RM: Nejprve je třeba podotknout, že GŘ ČT Petr Dvořák stále jasněji
prokazuje svoji nekompetentnost k řízení České televize, když není schopen
poskytnout Radě ČT odpovědi na prosté doplňující otázky týkající se rozpočtu.
V tomto případě nezazněly odpovědi na předložené otázky ani v rozpravě
na veřejném zasedání, která naopak prokázala má tvrzení a vyvrátila předložené
Vypořádání. GŘ, který je Radě zodpovědný, jako by byl nepřítomen.
Připomínka 1.
Již třetím rokem je Radě ČT
předkládán generálním ředitelem rozpočet, který je deficitní v řádu stovek
miliónů Kč. Jak je patrné z tabulky a grafu na straně 22, nůžky mezi inkasem
(tvorbou) fondu televizních poplatků a čerpáním (úbytkem) FTVP se od nástupu
Petra Dvořáka do funkce GŘ rok od roku stále více rozevírají. Jestliže v letech
2009-2011 (poslední tři roky éry Jiřího Janečka) činilo saldo inkasa a čerpání fondu
televizních poplatků + 948 mil. Kč, za první tři roky řízení ČT Petrem Dvořákem
je saldo inkasa a čerpání FTVP záporné (=deficitní) ve výši -1,47 mld. Kč!!! V
plánu rozpočtu na rok 2014 se pak počítá s deficitem ve výši -609 mil. Kč!!
Je škoda, že se tato čísla v návrhu rozpočtu
nikde takto napřímo neobjevují. Je
třeba je doplnit.
Komentáře k této naprosto fatální
skutečnosti na str. 4 a na str. 8 pouze eufemisticky uvádějí, že kumulativní
čerpání FTVP je o 133 mil. Kč nižší, než stanovil plán dlouhodobého rozvoje.
Toto považuji za manipulativní tvrzení, které má namísto exaktního vyčíslení
problému, kterým je to, že si ČT již tři roky žije nad poměry, vytvořit dojem,
že je vše v pořádku, neboť se pohybujeme v intencích pětiletého plánu.
Vše v pořádku rozhodně není a já
opakovaně upozorňuji Radu ČT, že schvalováním Rozpočtu s takovým záporným
saldem tvorby a čerpání FTVP umožňuje managementu rozjet ČT přímo do ekonomické
propasti, ze které bude záchrana buď za cenu zvýšení TVP.
Nebo mají pravdu ty hlasy, že je
to snad cílem, aby v situaci, kdy už nebudou rezervy, ze kterých je možno
čerpat, přišel na řadu rozprodej pozemků ČT skupině PPF?
Rada dosud neobdržela, i když
jsem o to již žádal, přesné specifikace v podobě tabulky k jakým účelům byly prostředky čerpané z Fondu TVP nad rámec inkasa
využity. Byla to nakonec i jedna z podmínek za předchozího GŘ, že bude
–li čerpat tzv. z úspor, bude mít Rada přesně definováno k jakým účelům.
Odpověď ČT: Navržený rozpočet na rok 2014 není deficitní, ale vyrovnaný
se stejnou výší nákladů a výnosů a deficitní nebyly ani rozpočty předchozí.
Stejně tak není deficitní fond televizních poplatků, který k 30.9.2013
dosahoval výše 5,5 miliardy Kč. Není pravda, že ČT se řítí do „ekonomické
propasti“. ČT je finančně velmi silná, o čemž svědčí skutečnost, že je schopná
financovat veškerý svůj provoz a rozsáhlé investice pouze z vlastních zdrojů,
což je například v případě podnikatelských subjektů praxe velmi neobvyklá. O
finanční stabilitě ČT svědčí především stav peněžních prostředků, který k 31.10.2013
činil 3,34 miliardy Kč. V porovnání se stavem k 31.12.2011, tedy za dobu téměř dvou
let, došlo k poklesu pouze o 344 milionů Kč. Za poslední dva roky tedy
nedocházelo k žádnému čerpání prostředků v objemu miliard Kč, jak je nepravdivě
uvedeno v připomínce. Pro správné pochopení ekonomické situace České televize
je nutné rozlišovat mezi účetní operací, kterou je tvorba a čerpání fondu na
straně jedné a čerpáním finančních prostředků na straně druhé. Rozdíl mezi
těmito dvěma kategoriemi byl již několikrát vedením společnosti vysvětlován a
je také podrobně popsán ve Výroční zprávě o hospodaření ČT za rok 2012 v
kapitole 7.4. Fond televizních poplatků.
