Deset mýtů o fungování České televize aneb Jak Petr Dvořák mystifikuje poslance

 Zasedání  Rady ČT dne 19. 3. 2014 - bod Informace GŘ

 Vážení

po minulém zasedání Rady jsme dostali materiál nazvaný Deset mýtů o fungování ČT, který měl být prezentován členům Volebního výboru PS PČR během jejich návštěvy v ČT.

Musím říci, že tento materiál mne doslova nadzvedl ze židle, protože se jedná o velmi dobře propracovanou téměř goebelsovskou demagogii a mystifikaci.

Slyšel někdo z vás dříve o nějakých mýtech o ČT? Nikdy o něčem takovém nebyla řeč. Kde se vzaly? – Ano již samotný způsob prezentace vymyšlených mýtů je sám o sobě mystifikací.

Možná způsob dehonestace všech kritiků a filipiků. Snaha mystifikovat lidi, kteří nejsou v detailu, v tomto případě je vše o to závažnější, že jde o demagogii vůči členům Volebního výboru – poslancům Parlamentu, což je obzvláště zavrženíhodné.

Kromě mnoha chyb a nepřesností, včetně chybějících odkazů na zdroje u grafů a tabulek jde například o bagatelizaci významu regionálních studií. Jako zástupce jednoho z regionů se musím ostře ohradit vůči doslova urážce práce lidí v regionech. Jak je možné, že mzdové a provozní náklady TS Brno a Ostrava jsou v tomto materiálu uváděny jako zbytečně vynaložené náklady. Bylo by potom spíše manažerským selháním, že tato studia neprodukují  výrobu odpovídající nákladům. Takto to vypadá jako by to byly vyhozené peníze. A proč tam není Praha? Já vím pouze o jedné ČT, která hospodaří s jedním balíkem peněz. Takto je to pouze položka uměle nafukující částku vynakládaných peněz, která ovšem vyznívá jako urážka práce konkrétních lidí.

Opět se zde objevují nesmysly kolem DPH a zcela jasná ekonomická lež – ekonomický nesmysl v podobě vyjádření, že tyto náklady nemusí vynakládat žádná jiná televize.  Jakkoli je srovnávání ČT s komerčními televizemi diskutabilní, tak každá jiná televize vynakládá daleko větší částky. Pokud by si  ČT chtěla oněch 587 mil Kč odváděných na DPH ponechat, musela by být k inkasu přičtena částka 1, 14 mld Kč, které ČT neodvádí na výstupu, kterou ostatní televize odvádí. Česká televize je naopak vůči těmto televizím ve zvýhodněném daňovém režimu. – A na jejich místě bych tady hodně křičel.

Další velmi sofistikovanou a zdá se předem promyšlenou mystifikací je porovnávání nesmyslně nastaveného strategického plánu a skutečnosti. Je to jako by se přistižený zloděj hájil tím, že měl v plánu ukrást 10 milionů ale ukradl jen pět, takže okradený může být vlastně spokojen. Již jsem tady několikrát řekl, že tyto plány neměly být  vůbec přijaty, navíc bez konzultace s Poslaneckou sněmovnou, a v připomínkách jsem již před více než dvěma roky poukazoval na uměle nadsazené částky. Pravdou ale je, že v žádné firmě by nebylo možné naplánovat na několik let dopředu ztrátu – akcionáři by takový management okamžitě vyhodili. Srovnávání  předimenzovaného plánu se skutečností je nesmysl, zvláště chybí-li zde tabulka výchozího stavu – s tím je třeba současnost srovnávat. To je vskutku nehorázná demagogie.

V podobném duchu je zpracován celý materiál, když jen namátkou, o skutečných nákladech na ČT:D/ART a důvodech proč za situace, v jaké ČT je, došlo k jeho spuštění zde není ani zmínky.

Jde zkrátka o velmi zručně vypracovaný mystifikační materiál demagogicky interpretující závažné skutečnosti ČT. Plusy jsou vydávány za mínusy a opačně. K mínusům je opět přičítána marginalizace komerčních příjmů, změna DPH a mimořádné utlumení původní tvorby v roce 2011. Již několikrát zde zaznělo, že ČT je na tom dnes, co se týká komerčních příjmů, lépe než dříve. Tehdy zůstávalo ČT z reklamy nějakých 5%, ze 400 mil asi 20 mil Kč. Dnes všechny příjmy z reklamy na ČT:Sport, řekněme 60 mil, zůstávají v ČT. To tehdy nebylo, tak proč je to mínus?

K žádné změně DPH v posledních letech nedošlo. Další nesmysl. Znovu opakuji, že ČT je stále ve stejném,  oproti ostatním v mimořádném, daňovém režimu. A to je neplátce DPH.

K žádnému mimořádnému utlumení výroby v roce 2011 nedošlo, to přece všichni dobře víme. 2,1 mld na výrobu, restrukturalizace všech programů, jen je třeba si vzpomenout.

Naopak co je zde vydáváno za plus – organizační, personální a procesní změny napříč ČT – způsobily, že se ČT propadla do deficitního hospodaření.

Vážení

Vzhledem k tomu navrhuji následující usnesení:

Rada ČT se distancuje od materiálu Deset mýtů o fungování České televize, který záměrně zkresluje závažné skutečnosti o České televizi a nepravdivě informuje o jejím hospodaření.  Rada žádá generálního ředitele aby napříště žádné takové materiály,  které jakkoli interpretují dění v České televizi, bez předchozího projednáni v Radě ČT,  nezveřejňoval. 

