studia ČT v Brně“.

Další nejasností může být to, že v obchodním vztahu s prof. Jarským jsou výše uvedené společnosti, které se této soutěže s největší pravděpodobností zúčastní.

A zde je možné se ptát:

1. Nemůže být některá z firem zvýhodněna v této soutěži? Nemůže ji prof. Jarský kritérium „B" dopředu zpracovat?
2. Není zde podjatost mezi prof. Jarským (a používaným SW CONTEC) a společnostmi (nebo některou společností), které (která) se soutěže zúčastní?
3. Není běžné, že v rámci obchodního vztahu (i v této záležitosti) autor SW (CONTEC) konzultuje jeho aplikaci u zakázek s uživateli tohoto SW programu?
4. Jakým způsobem je tato „podjatost“ či „nepodjatost“ v této veřejné zakázce u ČT ošetřena? Je podle zákona o veřejných zakázkách (viz prohlášení podle § 74 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách) podepsáno prohlášení o nepodjatosti?

Jen pro upřesnění lze uvést, že kritérium „B“ – Prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby, je velmi specifické a jeho naplnění je velmi podrobné, a tudíž jiným SW než je SW CONTEC, těžko správně v souladu se zadáním, zpracovatelné.

Je velmi závislé na určení ceny zakázky (která se dolaďuje do okamžiku odevzdání nabídky) a je vzájemně propojené. Obsahuje subkritéria a "subsubkritéria".

5. Je možné  splnit kritérium „B“ bez použití SW CONTEC, jehož autorem je prof. Jarský, který je pravděpodobně zpracovatelem a hodnotitelem tohoto kritéria pro veřejnou zakázku ČT „Výstavba nového studia ČT v Brně“?

Kritérium „A“, tj. cena zakázky, se může lišit asi o 60 mil. Kč při aplikaci uvedeného kritéria „B“.

Z toho vyplývá, že zakázku může získat firma s dražší nabídkou až o 60 mil. Kč.

Jakou roli ve vlastním vypsání VZ hraje Rada České televize, či její členové?

Po přečtení podkladů jistě budete souhlasit s názorem, že zadávací dokumentace není pravděpodobně v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Ze strany zadavatele, tedy ČT, není splněna zásada transparentnosti stanovená v § 6 zákona.

Mám za to, že podle kritéria „prostorové, technologické a časové řešení průběhu výstavby“ a jeho subkritérií nelze objektivně zjistit, která nabídka je ekonomicky nejvýhodnější, neboť toto kritérium nelze objektivně zhodnotit žádnou relevantní veličinou, ale výsledek bude vždy subjektivním hodnocením jednotlivých členů hodnotící komise. To může vést k porušení transparentnosti při hodnocení nabídek.

Je zcela jisté, že v této podobě bude VZ předmětem šetření ÚOHS a tím dojde k oddálení zahájení výstavby nového brněnského studia.

Abychom tomu předešli,  navrhuji tedy:

-          doporučit managementu ČT zrušení kvalifikačního kritéria „B“

-          nechat si na něj udělat expertní rozbor (právní i obsahový) ve věci jeho splnitelnosti a kontrolovatelnosti, a dále jeho vztah ke kritériu „A“ – cena VZ

-          navrhnout, aby členem výběrové komise byl zástupce Rady ČT, s ohledem na to, že Rada schvalovala kritéria

Radek Mezuláník, 22. 7. 2013 

Členům Rady ČT, 18. 8. 2013

Vážený pane předsedo,

vážení kolegové, vážená kolegyně,

v zápise z posledního zasedání, kterého jsem se bohužel nemohl účastnit, jsem zjistil, že se Rada ztotožnila s Vypořádáním připomínek k Výroční zprávě.

Respektuji to, věřím však, že se to netýká menšinových stanovisek.

Jsem přesvědčen, že to není věc k hlasování, ale menšinová stanoviska jsou přirozenou součástí Výroční zprávy všech orgánů a institucí, které jsou podobně jako Rada ČT voleny  tak, aby v nich byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Jakákoli výroční zpráva pak nutně obsahuje i, byť menšinová, odlišná stanoviska zástupců těchto názorových proudů. Zvláště je-li Rada ČT orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je třeba aby i odlišné postoje nejen odborné veřejnosti, které se staly součástí jednání Rady ČT, byly obsaženy v závěrečné zprávě.

Precedentů je několik.

Členové Ústavního soudu připojují svá menšinová stanoviska k nálezům ÚS a tyto jsou součástí nálezu a publikovány ve Sbírce nálezů a Ročence.

Z této praxe vychází i RRTV, která rovněž publikuje ve Výroční zprávě menšinová stanoviska členů Rady a jejíž složení a volba odpovídá Radě ČT. Podobně Rada ČRo.

V neposlední řadě i např. pro členy představenstev  akciových společností s odlišným stanoviskem je to samozřejmostí.

Neumím si tedy představit Výroční zprávu Rady ČT bez těchto menšinových stanovisek.

Menšinová stanoviska a odlišné postoje nejsou žádnou ostudou, ale projevem skutečné plurality názorů, které má Rada prezentovat. Leda, že by se jich někdo bál, nebo chtěl vědomě vyloučit nebo umlčet jeden názorový proud. V tom případě by to ovšem nebyla zpráva Rady, ale pouze části Rady.

Věřím tedy, že menšinová stanoviska budou automatickou součástí návrhu Výroční zprávy k projednání    28. 8. tak, jak jsem to od počátku očekával a považoval jsem to za pouhé nedopatření.

Děkuji a těším se na setkání.

Radek Mezuláník