Samotné čerpání fondu za roky 2012 až 2014 je, jak je uvedeno v návrhu
rozpočtu 2014, v souladu s dlouhodobými plány schválenými Radou ČT. Stejně tak
je v souladu s dlouhodobými plány čerpání finanční prostředků, které ČT
naakumulovala do roku 2011, tedy v době, kdy již byl navýšen poplatek na 135 Kč
a zároveň stále mohla vysílat reklamu. Dlouhodobé plány současného vedení, ale
i dlouhodobé plány předchozího vedení počítaly s tím, že po roce 2011 bude
muset ČT tyto přebytky z minulých let používat po dobu provádění potřebné
restrukturalizace, a že tedy budou finanční prostředky postupně klesat až k
částce 2 miliard Kč. Navržený rozpočet na rok 2014 předpokládá stav finančních
prostředků na konci roku ve výši 2,29 miliard Kč, což je o 211 milionů Kč nad
dlouhodobým plánem.
Informace uvedené v návrhu rozpočtu tedy považujeme za dostačující.
RM - Skutečnost:
Byl tedy dán jasný požadavek na doplnění reálného stavu a vývoje Fondu
televizních poplatků a otázka k jakým účelům byly prostředky čerpané z Fondu
TVP nad rámec inkasa využity. Místo jednoduché odpovědi se dozvídáme, že za
dobu téměř dvou let došlo k poklesu peněžních prostředků pouze o 344
milionů Kč v porovnání se stavem k 31. 12. 2011 a že tedy nedocházelo
k žádnému čerpání prostředků v objemu miliard.
V zápětí se však také dozvídáme, že navržený rozpočet na rok 2014
předpokládá stav finančních prostředků na konci roku ve výši 2, 29 miliardy Kč.
Jak během rozpravy potvrdil předseda Dozorčí komise skutečnost je
taková:
K 31. 10. 2013 3,
34 miliardy Kč
K 31. 12. 2011 3,
34 miliardy + 344 mil = cca 3, 7 miliardy Kč
K 31. 12. 2014 2,
29 miliardy Kč
Rozdíl (3,7 – 2,29) = cca 1,4 miliardy Kč !!!
Autor tvrzení, že došlo k poklesu jen o 344 mil, se ani
nepřihlásil ani neomluvil.
Ani slovo o tom, na jaké konkrétní účely budou prostředky čerpané
v roce 2014 nad rámec inkasa do
Fondu TVP (ve výši více než 600 milionů Kč) využity.
Česká televize nejpozději od roku 2010 věděla, že kolem roku 2015
může nastat situace, že budou prostředky Fondu TVP vyčerpány a proto je nutné
nastavit úsporná opatření a provést restrukturalizaci tak, aby nebyl ohrožen
výrobní úkol a poslání ČT.
Nové vedení ČT však zvolilo jinou cestu, namísto úspor jejich
rychlejší spotřebovávání. Jestliže zodpovědná rodina ví, že má naspořeno na tři
roky života na průměrné úrovni, asi těžko bude kupovat nový byt, který
spotřebuje úspory již během prvního roku, aby pak po následující dva roky
musela žádat o sociální dávky. V tomto případě bude ČT žádat o navýšení
televizního poplatku, neboť místo šetření byl spuštěn pátý kanál.
Již jsem upozorňoval na to, že Dlouhodobé plány, které tento vývoj
nastavily, nebyly projednány s politickou reprezentací, která tak bude
postavena před hotovou věc. Již v loňském roce byl rozpočet nastaven tak,
že pokud by ve Fondu TVP nebyly našetřené úspory z dob GŘ Janečka, musel
by televizní poplatek být ve výši 150 – 155 Kč
aby pokryl náklady.
Připomínka 2. Jako jednu z hlavních příčin,
která způsobuje vysoký deficit hospodaření ČT, vidím ve spuštění pátého kanálu. Svoje podněty, připomínky a
dotazy k ekonomice pátého kanálu jsem Radě ČT a GŘ adresoval prostřednictvím
Menšinového stanoviska s cílem konečně se od managementu ČT dovědět, kolik
vlastně pátý kanál ČT bude stát. Bez
odpovědí na tyto otázky neměla by Rada vůbec přistoupit k rozhodování o
schválení či neschválení rozpočtu na rok 2014.
Odpověď ČT: Spuštění programu ČT :D a ČT art nezpůsobilo žádný deficit
hospodaření ČT a ani navržený rozpočet ČT není deficitní, jak je popsáno výše.
Náklady na programy ČT :D a ČT art jsou tvořeny především náklady na výrobu
(výrobní úkol) a plánovaná výše těchto nákladů je popsána v návrhu rozpočtu na
straně 11. Z informací uvedených na straně 11 je vidět, že celoroční vysílání programů
ČT :D a ČT art nezvýšilo žádným způsobem celkové náklady na výrobu, které
zůstávají v obdobné výši, jako v roce 2013. Náklady na vysílací síť a přenosy
za celou ČT se meziročně zvýšily, ale toto navýšení nesouvisí jen se spuštěním
nových programů, ale i s terestriálním šířením programů ČT 1, ČT 2 a ČT sport v
HD kvalitě. Náklady na vysílací sít’ a přenosy plánované v roce 2014 jsou
dokonce nižší, než bylo počítáno v dlouhodobých plánech.