Návrh usnesení a stanoviska Rady ČT k podnětu zaměstnanců zpravodajství - bohužel nepřijato (1 pro, 8 proti, 5 se zdrželo)

Usnesení:

        Rada České televize vyjadřuje znepokojení nad informací některých zaměstnanců zpravodajství ČT, že jim bylo a je vedením redakce bráněno v plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a že docházelo k cenzorským zásahům či pokusům o ně ze strany šéfredaktora zpravodajství.

     Rada vyjadřuje jednoznačný názor, že takovéto praktiky nesmí být součástí práce veřejnoprávního média, není možné je tolerovat a žádá GŘ aby v této věci provedl náležitá opatření, včetně personálních, která budou podobné incidenty eliminovat a zajistí dodržování jak zákona o České televizi, tak zákona o rozhlasovém a televizním vysílání i Kodexu ČT.

        V této souvislosti Rada vyslovuje znepokojení nad tím, že ač byl GŘ o těchto problémech informován, tak v této věci nejednal a jeho nečinnost byla jedním z důvodů, proč se část zaměstnanců redakce zpravodajství obrátila na Radu ČT. Zde spatřuje Rada ČT zásadní manažerské pochybení GŘ ČT.

        Rada ČT vyjadřuje názor, že není v souladu s etikou a principem nezávislosti média veřejné služby, aby GŘ osobně zjišťoval názory politiků na práci moderátorů. Tento průzkum je možný pouze v přesně specifikovaných  souvislostech v rámci srovnání jednotlivých cílových skupin provedený nezávislou agenturou.

        Rada ČT vyslovuje znepokojení nad personální politikou GŘ ČT, která obsahuje prvky zastrašování a vyhrožování.  Rada vyzývá GŘ aby se vyvaroval všech těchto praktik a všechny zaměstnance, kteří byli nebo se cítí těmito praktikami poškozeni, aby se obrátili na Radu ČT.

        Rada v této souvislosti doporučuje GŘ  aby zrušil RGŘ č. 14 ze dne 6. 3. 2012, neboť není možné takto omezit svobodu projevu  zaměstnanců České televize, která hospodaří s veřejnými prostředky, zvláště těch, kteří se kriticky vyjadřují k poměrům uvnitř ČT, případně směřují kritiku k věcem obecného zájmu.

        Za nastalou situací ve zpravodajství ČT nelze udělat „tlustou čáru“, protože jde, pravděpodobně, o názorový střet dvou rozdílných pojetí žurnalistiky – liberální a konzervativní, které nemohou dlouhodobě koexistovat. Rada ČT proto navrhuje dlouhodobou mediaci moderovanou  externími odborníky a uspořádání nejméně dvou veřejných diskusí na půdě Parlamentu ČR o dalším pojetí a směřování veřejnoprávního zpravodajství a novinářské práce v České televizi.

Vzhledem k tomu, že GŘ nepředložil Radě ČT relevantní podklady, které by jednoznačně vyvracely podnět zaměstnanců zpravodajství a objasňovaly kořen, historii a důvody nastalé situace, Rada ČT vyslovuje toto stanovisko (s využitím vyjádření Komise pro etiku Syndikátu novinářů, ze dne 11. 12. 2013):

    Česká televize musí dostát požadavkům nestrannosti a objektivity. Objektivita je diskutabilní pojem, neboť manipulovat lze například zařazením či nezařazením příspěvků, formou jejich zpracování i jazykem.         Aby ČT obhájila svůj statut veřejnoprávnosti, tedy výjimečnosti v získávání zdrojů na trhu, musí být příkladem snahy o nestrannost.

    Nelze tedy například používat archivní materiály nebo dotáčky, aniž by bylo jasně řečeno, že je to archivní materiál. Není důležitý jen výsledek, který byl nakonec v televizi vysílán a který viděli diváci, ale hrubý materiál, který výsledku předcházel a způsob jeho zpracování.

    Co se týká vyváženosti nelze zase například argumentovat tím, že něco bylo v ČT 24 a něco v Událostech.   ČT 24 přes den i v podvečer nemá sledovanost jako hlavní večerní zprávy,  stejně jako takovou sledovanost nemají Události, komentáře. Proporčně může být zastoupení v pořádku, ale fakticky není.

        Existuje veřejný zájem – především ve vztahu k veřejně činným osobám – na ten se vždy může redaktor odvolat, v případě politiků a prezidenta tím spíše.

      Veřejnoprávní televize musí mít mechanismy, jak zabránit ovlivňování veřejnoprávního vysílání politiky.

    Přestože to v ČR není nikde zakotveno, bylo by dobré využívat, podobně jako v zahraničí (Francie, Británie) klauzuli svědomí, která říká, že se na ni novinář může odvolat, když nesouhlasí s názorem nadřízeného nebo majitele. Veřejnoprávní TV je financována z televizních poplatků, které platí televizní poplatníci, bez rozdílu zda ČT sledují nebo ne  – majitelem ČT je veřejnost. Takže, pokud redaktor s nějakým postupem nesouhlasí, měl by mít možnost požádat o rozhodnutí nezávislého arbitra.

    Rada ČT v této chvíli plní i tuto funkci  arbitra, ke kterému mají možnost odvolat se jak redaktoři, tak diváci. Otázka ovšem zní, zda je opravdu  nezávislá. O tom musí rozhodnout veřejnost prostřednictvím volených zástupců.

    Rada musí i nadále sledovat, jak bude zacházeno s autory podnětu. Jakmile bude podezření, že jsou šikanováni, má o tom být veřejnost informována.