1. Již třetím rokem je Radě ČT předkládán generálním ředitelem rozpočet, který je deficitní v řádu stovek miliónů Kč. Jak je patrné z tabulky a grafu na straně 22, nůžky mezi inkasem (tvorbou) fondu televizních poplatků a čerpáním (úbytkem) FTVP se od nástupu Petra Dvořáka do funkce GŘ rok od roku stále více rozevírají. jestliže v letech 2009-2011 (poslední tři roky éry Jiřího Janečka) činilo saldo inkasa a čerpání fondu televizních poplatků + 948 mil. Kč, za první tři roky řízení ČT Petrem Dvořákem je saldo inkasa a čerpání FTVP záporné (=deficitní) ve výši -1,47 mld. Kč!!! V plánu rozpočtu na rok 2014 se pak počítá s deficitem ve výši -609 mil. Kč!!
Je škoda, že se tato čísla v návrhu rozpočtu nikde takto napřímo neobjevují. Je třeba je doplnit.
Komentáře k této naprosto fatální skutečnosti na str. 4 a na str. 8 pouze eufemisticky uvádějí, že kumulativní čerpání FTVP je o 133 mil. Kč nižší, než stanovil plán dlouhodobého rozvoje.
Toto považuji za manipulativní tvrzení, které má namísto exaktního vyčíslení problému, kterým je to, že si ČT již tři roky žije nad poměry, vytvořit dojem, že je vše v pořádku, neboť se pohybujeme v intencích pětiletého plánu. Vše v pořádku rozhodně není a já opakovaně upozorňuji Radu ČT, že schvalováním Rozpočtu s takovým záporným saldem tvorby a čerpání FTVP umožňuje managementu rozjet ČT přímo do ekonomické propasti, ze které bude záchrana buď za cenu zvýšení TVP.
Je škoda, že se tato čísla v návrhu rozpočtu nikde takto napřímo neobjevují. Je třeba je doplnit.
Komentáře k této naprosto fatální skutečnosti na str. 4 a na str. 8 pouze eufemisticky uvádějí, že kumulativní čerpání FTVP je o 133 mil. Kč nižší, než stanovil plán dlouhodobého rozvoje.
Toto považuji za manipulativní tvrzení, které má namísto exaktního vyčíslení problému, kterým je to, že si ČT již tři roky žije nad poměry, vytvořit dojem, že je vše v pořádku, neboť se pohybujeme v intencích pětiletého plánu. Vše v pořádku rozhodně není a já opakovaně upozorňuji Radu ČT, že schvalováním Rozpočtu s takovým záporným saldem tvorby a čerpání FTVP umožňuje managementu rozjet ČT přímo do ekonomické propasti, ze které bude záchrana buď za cenu zvýšení TVP.
Nebo mají pravdu ty hlasy, že je to snad cílem, aby v situaci, kdy už nebudou rezervy, ze kterých je možno čerpat, přišel na řadu rozprodej pozemků ČT skupině PPF?
Rada dosud neobdržela, i když jsem o to již žádal, přesné specifikace v podobě tabulky k jakým účelům byly prostředky čerpané z Fondu TVP nad rámec inkasa využity. Byla to nakonec i jedna z podmínek za předchozího GŘ, že bude –li čerpat tzv. z úspor, bude mít Rada přesně definováno k jakým účelům.
2. Jako jednu z hlavních příčin, která způsobuje vysoký deficit hospodaření ČT, vidím ve spuštění pátého kanálu. Svoje podněty, připomínky a dotazy k ekonomice pátého kanálu jsem Radě ČT a GŘ adresoval prostřednictvím Menšinového stanoviska s cílem konečně se od managementu ČT dovědět, kolik vlastně pátý kanál ČT bude stát. Bez odpovědí na tyto otázky neměla by Rada vůbec přistoupit k rozhodování o schválení či neschválení rozpočtu na rok 2014.
3. Dále bych se chtěl zastavit u meziročního nárůstu osobních nákladů o 44 mil. Kč. Tento je na str. 9 vysvětlen převodem tzv. externistů do pracovního poměru v ČT. Toto vysvětlení však vyznívá značně nevěrohodně v konfrontaci s tvrzením, uvedeným rovněž na str. 9, že průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2014 stoupne pouze o 7 oproti roku 2013. Nárůst zaměstnanců o 7 totiž představuje cca 0,2%, avšak nárůst osobních nákladů o 44 mil. Kč představuje nárůst o více než 2,46%!!
Rada dosud neobdržela, i když jsem o to již žádal, přesné specifikace v podobě tabulky k jakým účelům byly prostředky čerpané z Fondu TVP nad rámec inkasa využity. Byla to nakonec i jedna z podmínek za předchozího GŘ, že bude –li čerpat tzv. z úspor, bude mít Rada přesně definováno k jakým účelům.
2. Jako jednu z hlavních příčin, která způsobuje vysoký deficit hospodaření ČT, vidím ve spuštění pátého kanálu. Svoje podněty, připomínky a dotazy k ekonomice pátého kanálu jsem Radě ČT a GŘ adresoval prostřednictvím Menšinového stanoviska s cílem konečně se od managementu ČT dovědět, kolik vlastně pátý kanál ČT bude stát. Bez odpovědí na tyto otázky neměla by Rada vůbec přistoupit k rozhodování o schválení či neschválení rozpočtu na rok 2014.
3. Dále bych se chtěl zastavit u meziročního nárůstu osobních nákladů o 44 mil. Kč. Tento je na str. 9 vysvětlen převodem tzv. externistů do pracovního poměru v ČT. Toto vysvětlení však vyznívá značně nevěrohodně v konfrontaci s tvrzením, uvedeným rovněž na str. 9, že průměrný přepočtený počet zaměstnanců v roce 2014 stoupne pouze o 7 oproti roku 2013. Nárůst zaměstnanců o 7 totiž představuje cca 0,2%, avšak nárůst osobních nákladů o 44 mil. Kč představuje nárůst o více než 2,46%!!
Je zřejmé, že nárůst o 44 mil. Kč bude tvořen především růstem platů či odměn zaměstnanců, nikoli převodem externistů. Je třeba vysvětlit.
4. Akvizice měla v roce 2011 (poslední rok Janečka) rozpočet externích nákladů 166 mil. Kč, na 2014 skoro 250 mil. Kč. Z toho lze vyvodit, že se změnila definice a dosavadní pojetí a chápání veřejné služby? V tom případě je třeba doplnit kdy a jak, nebo jaké důvody k tomu vedou.
5. Zatímco v roce 2011 měla CT2, dosud považovaná za „esenci“ veřejné služby ČT, výrobní úkol 250 mil. Kč, na rok 2014 je plánováno o 100 mil. Kč méně!!! Otázka je stejná jako u předchozího bodu.
Radek Mezuláník
Žádné komentáře:
Okomentovat