Připomínky k Výroční zprávě Rady ČT o hospodaření ČT za rok 2012

1.

Hlavním problémem hospodaření ČT v roce 2012 spatřuji v tom, že poprvé od skokového zvýšení výše televizního poplatku na současných 135 Kč (od roku 2008) vykázala ČT deficit na účtu TV poplatků a to v závratné výši přesahující čtvrt miliardy Kč (251,2 mil. Kč)!

Návrh výroční zprávy o hospodaření v kapitole 7.4 popisuje tvorbu a čerpání FTVP v roce 2012 v odlišné (méně podrobné) formě, než tomu bylo v předešlých letech. Zejména pak tabulka na str. 43 obsahuje méně informací, než tomu bylo v letech 2009, 2010 i 2011 (za rok 2011 již předkládal VZ současný GŘ).

V tabulce chybí řádek „Výsledné zvýšení/snížení fondu TV poplatků v roce 2012“ a chybí rovněž tabulka „Fond televizních poplatků je zdrojem krytí následujících položek aktiv:“, která byla tradičně uváděna v předchozích VZ.

Z důvodů zachování konzistentnosti údajů ve výročních zprávách, z důvodů vyšší přehlednosti a dále z důvodů zachování možnosti porovnat údaje mezi jednotlivými roky, žádám o úpravu kapitoly 7.4 VZ o hospodaření ČT tak, aby struktura tabulek a informační hodnota této důležité kapitoly odpovídala standardům nastaveným v letech předchozích – viz např. VZ 2009, 201 a 2011.

Vzhledem k závažnosti skutečnosti uvedené v úvodu tohoto stanoviska, žádám o doplnění tabulky ukazující vývoj tvorby a čerpání fondu TVP od roku 2005 minimálně v této struktuře

s tím, že tato tabulka následně bude opatřena vysvětlením, proč deficitu na účtu TV poplatků v roce 2012 došlo. Zdůvodnění výpadkem výnosů z reklamy přitom nelze považovat za relevantní důvod více než půlmiliardovému propadu oproti roku 2011, neboť:

i)                    meziročně se výnosy z reklamy snížily o „pouhých 150 mil. Kč a

ii)     navíc příjmy z reklamy byly použity z 90% na mandatorní výdaje dané zákonem (fond kinematografie) a na financování digitalizace, takže s omezením reklamy zmizely z nákladů ČT i adekvátní nákladové položky.

iii)            naopak novela zákona o ČT nově otevřela možnost využití výnosů z reklamy na ČT Sport pro financování sportovních pořadů a práv k nim spojených, což před omezením reklamy nebylo možné.

V konečném důsledku je tedy dopad omezení reklamy do hospodaření ČT plus-minus neutrální,  dokonce i po započtení výpadku teleshoppingu (vzhledem k využitelnosti výnosů z reklamy na ČT sport pro ČT).

Dále žádám o doplnění grafu popisující tvorbu/čerpání v minulých letech a v roce 2012 i do úvodních grafů na str. 4 až 5 do kapitoly Významné ukazatele hospodaření ČT.

2.

Obdobně jako kolega Prokeš žádám o doplnění závěrů z „hloubkové kontroly“ spolupráce s advokátní kanceláří, která pro ČT zajišťuje vymáhání TV poplatků, jak se uvádí na str. 43.

3.

Na straně 16 v tabulce a následně na str. 17 v textu je uvedena informace o meziročním poklesu ostatních tržeb za vlastní výkony o 49 mil. Kč, přičemž není uvedeno, co se pod touto položkou skrývá. Žádám a podrobnější rozpis této položky podobně jako tomu bylo ve VZ 2011 (viz str. 19) a uvedení důvodů jejího významného meziročního snížení, zejména pak u položek „prodej výrobků a zboží (edice ČT)“ a „prodej práv“.

4.

Dále žádám, aby součástí zprávy byly i moje menšinová stanoviska (má-li to být zpráva celé Rady) k:

Ø  rozpočtu (za kapitolu 3.1.)

Ø  účetní závěrce (za kapitolu 8.2.)

Ø  změně rozpočtu (za kapitolu 6.)

Ø  tv poplatkům (za kapitolu 7.4.)

Ø  dlouhodobým plánům rozvoje (za kapitolu 3.11.)

Došlo k tomu pravděpodobně nedopatřením, že tam nejsou uvedena. Jedná se o zprávu celé Rady, ve které mohou existovat různé pohledy a zpráva má být výpovědí celé Rady, tudíž musí obsahovat i jiná, odlišná stanoviska jednotlivých členů.

Radek Mezuláník

Příloha – menšinová stanoviska člena Rady ČT k

Ø  rozpočtu (za kapitolu 3.1.) ze dne 11. 1. 2012

Zdůvodnění hlasování proti přijetí navrhovaného rozpočtu ČT na rok 2012

-         rozpočet je označován jako vyrovnaný (viz první věta na str. 4.), ale ve skutečnosti je výrazně deficitní. ČT v roce 2012 plánuje zinkasovat do Fondu TV poplatků 5,75 mld. Kč (viz str.8.), ale vyčerpat na krytí výdajů plánuje 6,21 mld Kč! To znamená, že 460 mil. Kč plánuje management ČT spotřebovat z rezerv uspořených minulým vedením.

-         ze 460 mil. Kč deficitu směřuje do navýšení Výrobního úkolu ČT pouze 110 mil. Kč (z reklamy na ČT4 pak dalších plus cca 40 mil. Kč), z toho značná část bude určena k zakoupení práv ke sportovním přenosům a na zakoupení zahraničních pořadů – nejedná se tedy o podporu původní tvorby. 45 mil. Kč z deficitu jde na výstavbu Televizního studia Brno. Zbývajících cca 305 mil. Kč kryje režijní výdaje ČT!!!!

-         Deklarované úspory ve výši téměř 400 mil. Kč, jsou v naprosté většině tvořeny úbytkem nákladů plynoucím z objektivních skutečností mimo ČT a ne úspornými opatřeními managementu. (str. 8. – poslední odstavec – všechny deklarované úspory jsou pouze samovolné dopady legislativního a technologického vývoje, nikoli důsledky deklarovaných, slibovaných a v rámci zahájené restrukturalizace připravovaných opatření).

-         Navrhovaný rozpočet rezignuje i na tendenci k úsporám. Např.:

o       Osobní náklady vzrostou o 35 mil. Kč

o       Náklady na výzkum sledovanosti pořadů zůstávají na stejné výši jako při plném vysílání reklamy (a ještě rostou na 34 a půl mil. Kč)

o       Vymáhání televizních poplatků bude stát o téměř 7 mil. Kč více, přičemž výnos z vymáhání je vyšší jen o 2 a půl mil. Kč, atd.

-         výnosy z vysílání sponzorovaných pořadů v roce OH a EURA a výnosy z úroků jsou poddimenzovány

-         rozpočet měl být sestaven daleko střídměji. Rezervy byly určeny především na investice do technologií a na výrobu pořadů! Pokud je nutné sahat do rezerv, mělo se tak stát na základě podrobně zpracovaného položkového výčtu, opatřeného náležitým zdůvodněním a zevrubným posouzením Dozorčí komisí.

Ø  účetní závěrce (za kapitolu 8.2.) ze dne 18. 7. 2013

Ø Menšinové stanovisko člena Rady ČT Radka Mezuláníka k Účetní závěrce a přehledu pohledávek a závazků ČT za rok 2012:

Ø   

Ø  Rok 2012 je v novodobé historii hospodaření České televize zcela výjimečný. Došlo totiž ke zcela zásadní změně trendu v jejím hospodaření. Poprvé od skokového zvýšení výše televizního poplatku na současných 135 Kč (od roku 2008) vykázala ČT deficit na účtu TV poplatků ve výši přesahující čtvrt miliardy Kč!

Ø  Jak známo, televizní poplatek je zcela zásadním příjmem České televize. Dle výsledovky předložené v rámci výroční zprávy o hospodaření ČT za rok 2012 představovalo čerpání z fondu TVP 6,05 mld. Kč, což představuje 91% výnosů ČT.