RM - Skutečnost:
Všechny otázky zůstaly bez odpovědí. GŘ tak zcela nerespektuje
kontrolní funkci Rady ČT, která zastupuje veřejnost a které je odpovědný. Znovu
tedy otázky připomínám:
-
Jaká
částka VÚ (z oněch 146 mil. Kč) připadá na vlastní tvorbu a jaká část na
akvizici?
-
Jaký
nárůst nákladů na akvizici vyvolá otevření nového kanálu v následujících
letech?
-
Jak
64% akvizice dětského kanálu souvisí s veřejnou službou?
-
Jaká je nákladová položka „reprízného“
souvisejícího s otevřením pátého kanálu?
-
Jsou
náklady redakce zpravodajství a redakce publicistiky na pořady pro pátý kanál
uvedeny v této částce nebo nikoli? V jaké výši?
-
Je
v nákladech na distribuci signálu (ve výši 6,3 mil Kč) zahrnuta duplicitní
distribuce prostřednictvím ČRa a multiplexu pana Pařízka? V jaké výši pro
oba distributory jednotlivě?
-
Do kdy
bude tato distribuční duplicita trvat?
-
Kolik
to bude ČT stát v následujících letech?
-
Proč
ČT nevyužila nabídky ČRa od počátku?
-
Obdržela Česká televize písemnou (mailovou) nabídku od ČRa v
době, kdy se rozhodovalo o distribuci? Jakého data byla a o kolik byla
nabízená cena
lepší/horší než ve smlouvě ze září 2013?
-
Prosím
o doplňující informaci: Jaké jsou tedy celkové externí náklady na pátý kanál
(skutečně veškeré), tj. přímé externí náklady na pořady ve VÚ + externí náklady
na akvizici + externí náklady ze zpravodajství a publicistiky pro pořady
vysílané na pátém kanálu (např. zprávy z kultury, …) + self, atd…+
reprízné + provozní náklady. Vše pro rok 2013 a s plánem na roky
následující.
Jedná se o zcela legitimní otázky člena Rady. GŘ odpovědi tají nebo
nezná. Obojí je špatně.
Připomínka 3. Dále bych se chtěl zastavit u
meziročního nárůstu osobních nákladů o 44 mil. Kč. Tento je na str. 9 vysvětlen
převodem tzv. externistů do pracovního poměru v ČT. Toto vysvětlení však
vyznívá značně nevěrohodně v konfrontaci s tvrzením, uvedeným rovněž na str. 9,
že průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2014 stoupne pouze o 7 oproti
roku 2013. Nárůst zaměstnanců o 7 totiž představuje cca 0,2%, avšak nárůst osobních
nákladů o 44 mil. Kč představuje nárůst o více než 2,46%!!
Je zřejmé, že nárůst o 44 mil. Kč
bude tvořen především růstem platů či odměn zaměstnanců, nikoli převodem
externistů. Je třeba vysvětlit.
Odpověď ČT: Procentní navýšení mzdových nákladů je vyšší než procentní
navýšení nárůstu počtu zaměstnanců zejména z důvodu, že převáděné profese i
nově zřízení zahraniční zpravodajové mají průměrné platy vyšší než je stávající
průměr všech zaměstnanců. Zatímco průměrný plat celé televize je ovlivňován
profesemi s nízkými příjmy (dělnické a pomocné profese), tak z externa jsou
převáděny především kvalifikované profese, které dosahují vyšších průměrných
platů.
Informace uvedené v návrhu rozpočtu tedy považujeme za dostačující.
RM - Skutečnost:
7 přepočtených úvazků znamená navýšení osobních nákladů o 44 milionů
Kč, tedy cca 6,2 mil Kč na jednoho zaměstnance a rok, nebo propuštění např.
30 profesí s nižší mzdou a přijetí
37 nových zaměstnanců s vyšší? Vydělá
si ČT na nárůst mezd? Nemělo by to být naopak a osobní náklady spíše snižovat,
tak jak to předpokládal bývalý management? Kolik tedy externistů bylo přijato a
v jakých profesích – sem směřovala otázka.
Nerad bych aby došlo k tomu, že ČT bude muset oznamovat
tvůrcům, že nejsou peníze na výrobu.