Ø  Ekonomická závislost hospodaření ČT na výběru televizních poplatků je tedy enormní.

Ø  A právě v roce 2012 Česká televize vyčerpala na krytí nákladů z Fondu TVP o 252 mil. Kč více, než byla schopna do fondu TVP během roku načerpat.

Ø 
Je nutné připomenout, že v roce 2010 i 2011 byl ve fondu TVP vytvořen přebytek každoročně přesahující 300 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2011 tedy tento životodárný zdroj (myšleno FTVP) změnil 350 milionový přebytek za 250 milionový deficit (rozdíl 600 mil.Kč!!)

Ø   

Ø   Útěchou nemůže být ani to, že deficit plánovaný ve schváleném rozpočtu na rok 2012 měl být ještě o více než 200 mil. Kč vyšší.

Ø  Předložená účetní závěrka se ve čtenáři snaží vyvolat dojem, že je tento propad vyvolán snížením výnosů z reklamy, jež byla od října 2011 zákonem zrušena ve vysílání ČT1 a ČT24.  Tento argument však nemůže obstát, neboť spolu se snížením výnosů z reklamy zmizely i položky z nákladů, kterými byly zákonem stanovené účely pro použití reklamních výnosů (digitalizace, fond kinematografie apod).

Ø 
Co je snad ještě závažnější, než první deficitní výsledek hospodaření ČT zaznamenaný po mnoha letech přebytkového hospodaření, je to, že se dle schváleného plánu dlouhodobého ekonomického rozvoje ČT bude deficitní hospodaření opakovat a dokonce prohlubovat i v letech následujících.

Ø   

	2010	2011	2012		2013	2014	2015	2016	2017
	Skutečnost	Skutečnost	Schv. Plán	Skutečnost	Plán	Plán	Plán	Plán	Plán
Tvorba FTVP	5 787	5 771	5 750	5 798	5 741	5 733	5 725	5 717	5 709
Čerpání FTVP	5 480	5 418	6 210	6 050	6 339	6 167	5 836	5 785	5 876
rozdíl	307	353	-460	-252	-598	-434	-111	-68	-167
	Přebytek		Deficitní hospodaření

Ø   

Ø  Česká televize si prostě v roce 2012 začala žít „nad svoje poměry“ a hodlá v tom pokračovat i nadále. Důkazem toho nechť je například otevření pátého kanálu, jehož náklady v budoucích letech půjdou do stamiliónů! V období přetrvávající recese české ekonomiky, v době, kdy se veřejné rozpočty snaží ušetřit, kde se dá, Česká televize extenzivně rozšiřuje vysílací plochu a prodražuje svůj běžný provoz.

Ø  Pokud bude hospodaření ČT i v následujících letech pokračovat v trendu nastoleném v roce 2012, bude ČT na konci funkčního období současného GŘ (a dost možná ještě dříve) v situaci, kdy budou její rezervy nakumulované v letech 2005-2011 zcela vyčerpány a udržení standardu vysílání bude podmíněno rasantním zvýšením televizního poplatku.

Ø  Na tento alarmující stav jsem upozorňoval již při schvalování rozpočtu na rok 2012, rovněž tak při schvalování Dlouhodobých plánů rozvoje, resp. rozpočtu na rok 2013. Proto je zcela pochopitelné, že nemohu hlasovat pro přijetí předkládané Účetní zvěrky.

Ø  ***

Ø   

Ø  Jestliže došlo v rámci diskuse na argument, že fond TVP je jen účetní záležitost a že se objem disponibilních prostředků (peněz) na účtech ČT snížil jen nepatrně (o 54 mil.Kč) – viz argumentace v kap. 3.6 na str. 16 dole nebo v kap. 7.4 na str. 43 v připravované VZ o hospodaření za rok 2012, je třeba vzít v úvahu, že značná část výdajů za sportovní práva byla zaplacena již v předchozích letech a tudíž tímto došlo k optickému snížení zůstatků peněz v minulých letech a naopak např. ME ve fotbale 2012, která se promítlo do nákladů roku 2012, neznamenalo v roce 2012 úbytek peněz, neb, jak je uvedeno na str. 43, úhrada proběhla již v roce 2011. Takto předplaceno ale ČT nemá do nekonečna, takže se dá očekávat, že se podobný efekt v následujících letech opakovat nebude a volné finanční zdroje budou rychle ubývat. Zvláště pak, pokud paralelně vedle sebe poběží dva tak finančně náročné projekty, jakými bude dětský kanál a výstavba nového TSB. 

Ø  změně rozpočtu (za kapitolu 6.) ze 19.9. 2012

Vyjádření 

k Návrhu změn rozpočtu ČT na rok 2012 

a 

ke Zprávě o výsledcích hospodaření za 1. pololetí 2012

GŘ předložil Radě ČT Žádost o změnu schváleného rozpočtu na rok 2012 a současně Zprávu o výsledcích hospodaření za 1. pololetí roku 2012.

V žádosti o změnu rozpočtu žádá o:

1.     navýšení kapitoly osobní náklady (vč. odvodů) o 41 mil. Kč, které má být vykryto z výrobního úkolu (10 mil. Kč) a z ostatních režijních nákladů (31 mil. Kč). Důvodem je převedení 180 externích spolupracovníků ČT do zaměstnaneckého poměru

2.     Posílení výrobního úkolu v oblasti vlastní výroby – dramatické tvorby o 40 mil. Kč na které budou použity úspory režijních nákladů za 1.pololetí.

Velmi kladně lze hodnotit snahu GŘ o řešení letitého problému tzv. externích spolupracovníků, kteří pracují pro ČT de facto jako zaměstnanci, de iure jsou však vedeni jako externí fakturující spolupracovníci. Proti tomuto postupu by nešlo nic namítat, pokud by byl náležitě popsán tak, aby byl kontrolovatelný.

Bohužel v předkládaných materiálech není uvedeno, kolik zaměstnanců má ČT před převedením 180 osob a tudíž nebude možné následně ověřit, zda k navýšení osobních nákladů došlo skutečně pouze převedením externistů do zaměstnaneckého poměru nebo zda tomu tak nebylo a navýšený rozpočet osobních nákladů byl použit na přijetí nových zaměstnanců (neexternistů) nebo k navýšení platů stávajících zaměstnanců.

Je zřejmé, že další bezdůvodné navyšování osobních nákladů je nepřijatelné a bylo by v rozporu jak se schváleným Dlouhodobým plánem rozvoje, tak i s kandidátským projektem GŘ.

Proto žádám tuto informaci doplnit, aby mohla Rada zodpovědně splnit svoji kontrolní funkci.

V případě, že skutečně dojde ke snížení nákladů na nakupované služby od externistů, je alikvotní navýšení osobních nákladů opodstatněné.

Zároveň nám však GŘ předkládá návrh, aby poté, co se sníží výrobní úkol o náklady na externisty ve výrobním úkolu o 10 mil. Kč, aby byl VÚ navýšen o 40 mil. Kč oproti snížení plánu ostatních režijních nákladů. Jinými slovy, ke snížení nákladů na externisty ve výrobním úkolu vůbec nedojde, ba právě naopak.

Je třeba připomenout, že Rada ČT schválila na rok 2012 deficitní rozpočet ve výši 460 mil. Kč (já hlasoval proti; je to první deficitní rozpočet ČT od roku 2004!!!). Nyní předkládá GŘ zprávu o hospodaření v 1. pololetí 2012, ze které vyplývá, že zásadním způsobem nejsou plněny výnosy ČT ( o 156 mil. Kč méně oproti plánu) !!!, že z fondu TV poplatků, tj. z rezervy ČT z minulých let bylo vyčerpáno o 14 mil. Kč více, než předpokládal schválený deficitní rozpočet.

Tak například:

                                                                                           mil. Kč

Položka	plán	skut.	odchylka
vysílání sponzorských pořadů	88.252	75.736	-12.516
výnosy z kompenzací	20.050	2.317	-17.737
vysílání reklamy	38.230	31.433	- 6.797
Celkem tyto 3 položky	146.532	109.486	- 37.050

Tuto situaci považuji za alarmující!!

Neplnění plánovaných výnosů by si zasloužilo podrobný rozbor a vyvození odpovědnosti – buď lidí zodpovědných za výnosy nebo lidí zodpovědných za sestavení plánu.

Ve zprávě o hospodaření je nám předkládána tabulka „Plnění finančního plánu za 1. pololetí 2012“, ze které je patrné, že:

• u položky Spotřebované nákupy je skutečnost oproti plánu nižší o 11,8 mil. Kč
• u položky Nakupované služby je skutečnost za 1. pololetí oproti plánu nižší o neuvěřitelných96,5 mil. Kč (!!!) a
• u položky ostatní daně a poplatky (zejména DPH) je skutečnost za 1.pol. o 29,2 mil. Kč nižší oproti plánu.

Dohromady se jedná jen na těchto položkách o částku 137,5 mil. Kč!!!

Záměrně nepoužívám slovo úspora, poněvadž zmíněná tabulka nezahrnuje údaje o skutečném čerpání nákladů v 1.pololetí rok 2011.

Aby bylo možné odmítnout hypotézu o tom, že plán na rok 2012 byl v těchto položkách záměrně nadhodnocen, žádám GŘ aby tuto tabulku doplnil u každého řádku o údaj o skutečnosti za 1.pololetí roku 2011.

O úsporách je totiž možné hovořit pouze v případě, pokud skutečná výše spotřeby nákladového druhu v 1.pololetí 2011 je nižší než byla spotřeba v 1.pololetí 2011.

V situaci, kdy management neplní plán výnosů, není možné schválit navýšení některých nákladových kapitol z tzv. úspor, jimiž ve skutečnosti nejsou úspory oproti skutečnosti loňského roku, nýbrž pouze nevyčerpané plánované hodnoty, které mohou být ve srovnání s loňským rokem podstatně vyšší.

Ø  tv poplatkům (za kapitolu 7.4.)

Z fondu TVP chce ČT dle návrhu plánu v roce 2013 vyčerpat:

+ 6,244 mld.Kč na krytí nákladů v rozpočtu

a dále

+0,255 mld. Kč na krytí plánu investic nad rámec plánovaných odpisů v roce 2013

celkem tedy vyčerpat z fondu TVP 6,499 mld. Kč (to je o více než 781 mil Kč více než do fondu TVP v letošním roce inkasuje!)

Počet TV přijímačů plánuje ČT

- na počátku roku 2013: 3.580.000 ks

- na konci roku 2013: 3.570.200 ks

průměr tedy je: 3.575.200 ks

Aby ČT při tomto plánovaném průměrném počtu přijímačů utržila potřebných 6,499 mld. Kč, musela by být výše TVP min. 151,48 Kč!

(výpočet: 6,499 mld/12/(prům počet přijímačů) = 6.499.000.000/12/3.575.200)

Při plánu inkasa počítá ČT s účinností výběru 98,73%. Pokud bychom tuto účinnost použili do předchozího výpočtu, musela by být výše TVP dokonce 153,44 Kč/měs.

Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, stanovuje výši televizního poplatku na 135 Kč měsíčně.

Česká televize počínaje rokem 2012 nastavila své hospodaření na úroveň, která již neodpovídá zákonem stanovenému televiznímu poplatku a proto byla dle mého názoru nutná konzultace se zákonodárcem o nově nastavených parametrech ještě před zahájením projednávání nového rozpočtu.

Ø  dlouhodobým plánům rozvoje (za kapitolu 3.11.) ze dne 8.8. 2012

Menšinové stanovisko k Dlouhodobému plánu rozvoje ČT 2012-2017

Podal jsem připomínky v dobré víře, že se s nimi management vypořádá tak, aby předkládaný plán dlouhodobého rozvoje získal na konkrétnosti a tím i na důvěryhodnosti. Jedná se totiž o jeden ze stěžejních dokumentů, který má rada ze zákona o ČT schvalovat. Z tohoto důvodu by měl být Dlouhodobý plán rozvoje zpracován seriózně a důvěryhodně.

Předložený dlouhodobý plán rozvoje ČT předpokládá v letech 2012, 2013 a 2014 deficitní hospodaření každoročně ve výši každoročně cca. půl miliardy Kč (!!! ), jak vyplývá z tabulky v příloze č.1. Od roku 2016 dál je pak prudká změna trendu spočívající v očekávané „červené nule“, přesněji v ročním deficitu už pouze 100 mil. Kč.

Tato změna trendu není v DP nijak doložena či podrobněji popsána, s výjimkou jediného odstavce na str. 24; zde se uvádí, že výrobní úkol bude snížen o 4%, personální náklady o 14%, a ostatní režijní náklady o více jak 22%. V doplňujícím materiálu je pak uveden průběh snižování objemu osobních nákladů v letech 2013-2017 ročně o 3-5% pracovníků. Není však uvedeno, zda pokles počtu zaměstnanců o 3-5% každý rok bude zároveň znamenat snížení objemu osobních nákladů o tuto částku.

Připočteme-li pak inflaci v průměru 2% každý rok, měly by se podle tohoto plánu snížit objem reálných osobních nákladů v roce 2017 o 24% oproti roku 2012!!! A to při současném rozšíření vysílací plochy o jeden kanál tj. o 25%!!! Pokud by tedy poklesl počet pracovníků pouze o 14%, musela by zbytku zaměstnanců poklesnout v období 2012-2017 reálná průměrná mzda o 10%!!

Tato data by šla prudce proti očekávanému vývoji české ekonomiky. Jak ve své prognóze z května 2012 uvádí ministerstvo financí ČR, v letech 2014 a 2015 je očekáván růst objemu platů a mezd v české ekonomice o 4,7% (2014) resp. 4,4% (2015). A v tomto období by mělo v ČT dojít k poklesu reálných mezd?

BEZ UVEDENÍ JAKÝCHKOLI DALŠÍCH PODROBNOSTÍ ZE STRANY PŘEDKLADATELŮ DPR LZE POUZE KONSTATOVAT, ŽE PŘEDKÁDANÝ DPR JE NEDOLOŽENÝ, PODHODNOCENÝ V OBLASTI NÁKLADŮ V LETECH 2015 - 2017 A PROTO NEVĚROHODNÝ!

Ve svých připomínkách jsem požadoval uvedení jasných hodnot v klíčovém parametru pro ČT – externí náklady na vlastní tvorbu mimo zpravodajství a sport. Bohužel ani tento požadavek nebyl splněn. V doplňkovém materiálu jsou zjevně uvedeny v položce Vlastní tvorba (pod grafem) zahrnuty i náklady redakce zpravodajství. Toto lze považovat za pokus zamlžit skutečnost před radou ČT.

Ve schváleném rozpočtu na rok 2012 jsou externí náklady ČT24 naplánovány ve výši 351 mil. Kč, tzn. že v doplňujícím materiálu v položce „Vlastní tvorba“ ve výši 1.486 mil. Kč je zahrnuto 290 mil. Kč nákladů na výrobu pořadů pro zpravodajství. Z toho plyne, že na původní tvorbu pro ČT1 a ČT2 zbývá méně než 1,2 mld. Kč externích nákladů. A obdobná částka bude muset stzačit v následujích letech pro TŘI KANÁLY – ČT1, ČT2 a ČT3!!!!

A proto pokládá otázku – je toto žádoucí rozvoj ČT v budoucích letech??

Dále je v tabulce uvedeno, že akvizice v roce 2012 představuje 144 mil. Kč, což je při porovnání se schváleným plánem nepřené, neboť ve schváleném plánu na rok 2012 (str. 12) je pro převzaté pořady uvedena částka 185 mil. Kč.

TO JE DALŠÍ DŮVOD, PROČ POVAŽUJI PŘEDLOŽENÝ PLÁN ZA NEDŮVĚRYHODNĚ ZPRACOVANÝ.