Připomínka 4. Akvizice měla v roce 2011
(poslední rok Janečka) rozpočet externích nákladů 166 mil. Kč, na 2014 skoro
250 mil. Kč. Z toho lze vyvodit, že se změnila definice a dosavadní pojetí a
chápání veřejné služby? V tom případě je
třeba doplnit kdy a jak, nebo jaké důvody k tomu vedou.
Odpověď ČT: Náklady na akvizici v roce 2011 nebyly 166 mil Kč, ale 190
mil Kč (viz Výroční zpráva o hospodaření ČT v roce 2011), což představovalo 9%
z celkového výrobního úkolu v roce 2011, který byl ve výši 2,095 miliard Kč. V
návrhu plánu na rok 2014 jsou náklady na akvizici ve výši 247 mil Kč, což je
10% celkového výrobního úkolu, který je ve výši 2,356 miliard Kč. Podíl
akvizice na celkovém výrobním úkolu je tedy v obou letech velmi podobný. Pokud
už přistoupíme na velice sporný a nejasný argument, že veřejná služba je
nějakým způsobem definována podílem akvizice, tak lze konstatovat, že při
porovnání let 2011 a 2014 k žádné významné změně nedošlo.
Informace uvedené v návrhu rozpočtu tedy považujeme za dostačující.
RM - Skutečnost:
Zde snad stačí uvést jen pár čísel:
V roce 2011 byl rozpočet na akvizice 160 mil Kč, v roce
2012 185 mil Kč, v roce 2014 244 mil Kč a na rok 2014 je plánován ve výši
247 mil Kč.
Od roku 2011 se tedy jedná o padesátiprocentní (50%) nárůst!!!
V odpovědi ČT se však uvádí, že k žádné významné změně
nedošlo!!!
Ovšem cca 87 mil Kč mohlo být využito na původní tvorbu.
Připomínka 5. Zatímco v roce 2011 měla CT2,
dosud považovaná za „esenci“ veřejné služby ČT, výrobní úkol 250 mil. Kč, na
rok 2014 je plánováno o 100 mil. Kč méně!!! Otázka je stejná jako u předchozího bodu.
Odpověď ČT: Z formulace připomínky není jasné, co přesně je míněno
konstatováním, že „ČT 2 je považována za esenci veřejné služby“. Vedení
společnosti pracuje tak, aby byla veřejná služba poskytována na všech kanálech
České televize, a aby co největší část prostředků vybraných od koncesionářů
byla směrována do výroby pořadů. Pokud tedy chceme porovnávat rok 2011 a 2014,
je nutné se podívat na celkový výrobní úkol a ten je v plánu roku 2014 o 261
mil vyšší, než byl v roce 2011. Stejně tak výrobní úkol programů ČT 2, ČT :D a
ČT art bude v roce 2014 o 77 milionů vyšší, než byl výrobní úkol na ČT 2 v roce
2011. A programy ČT :D a ČT art lze jistě ve smyslu připomínky také považovat
za „esenci“ veřejné služby. K tomu je potřeba ještě přičíst skutečnost, že mezi
roky 2011 a 2014 došlo k převodu externistů do zaměstnaneckého poměru a část
nákladů se tak přesunula z položky výrobní úkol do položky mzdové náklady.
Prostředky vynakládané na výrobu se tak ve skutečnosti narostly více, než je
vidět jen z pouhého rozdílu objemu výrobních úkolů v jednotlivých letech.
Informace uvedené v návrhu rozpočtu tedy považujeme za dostačující.
RM - Skutečnost:
Jedná se o jasné nepochopení smyslu veřejné služby.
Pro přemýšlející snad stačí připomenout, že ještě v roce 2011
hospodařila ČT s přebytkem více než 300 mil Kč a že 64% vysílání ČT:D
tvoří akvizice, tedy přejaté pořady převážně z anglosaského prostředí se
zásadně odlišnou kulturou a systémem vzdělávání a výchovy. To určitě není
„esence“ veřejnoprávnosti.
Závěrem:
Třetím rokem upozorňuji na to, že si ČT žije nad poměry a věřím, že
dříve nebo později bude někdo zjišťovat kdo nese za celou situaci odpovědnost.
Za tři roky prohospodařit 1,4 mld Kč – to není pád do propasti?
V kombinaci s úpadkem veřejnoprávních hodnot (viz postoj 24 signatářů
ve zpravodajství, nebo ostravské iniciativy intelektuálních autorit) je to dost
katastrofální výsledek práce GŘ Petra Dvořáka.
A tak se vynořují další otázky – proč ČT zvyšuje VÚ, když tomu
neodpovídají příjmy, proč otevírala pátý kanál, když na to její příjmy nestačí,
to vše v situaci rozbíhající se stavby nového brněnského studia?
Doporučuji proto znovu přečíst jiné kandidátské projekty, které by
ČT do této situace nedostaly.
RM – Radek Mezuláník