Stále chybí konkrétní komparace k "dětskému kanálu". Namísto toho jsou vyjmenovány všemožné materiály z knihovny. Přestože v Evropě existuje celá řada dlouhodobě koncipovaných výzkumů, srovnání tradičních západoevropských zemí a zemí postkomunistických - s odlišnou životní úrovní, standardy rozhledu v kulturní oblasti, specifická podoba programů, které přibližují dětskému divákovi vnímání a chápání umělecké tvorby, hodnotové orientace dětí a mládeže ve vazbě na edukační programy a jejich formální řešení atd. - nic takového nebylo provedeno.

Závěr chci konstatovat, že KROMĚ PODHODNOCENÍ NÁKLADŮ považuji DPR za chybný v tom, že:

·         v období očekávaného poklesu diváckého zájmu o ČT (viz informace z doplňkového materiálu, že se sledovanost mohla pohybovat mezi 27% - 32% (loni se ještě pohybovala pohodlně nad 30%),

·         v období očekávaného schodkového hospodaření ČT

·         v období nutnosti hledání intenzivních forem rozvoje a nikoli extenzivních

přichází management ČT s myšlenkou rozšířit vysílací plochu ČT o 25%, aniž by proto doložil náležité finanční krytí. Navíc tento nákladný záměr (otevřít nový kanál) bude dle vlastního vyjádření managementu ČT v předloženém materiálu k dětskému kanálu, několik let vysílán ve vysílacím provizoriu (str. 12 – poslední věta materiálu pro radu ČT ze dne 30.6.2012).

ČT by se měla zaměřit na zkvalitnění podoby stávajících čtyř kanálů. V budoucnosti se tenčící prostředky by měla investovat především do vlastní tvorby na čtyřech kanálech a nikoli do nákupu převzatých pořadů a do nákladů za přenos signálu pátého kanálu.

Menšinové stanovisko člena Rady ČT Radka Mezuláníka k odměně GŘ ČT za rok 2012:

Obecně platí to co jsem již uvedl ve stanovisku k Účetní závěrce, tedy že Česká televize si v roce 2012 začala žít „nad svoje poměry“ a hodlá v tom pokračovat i nadále. Důkazem toho nechť je například otevření pátého kanálu, jehož náklady v budoucích letech půjdou do stamiliónů! V období přetrvávající recese české ekonomiky, v době, kdy se veřejné rozpočty snaží ušetřit, kde se dá, Česká televize extenzivně rozšiřuje vysílací plochu a prodražuje svůj běžný provoz se mě zdá zcela nezodpovědné hodnotit tento nepříznivý trend kladně schválením odměny 2 miliony 300 tisíc Kč GŘ.

V té souvislosti musím připomenout i další kvalitní kandidátské projekty ve volbě GŘ ČT, které nabízely i jiné možnosti řešení ekonomické situace ČT, například snížením počtu vysílacích okruhů na 3 s důrazem na kvalitu, a podobně. Cest je tedy mnoho a já zkrátka nesouhlasím s tou, po které se vydal současný management.

K jednotlivým kritériím pro schválení odměny:

-          - Vyrovnané  hospodaření – O vyrovnaném hospodaření nelze mluvit ve chvíli, když do Fondu televizních poplatků „přiteče“ 5 798 mil Kč od televizních poplatníků a čerpáme z něj 6 050 mil Kč. Pokud by ČT účtovala jako komerční subjekty, pak by 252 mil Kč bylo považováno za ztrátu. V tomto případě je to ztráta plátců televizních poplatků.

-         - Dodržování plánovaného rozpočtu i jednotlivých ukazatelů, zejména v oblasti provozních a mzdových nákladů – zde bych jen připomenul své Vyjádření k Návrhu změn rozpočtu ČT na rok 2012 a ke Zprávě o výsledcích hospodaření za 1. pololetí 2012 ze září 2012. Již tehdy bylo zřejmé, že další bezdůvodné navyšování osobních nákladů je nepřijatelné a bylo v rozporu jak se schváleným Dlouhodobým plánem rozvoje, tak i s kandidátským projektem GŘ. Nebo souviselo s neschopností plánovat.

-          - Kvalita programové nabídky – kromě toho, že značná část vysílání ČT pouze připomíná jak ČT plnila veřejnou službu v minulosti, připomínám např. seriál Ententýky, kde jsem již v říjnu doporučoval vysílat další díly seriálu s informační lištou a textem: "vážení diváci, za vaše peníze jsme vyrobili ukázku, jak nemá vypadat veřejná služba ČT"

-          - Posouzení vývoje celkového celoročního podílu ČT na diváckém trhu – je třeba hodnotit pozitivní trend, nicméně jen těžko je možné zde hledat nějaké zásluhy GŘ. ČT 24 „roste“ 3 roky neustále a bylo by naopak chybou kdyby i jen stagnovala, jako je tomu např. u ČT 1. Nárůst celkového podílu je dán především výjimečným rokem, ve kterém se uskutečnily jak MS v LH, ME v kopané tak LOH.

-          - Dodržování právních předpisů – opět jen připomenu např. stížnost pana Tomáše Němečka a má vyjádření z října 2012. Jsem nadále přesvědčen o oprávněnosti stížnosti pana T. Němečka a jeho právu na požadované informace, stejně jako o porušení Kodexu ČT generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Rada ČT dala svým hlasováním najevo, že upřednostňuje zájem generálního ředitele utajovat informace před právem veřejnosti na získávání a šíření informací o využívání veřejných prostředků. A další stížnost, kdy zcela evidentně došlo k porušení zákona nedodržením lhůty pro odpověď, aniž by se tím Rada, bohužel, zabývala.

-       - Komunikace s Radou ČT – kromě toho, že jsem na mnohé dotazy dodnes nedostal odpověď připomenu jen nedávnou kauzu týkající se Výroční zprávy RRTV a zcela nepřípustného jednání GŘ v této věci, s tím, že se Rada ČT stala do jisté míry „rukojmím“ GŘ, když vůbec, a později nepravdivě, nebyla informována.

Takto by se dalo pokračovat, nicméně jsem přesvědčen, že i na základě výše uvedeného neměla být odměna GŘ přiznána, nebo alespoň ne v plné výši, jak se tomu stalo. Z mé strany jde pouze o konzistentní postoj.

Menšinové stanovisko člena Rady ČT Radka Mezuláníka k Účetní závěrce a přehledu pohledávek a závazků ČT za rok 2012:

Rok 2012 je v novodobé historii hospodaření České televize zcela výjimečný. Došlo totiž ke zcela zásadní změně trendu v jejím hospodaření. Poprvé od skokového zvýšení výše televizního poplatku na současných 135 Kč (od roku 2008) vykázala ČT deficit na účtu TV poplatků ve výši přesahující čtvrt miliardy Kč!

Jak známo, televizní poplatek je zcela zásadním příjmem České televize. Dle výsledovky předložené v rámci výroční zprávy o hospodaření ČT za rok 2012 představovalo čerpání z fondu TVP 6,05 mld. Kč, což představuje 91% výnosů ČT.

Ekonomická závislost hospodaření ČT na výběru televizních poplatků je tedy enormní.

A právě v roce 2012 Česká televize vyčerpala na krytí nákladů z Fondu TVP o 252 mil. Kč více, než byla schopna do fondu TVP během roku načerpat.

Je nutné připomenout, že v roce 2010 i 2011 byl ve fondu TVP vytvořen přebytek každoročně přesahující 300 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2011 tedy tento životodárný zdroj (myšleno FTVP) změnil 350 milionový přebytek za 250 milionový deficit (rozdíl 600 mil.Kč!!)

 Útěchou nemůže být ani to, že deficit plánovaný ve schváleném rozpočtu na rok 2012 měl být ještě o více než 200 mil. Kč vyšší.

Předložená účetní závěrka se ve čtenáři snaží vyvolat dojem, že je tento propad vyvolán snížením výnosů z reklamy, jež byla od října 2011 zákonem zrušena ve vysílání ČT1 a ČT24.  Tento argument však nemůže obstát, neboť spolu se snížením výnosů z reklamy zmizely i položky z nákladů, kterými byly zákonem stanovené účely pro použití reklamních výnosů (digitalizace, fond kinematografie apod).

Co je snad ještě závažnější, než první deficitní výsledek hospodaření ČT zaznamenaný po mnoha letech přebytkového hospodaření, je to, že se dle schváleného plánu dlouhodobého ekonomického rozvoje ČT bude deficitní hospodaření opakovat a dokonce prohlubovat i v letech následujících.

	2010	2011	2012		2013	2014	2015	2016	2017
	Skutečnost	Skutečnost	Schv. Plán	Skutečnost	Plán	Plán	Plán	Plán	Plán
Tvorba FTVP	5 787	5 771	5 750	5 798	5 741	5 733	5 725	5 717	5 709
Čerpání FTVP	5 480	5 418	6 210	6 050	6 339	6 167	5 836	5 785	5 876
rozdíl	307	353	-460	-252	-598	-434	-111	-68	-167
	Přebytek		Deficitní hospodaření

Česká televize si prostě v roce 2012 začala žít „nad svoje poměry“ a hodlá v tom pokračovat i nadále. Důkazem toho nechť je například otevření pátého kanálu, jehož náklady v budoucích letech půjdou do stamiliónů! V období přetrvávající recese české ekonomiky, v době, kdy se veřejné rozpočty snaží ušetřit, kde se dá, Česká televize extenzivně rozšiřuje vysílací plochu a prodražuje svůj běžný provoz.

Pokud bude hospodaření ČT i v následujících letech pokračovat v trendu nastoleném v roce 2012, bude ČT na konci funkčního období současného GŘ (a dost možná ještě dříve) v situaci, kdy budou její rezervy nakumulované v letech 2005-2011 zcela vyčerpány a udržení standardu vysílání bude podmíněno rasantním zvýšením televizního poplatku.

Na tento alarmující stav jsem upozorňoval již při schvalování rozpočtu na rok 2012, rovněž tak při schvalování Dlouhodobých plánů rozvoje, resp. rozpočtu na rok 2013. Proto je zcela pochopitelné, že nemohu hlasovat pro přijetí předkládané Účetní zvěrky.

***

Jestliže došlo v rámci diskuse na argument, že fond TVP je jen účetní záležitost a že se objem disponibilních prostředků (peněz) na účtech ČT snížil jen nepatrně (o 54 mil.Kč) – viz argumentace v kap. 3.6 na str. 16 dole nebo v kap. 7.4 na str. 43 v připravované VZ o hospodaření za rok 2012, je třeba vzít v úvahu, že značná část výdajů za sportovní práva byla zaplacena již v předchozích letech a tudíž tímto došlo k optickému snížení zůstatků peněz v minulých letech a naopak např. ME ve fotbale 2012, která se promítlo do nákladů roku 2012, neznamenalo v roce 2012 úbytek peněz, neb, jak je uvedeno na str. 43, úhrada proběhla již v roce 2011. Takto předplaceno ale ČT nemá do nekonečna, takže se dá očekávat, že se podobný efekt v následujících letech opakovat nebude a volné finanční zdroje budou rychle ubývat. Zvláště pak, pokud paralelně vedle sebe poběží dva tak finančně náročné projekty, jakými bude dětský kanál a výstavba nového TSB. 

Menšinové stanovisko k návrhu dopisu Rady ČT generálnímu řediteli Petru Dvořákovi

Na zasedání Rady dne 10. 4. 2013 jsem navrhl hlasování o postupu generálního ředitele ČT Petra Dvořáka ve věci Výroční zprávy RRTV a k obsahu jeho dopisu předsedovi VV PS P Václavu Menclovi. Navrhoval jsem, aby Rada ČT hlasováním vyjádřila nesouhlas s obsahem dopisu a postupem GŘ.

Následně bylo zjištěno, že na schůzi Volebního výnoru PSP byl rozdán další materiál z dílny ČT, který se dá v mnohém označit za útok na nezávislost nejen RRTV, ale i Rady ČT i dalších.

Na setkání Rady ČT a RRTV 24. 5. bylo shodně konstatováno, že se jedná o "hanopis" a zcela nepřípustné chování a jednání ze strany generálního ředitele Petra Dvořáka. Předseda Rady ČT pak přislíbil, že v tomto smyslu připraví dopis generálnímu řediteli.

Na zasedání Rady ČT dne 15. 5. 2013 však tento dopis nebyl odsouhlasen, přestože je velmi velmi diplomatický:
Vážený pane generální řediteli,

Rada České televize se seznámila jak s Vaším dopisem, který jste dne 9. dubna 2013 adresoval Volebnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tak s ostatními písemnými materiály, jež s věcí souvisejí, včetně Výroční zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a dospěla k závěru, že se s obsahem těchto materiálů a s Vaším postupem neztotožňuje a doporučuje Vám, abyste vůči Radě pro rozhlasové a televizní vysílání nastolil vstřícné spolupracovnické vztahy respektující autoritu a zákonné poslání této instituce.

S pěkným pozdravem

Doc. PhDr. Milan Uhde
Předseda Rady České televize
Kurzívou je uveden návrh na doplnění textu dopisu

Zdůvodnění nehlasování

pro schválení Odůvodnění významné veřejné zakázky

"Výstavba nového studia ČT v Brně“,

předložené generálním ředitelem ČT dne 15. 5. 2013

Rada ČT již delší dobu diskutovala zda je oprávněna schvalovat Odůvodnění významné veřejné zakázky podle zákona o veřejných zakázkách 137/2006 Sb.

Podle zákona o České televizi ne. Zákonodárce při novele zákona o veřejných zakázkách neprovedl novelu zákona o ČT a proto Rada ČT tuto kompetenci nemá.

Jsem přesvědčen, že nové televizní studio v Brně být musí, dříve nebo později. Nemohu však hlasovat v rozporu se zákonem o ČT. Proto jsem se, i v souladu se svými předchozími hlasováními o rozpočtu ČT a strategických plánech a v rámci zachování konzistentního názoru, odmítl hlasování účastnit.

Členové Rady ČT měli k dispozici i tento text:

Vyjádření k právnímu rozboru Rowan Legal

právnímu posouzení otázky, který orgán rozhoduje

o hospodaření ČT ve smyslu §156 odst. 5

zákona 137/2006 Sb.

Zdroje:

• Listina základních práv a svobod

• Zákon 1/1991 Sb., Ústava

• zákon 483/1991 Sb., o ČT

• Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů

• Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník

• Zákon 6/1993 Sb., o ČNB

• usnesení NS ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1860/2003

• rozhodnutí NSS 0102 1As 100/2011 ve věci Kasík versus Český rozhlas

Otázku A rozhodl Rowan Legal správně, ale zbytečně. Už před ním ji rozhodla jak Česká televize sama, neboť vypisuje veřejné zakázky, tak i soud, který přikázal České televizi plnění informační povinnosti dle zákona 106/1999 Sb. a uznal ji jako povinným subjektem dle § 2 odst. 1. tohoto zákona.

Odůvodnění:

V § 2 zákon o ČT vysvětluje i účel existence ČT – tedy to, v čem spočívá ona tolik skloňovaná veřejnoprávnost. „Naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu“. Zachovat mediální pluralitu znamená zachovat veřejnou službu funkční v celém spektru činností (činností dle § 3) elektronických médií na „relevantním“ mediálním trhu (ČR). Podstatné je zejména naplňování demokratických potřeb společnosti, což není zájem hospodářský, ale kulturní a sociální.

1. V souvislosti se stížností Tomáše Němečka vůči rozhodnutí generálního ředitele ČT Rada disponuje stanoviskem advokáta Rozehnala, které vypracoval pro kauzu zveřejňování rozpočtu ČT a stanoviskem JUDr. Syllové, ředitelky Parlamentního institutu, k téže kauze. Členové Rady z těchto dvou dokumentů mohli vyčíst, že Česká televize je veřejnou institucí, pobírající veřejné prostředky, podléhající tudíž v plném rozsahu své činnosti veřejné kontrole. Veřejnou kontrolu vykonává Rada. To je rozhodnuto v rozsudku 10A 289/2011 26-35 Městského soudu v Praze, dle nálezu III. ÚS 672/02 a navazujícího nálezu I. ÚS 260/06, stejně jako v rozsudku NSS 5 As 57/2010-79 a odstavce 34, 36 a 38 rozhodnutí NSS 0102 1As 100/2011 ve věci Kasík versus Český rozhlas dle kterého je analogicky Česká televize též veřejný ústav, byť v jiné souvislosti. Jednoznačně je to potvrzeno i bezproblémovým schválením parlamentem v souvislosti s novelou zákona o NKÚ, kde je zařazena ČT mezi taxativně vyjmenované organizace, které mají podléhat kontrole NKÚ v plném rozsahu oprávnění NKÚ.

2. Je tomu tak i dle kritérií EU – Směrnice Evropské Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků, ve znění směrnice Komise 93/84/EHS a směrnice Komise 2000/52/ES, a navazujícího Sdělení Evropské Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání 2001/C 320/04, podpořeného rozhodnutím EK K (2003) 4497 – 2004/838/ES a rozsudkem ESD ve věci TF1 versus Komise T-17/96 z roku 2005 a T-354/05 z roku z roku 2009.

3. ČT je tudíž i veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona 137/2006 Sb. (bod 19 vyjádření Rowan Legal) a vztahuje se na ni ustanovení § 156 odst. 1 písm. d), které říká, že veřejný zadavatel podle § 2 odst. 2 písm. d) předloží odůvodnění podle odstavce 1 u významné veřejné zakázky ke schválení orgánu rozhodujícímu o otázkách jeho hospodaření podle zvláštního právního předpisu (například § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 6/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.)

Odůvodnění obsahuje:

odůvodnění

a) účelnosti veřejné zakázky,

b) přiměřenosti požadavků na technické kvalifikační předpoklady,

c) vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele,

d) stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám veřejného zadavatele.

4. Je ovšem nesprávné vykládat ustanovení o orgánu schvalujícím odůvodnění dle § 156 odst. 4 ve vazbě na § 2 odst. 2 písm. c), který je platný pro zadavatele územní samosprávný celek. Odůvodnění následuje níže.

Otázku B 16 – 17 a C (orgán schvalující odůvodnění ve smyslu §156 odst. 1 zákona 137/2006 Sb. ve znění s účinností od 1. 4. 2012 s výjimkou ustanovení odst. 3 věta druhá a třetí, které nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2004), rozhodl Rowan Legal špatně.

Odůvodnění:

Kontrola (předběžná, průběžná i následná) Radou ČT a její dozorčí komisí NENÍ rozhodováním, ani jinou formou řízení ČT. Na rozdíl od obcí a krajů.

Rada není funkčně nadřazena generálnímu řediteli v jiných oblastech působnosti, než jí přímo určuje zákon. Ve všech ostatních oblastech působnosti rozhoduje generální ředitel při zachování zásad účelného a hospodárného využívání finančních zdrojů a majetku samostatně (v otázkách personálních, mzdových, nakládání s finančními aktivy a pasivy, movitým majetkem a právy až do výše schváleného rozpočtu či dlouhodobého plánu rozvoje, v otázkách aplikace zákona 106/1999 Sb., v plnění úkolů souvisejících s mimořádnými situacemi a s úkoly dle volebního zákona apod.).

 § 5 zákona 6/1993 Sb. o České národní bance, který je dán jako příklad v poznámce pod čarou zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zní:

§ 5

(1) Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je bankovní rada České národní banky (dále jen „bankovní rada“). Bankovní rada určuje měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky a opatřeních v oblasti dohledu nad finančním trhem.

(2) Bankovní rada dále zejména

a) stanoví zásady činnosti a obchodů České národní banky;

b) schvaluje rozpočet České národní banky,

c) stanoví organizační uspořádání a působnost organizačních jednotek České národní banky;

d) stanoví druhy fondů České národní banky, jejich výši a použití;

e) vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů vůči zaměstnancům České národní banky. Těmito úkony může pověřit jiné osoby z řad zaměstnanců,

f) uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců České národní banky,

g) stanoví mzdové a další požitky guvernéra; mzdové a další požitky viceguvernérů a dalších členů bankovní rady stanoví guvernér,

h) rozhoduje o rozkladech proti rozhodnutím České národní banky v prvním stupni.

§ 8

Jménem České národní banky jedná navenek guvernér. V době jeho nepřítomnosti ho zastupuje jím pověřený viceguvernér.

Ze znění § 5 odst. 1 jasně vyplývá, že Bankovní rada ČNB je nejvyšším výkonným, řídícím kolektivním orgánem instituce jako správní rada jmenovaná prezidentem, což je v bankovním světě obvyklé. To podporuje i § 8, který říká, že navenek jedná za ČNB člen její bankovní rady – guvernér a v době jeho nepřítomnosti ho zastupuje jím pověřený viceguvernér.

ČT řídí a jejím statutárním orgánem je generální ředitel, v době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce, za ČT navenek jedná taktéž generální ředitel a nikoliv předseda Rady. Ten není ani mezi osobami, které mají za ČT podpisové právo. Rozhodovat nemůže. Je první mezi rovnými.

Rada ČT je pouze „orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize“ a není nadána „vrchnostenskou pravomocí“ tak, jako Rada ČNB. (k tomu srov. blíže srov. Beran, K. Právnické osoby veřejného práva. Praha: Linde, 2006. s. 39). Má tedy přes několik shodných znaků naprosto jiné právní postavení. Není nejvyšším orgánem řízení organizace.

Rozdílené postavení veřejné správy a instituce či organizace, která je součástí veřejné správy

6. Územní samosprávný celek i obec jsou součástí veřejné správy. Stát je zřizovatelem obce, vykonává nad její činností dohled prostřednictvím civilně správního úseku MV, svěřuje jí přenesenou působnost státu. Totéž se týká příspěvkové organizace, o jejíž existenci (i výši příspěvku) rozhoduje obec/kraj jako zřizovatel, aniž výši příspěvku má určenou zákonem. Česká televize má výši svého příspěvku na plnění veřejné služby určenu zákonem, o její existenci nerozhoduje vláda ani jiný orgán veřejné správy.

7. Česká televize není součástí veřejné správy – dle § 1 odst. 3 stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu.

8. Odst. 3 určuje i absenci přímé kompetenční vazby ČT na stát a nepřímo definuje zvláštní postavení ČT dle veřejného práva. Za závazky je v tomto případě nutno považovat závazky nehmotné i hmotné.

9. Aby bylo možné na orgán ČT – Radu ČT pohlížet obdobně, jako na orgán veřejné moci (obecní nebo krajské zastupitelstvo, resp. jeho Radu), musel by tento orgán být orgánem, na jehož rozhodování by se vztahoval soudní řád správní. To judikoval Nejvyšší správní soud v bodu 23 odůvodnění rozhodnutí NSS 0102 1As 100/2011 a zdůraznil přitom, že by musely být kumulativně splněny tři požadavky:

a. jde o orgán moci výkonné či jiný typ orgánu uvedený v § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ;

b. tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob;

c. rozhodování se děje v oblasti veřejné správy

Výjimku tvoří rozhodování ČT resp. Jejího generálního ředitele o právu občanů na informace o ČT. Zde je správní řád použit, ale pouze v rámci lex specialis.

Postavení ČT

10. Česká televize je zřízena zákonem – lex specialis. Je (§1 odst. 2) právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem… Česká televize vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.

11. Česká televize je zřízena k plnění úkolů nehospodářské povahy (poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen „veřejná služba v oblasti televizního vysílání“ – § 2 odst. 1). Jejím zřizovatelem byl stát prostřednictvím Parlamentu. Ten zároveň stanovil zákonem způsob řízení i kontroly.

12. Statutárním orgánem ČT, určeným k řízení, tvorbě rozpočtu, jeho čerpání, rozhodování o majetku a závazcích s výjimkou taxativně vyjmenovaných, rozhodování a zastupování ČT navenek, je generální ředitel (nikoliv „správní“ či „dozorčí“ rada). Tedy ještě jednou, aby to bylo všem jasné:

Statutárním orgánem ČT není Rada, ale generální ředitel a řada exekutivních rozhodnutí je v jeho výlučné působnosti, do které Rada nemůže a nesmí zasahovat.

Postavení Rady ČT

13. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2004, sp. zn. NS 21 Cdo 1860/2003 o vztahu podřízenosti a nadřízenosti mezi generálním ředitelem ČT a Radou ČT vyplývá, že „účastníci tohoto vztahu jsou navzájem v rovném postavení odvozeném z určujících zájmů stejného typu a stejné strukturální úrovně, kdy žádný z účastníků nevystupuje vůči druhému jako nositel veřejné svrchované moci a tím jako silnější subjekt, který je právně způsobilý autoritativně (pod správním donucením) rozhodovat o jeho právech a povinnostech.“

14. Parlament stanovil způsob a rozsah své vlastní kontroly činnosti ČT – definoval (na základě Doporučení Rady Evropy) zákonem její orgán, který ale pouze zastupuje veřejnost. Definoval jeho úkoly i jeho odpovědnost Parlamentu a způsob výkonu této odpovědnosti. Učinil tak přenesením působnosti veřejné moci na laický, parlamentem volený orgán vnější kontroly, který nepodléhá pravomoci interní – pravomoci generálního ředitele. K přenesení působnosti veřejné moci prostřednictvím zákona na orgán – Radu došlo v rozsahu zákonem stanoveném.

15. Orgán není organizace. Gramatický výklad nás vede k tělu a jeho orgánům, bez kterých je funkce těla nemožná.

§ 4

(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize (dále jen „Rada“)

…

(5) Rada je ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně.

(6) Členství v Radě je veřejnou funkcí.

16. Rada nemá právní subjektivitu, organizačně je zvláštní integrální součástí právnické osoby České televize, se specifickými oprávněními, plynoucími jí z §§ 4-8b lex specialis (zákona o ČT), ve všech ostatních otázkách je povinna řídit se ustanoveními lex generalis, včetně obchodního zákoníku.

To znamená, že Rada musí respektovat, že statutárním orgánem ČT není Rada, ale generální ředitel a řada exekutivních rozhodnutí je v jeho výlučné působnosti, do které Rada nemůže a nesmí zasahovat. Povinností dle obchodního zákoníku je pro Radu (a každého jejího člena) i dbát na oprávněné zájmy společnosti, jejíž je součástí.

17. Veřejnost má právo kontrolovat VEŠKEROU činnost České televize. Tedy jak managementu, tak i Rady. Nečiní tak ani v jednom případě přímo, s výjimkou vyžadování informací, na něž má právo dle zákona 106/1999 Sb. z důvodu, že ČT je veřejnou institucí.

18. Činnost managementu Rada pouze kontroluje – na základě mandátu, který volení zástupci občanů (poslanci) dali členům Rady, činnost Rady kontroluje Poslanecká sněmovna na základě mandátu, který občané (veřejnost) dali voleným zástupcům (poslancům). To je imperativní příkaz zákona o ČT, čili lex specialis.

Působnost Rady ČT

Do působnosti Rady a jí zřízené dozorčí komise náleží dle §§ 8, 8a a 9

a) jmenovat a odvolávat generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií;

b) schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu, ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu

c) kontrolovat (prostřednictvím dozorčí komise) účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize podle schváleného rozpočtu, plnění povinností České televize převádět a používat výnosy z vysílání reklam v souladu s tímto zákonem a zvláštním právním předpisem a na zjištěné nedostatky písemně upozorňovat generálního ředitele, (členové dozorčí komise mohou s vědomím generálního ředitele nahlížet do všech účetních dokladů, účetních záznamů a dalších písemností České televize, které mají vypovídací schopnost o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, a o těchto skutečnostech požadovat ústní nebo písemné informace od příslušných zaměstnanců České televize.)

d) sledovat naplňování požadavků práva Evropských společenství – Směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků, ve znění směrnice Komise 93/84/EHS a směrnice Komise 2000/52/ES – na transparentnost finančních vztahů v České televizi

e) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize,

f) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,

g) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií (§ 9 odst. 9) a návrhy podle § 9 odst. 8,

h) rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele,

i) dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky,

j) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,

k) zřizovat dozorčí komisi (§ 8a), schvalovat její kontrolní řád (§ 8a odst. 7) a stanovit výši odměn členů dozorčí komise (§ 8b odst. 4),

l) určovat mzdu generálního ředitele

m) udílet předchozí souhlas Rady k uzavření smlouvy o pronájmu nemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize na dobu delší než 3 měsíce nebo smlouvy o převodu, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí v majetku České televize. (§ 9 odst. 8)

n) udílet předchozí souhlas Rady k zřízení a zrušení televizních studií s výjimkou TS Brno a TS Ostrava (§ 9 odst. 9)

o) kontrolovat činnost generálního ředitele v plném rozsahu jeho vlastní činnosti (§ 9 odst. 2), včetně naplňování povinnosti vyplývajících ze zákona č. 231/2001 Sb. (§ 9 odst. 7 písm. a)), zásad Kodexu České televize (§ 9 odst. 7 písm. a)), povinností stanovené zákonem (o ČT) nebo Statutem České televize (§ 9 odst. 7 písm. b))

19. Rada reprezentuje veřejnost, která veřejnou mediální službu financuje – není sborem odborníků, vybíraných na základě výběrového řízení dle meritokratorních kritérií (na základě ekonomické či jiné odborné kvalifikace), ale je zastoupením laiků – investorů, volených voleným orgánem veřejné moci, majícím na zřeteli aktuální podobu obsahu a rozsahu veřejného zájmu a plnění veřejné služby.

20. Tímto má rada určeny pravomoce i vzhledem k zákonům – Rada je oprávněna ke přímému rozhodování a kontrole pouze v mezích své působnosti dle § 8, 8 a 9 vlastního zákona, v ostatních případech pak pouze ke kontrole samostatné činnosti generálního ředitele (včetně zákona 231/2001 Sb.). V těchto otázkách ředitel rozhoduje samostatně ve své vlastní výlučné působnosti. Rada může generálnímu řediteli pouze vytknout porušení povinností, plynoucích mu ze zákona, případně podat trestní oznámení na důvodné podezření ze spáchání trestného činu, není ale oprávněna zrušit jeho rozhodnutí ani jako správní rada, zřizovatel, ani jako odvolací orgán vůči tomuto rozhodnutí.

21. Rada si musí být vědoma toho, že

a. má striktně určené povinnosti, které jí ukládá zákon (§ 8 a 9) a je povinna tyto povinnosti důsledně a beze zbytku plnit zákonem uloženým způsobem.

b. je integrální součástí instituce, kde vykonává kontrolu a nemůže tuto instituci poškozovat neuváženými a právně pochybnými rozhodnutími (usneseními) nebo činy. Musí mít neustále na zřeteli prospěch veřejné služby.

c. kontrola (předběžná, průběžná i následná) Radou a její dozorčí komisí NENÍ jinou formou řízení a Rada nesmí vykonávat na generálního ředitele nátlak, aby činil ve své působnosti rozhodnutí, které činit nechce nebo nečinil rozhodnutí, na které má výlučné právo

d. generální ředitel má za jím řízenou instituci odpovědnost, v mnoha případech i trestněprávní, plynoucí mu z obchodního zákoníku a řadu dalších právních předpisů. Narozdíl od Rady, která rozhoduje pouze o otázkách, které zákon přikazuje rozhodovat, rozhoduje ve sboru, (bez individuální odpovědnosti) a která není za svá rozhodnutí odpovědna ani jako celek (nemá odpovědnost a není právním subjektem, ani jako jednotlivci), mimo případů vyjmenovaných taxativně přímo v zákoně.

e. nesoulad názorů Rady (jako orgánu – čili většiny) s exekutivními rozhodnutími generálního ředitele a nepřetržitá polemika o výkonu jeho mandátu je vyjádřením neodpovědnosti členů Rady při volbě GŘ, znevažováním této generální povinnosti Rady a dříve nebo později musí vést k návrhu na odvolání generálního ředitele Radou nebo k návrhu na odvolání Rady Poslaneckou sněmovnou, pokud by Poslanecká sněmovna vykonávala svědomitě svou odpovědnost za práci Rady.

f. Obě dvě strany tohoto vztahu musí vědět, že

i. neexistuje soud, který by podal výklad zákona o ČT a povinností Rady či jejich porušení. Tato ústavní odlišnost dává oběma stranám moc i odpovědnost nalézat právo v souladu vzájemných vztahů a kompromisu při možných kompetenčních sporech.

ii. Rada rozhoduje ve sboru

iii. za své rozhodnutí v mezích zákona nejsou Rada ani členové odpovědni. Náklady a odpovědnost za případnou škodu nese orgán řízení – statutární orgán ČT, čili generální ředitel.

iv. Parlament zároveň určil, že Rada je ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně. Její rozhodnutí tak má zvláštní povahu a není také přezkoumatelné soudem.

Ústavní omezení činnosti Rady ČT

22. Vzhledem k tomu, že ČT byla zřízena veřejným právem, stejně jako její Rada, platí pro ni ústavní omezení, že její orgán (v přenesené působnosti veřejné moci) nemůže činit nic, co mu zákon přímo neukládá.

„Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“ (Článek 2, odst. 2 Listiny).

23. To je zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, která má, formulována v Listině základních práv a svobod vzhledem k hierarchii právních norem a subsidiaritě přednost před jakýmkoliv výkladem jednotlivosti zákona.

24. Zásada subsidiarity definuje, že nelze postupovat podle lex universalis, jestliže je v lex specialis předmětná materie definována odlišně.

25. Podzákonné právní předpisy (vyhlášky, nařízení a jiná pravidla a rozhodnutí), které orgány veřejné moci vydávají, musejí být secundum et intra legem – vydané na základě zákona a pouze v jeho mezích. Stejně tak je nutno nahlížet na rozhodnutí, učiněná orgánem přenesené působnosti Parlamentu – Radou ČT.

26. V otázkách, které nejsou upraveny rozsahem pravomoci Rady v § 8 a 9, nesmí Rada ČT činit nic jiného, než sdělovat řediteli svůj názor, který ale nesmí činit závazným. V otázkách programových může pouze vydávat obecná doporučení.

27. Strategie naplňování poslání organizace není strategie řízení organizace.

V otázkách strategie naplňování poslání organizace – v plánech dlouhodobého rozvoje – § 8 odst. j) (což není strategie řízení), schvaluje Rada ČT tyto plány na základě jejich předložení ředitelem. Tedy ani v tomto případě Rada plány sama netvoří – nedefinuje rozsah a obsah veřejné služby, ani rozsah potřeb či užití majetku k jejímu naplňování. Nicméně dle § 9 odst. 8 udílí předchozí souhlas s nákupem a zcizením či pronájmem nebo zástavou nemovitostí, zřízení a rušení studií.

28. To Rada učinila, podle dodaných informací:

a.

i. Schválila řediteli na jeho návrh dle § 8 odst. 1 písm. j) plán dlouhodobého rozvoje, v něm schválila záměr výstavby studia

ii. Nechala si předložit ředitelem řadu upřesňujících dokumentů a studií,

iii. Vyslechla informace managementu studia i generálního ředitele na veřejném zasedání

iv. Schválila řediteli na jeho návrh dle § 8 odst. 1 písm. b) rozpočet, v němž tvoří výstavba studia nezanedbatelnou částku.

v. zkontrolovala ze své povinnosti dle § 8 odst. 1 písm. c) soulad smlouvy o koupi pozemku se zákonem a zájmy ČT prostřednictvím své dozorčí komise

vi. vyslovila předběžný souhlas Rady dle § 9 odst. 8 s koupí pozemku

vii. schválila v rámci rozpočtu částku na nákup pozemku.

viii. schválila zprávu o hospodaření s kladným výsledkem auditora

b. Kontroluje průběžně dle § 8 odst. 1 písm. c) účelné a hospodárné využívání finančních zdrojů a majetku České televize, shodu závazků (smluv) se zákonem i rozpočtem, a to prostřednictvím dozorčí komise Rady.

i. pravidelně se nechává informovat o stavu výstavby a bere na vědomí informace generálního ředitele v této věci

Tím naplňuje požadavek zastupování veřejnosti při kontrole, daný zákonem.

Postavení statutárního orgánu ČT – generálního ředitele

29. Televizi jako právnickou osobu (dle §1 odst. 2) řídí jako statutární orgán ředitel (§ 9 odst. 1). Jelikož lex specialis neupravuje definici „statutární orgán“, použije se obchodní zákoník jako lex generalis. Termíny „právnická osoba“ i „hospodaření s majetkem“ odkazují přímo na povinnosti managementu (i Rady) konat s péčí řádného hospodáře při správě cizího majetku dle ObchZ a odůvodňují nepřímo i výlučné právo (a k němu se vážící odpovědnost) výkonného managementu v čele se statutárním orgánem (generálním ředitelem ČT dle § 9 odst. 1 lex specialis). Ředitel je tedy za řízení odpovědný i ve smyslu ustanovení občanského, pracovního a obchodního práva. Je zodpovědný jak hmotněprávně, tak trestněprávně.

„Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil orušením právní povinnosti.“

To je povinnost daná občanským zákoníkem jako lex generalis. Odpovědnost každého občana je dána jak charakterem jednání (který odporuje zákonu), tak porušením povinnosti jednat (s péčí řádného hospodáře), opomenutím povinnosti jednat (z neznalosti, která neomlouvá nebo nedbalosti), nebo povinností jednání se zdržet (překročení pravomocí, neoprávněné jednání, protizákonné jednání).

Zákon o ČT jako lex specialis problematiku odpovědnosti za porušení povinností Radou nebo generálním ředitelem výslovně neřeší s výjimkou podmínek odvolání generálního ředitele a podmínek odvolání člena Rady nebo celé Rady.

K výkladu je třeba použít obecné právní předpisy – lex generalis.

Podstatná je obecná odpovědnost za škodu na subjektivním principu, která vyplývá z ustanovení § 415 ObčZ (obecná prevenční povinnost – nesplnění povinnosti předcházet hrozícím škodám) § 420 a násl. občanského zákoníku. Ty stanoví, že „každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.“

Škodou se ve smyslu občanského práva rozumí majetková újma (ztráta), kterou lze objektivně vyjádřit (vyčíslit) penězi. Základními předpoklady odpovědnosti jsou:

 porušení právní povinnosti (existence protiprávního úkonu, který má povahu buď jednání nebo opomenutí jednat)

 existence škody

 příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a způsobením škody

 zavinění (a to jak nedbalostní, tak i úmyslné)

Nedbalost může být jak nevědomá (neznalost zákona neomlouvá), tak vědomá (opomenutí povinnosti). U člena Rady jako veřejného funkcionáře se předpokládá informovanost o tom, o čem hovoří i informovanost o právním rámci vyřčeného. I když třeba člen Rady nechtěl svým jednáním škodu způsobit, možná ani nevěděl, že ji způsobit může, vzhledem k okolnostem a své funkci o protiprávnosti jednání vědět mohl a měl.

Nedbalost může být jak nevědomá (neznalost zákona neomlouvá), tak vědomá (opomenutí povinnosti). U člena Rady jako veřejného funkcionáře se předpokládá informovanost o tom, o čem hovoří i informovanost o právním rámci vyřčeného. I když třeba člen Rady nechtěl svým jednáním škodu způsobit, možná ani nevěděl, že ji způsobit může, vzhledem k okolnostem a své funkci o protiprávnosti jednání vědět mohl a měl.

Rada není kompetentní rozhodovat ve věci samostatné působnosti generálního ředitele, a to ani na jeho žádost.