Menšinové stanovisko k Rozpočtu ČT na rok 2013

V rámci projednávání Rozpočtu jsem v řádném termínu podal žádost o doplnění materiálu o informace důležité pro zodpovědné posouzení návrhu.

K obdrženému Vypořádání uvádím:

K Obecnému vyjádření autorů (P. Dvořák, M. Cimirot) připravím zvláštní materiál, neboť se jedná o celkem nehorázná tvrzení zasluhující obsáhlejší rozbor.

Ale krátce:

Z pohledu fondu TV poplatků, který stoji mimo rozpočet ČT, je inkaso TV poplatku inkasem a čerpání fondu TV poplatků je z pohledu fondu TVP výdajem a zároveň z pohledu rozpočtu výnosů a nákladů ČT (výsledovka) je toto čerpání výnosem. ČT si čerpáním z fondu TVP doplňuje chybějící výnosy tak, aby náklady a výnosy byly vyrovnané (HV=0). Fond TV poplatků je tedy jakýsi měchýř, který vždy do rozpočtu „přifoukne“ tolik, aby byly pokryty veškeré náklady. Proto je HV každý rok = 0. Tento měchýř je na jedné straně naplňován poplatníky TVP, na druhé straně je z něj upouštěno na krytí rozpočtu (výnosů a nákladů) a do investic.

Moje úvaha tedy vychází z jednoduché logiky, že ČT by měla každý rok spotřebovat z fondu TVP tolik, kolik do něj zinkasuje. Tato spotřeba (čerpání) by měla pokrýt potřeby jak ročního rozpočtu (náklady a výnosy), tak i investičního plánu.

KDYŽ BUDE ČT NĚKOLIK LET PO SOBĚ ČERPAT Z FONDU TV POPLATKŮ VÍCE, NEŽ DO NĚJ ZINKASUJE OD TV POPLATNÍKŮ, DOSTANE SE DŘÍVE ČI POZDĚJI DO SITUACE, ŽE FOND TV POPLATKŮ BUDE MÍT NULOVÝ ZŮSTATEK. V TENTO MOMENT PAK BUDE ZCELA ZÁVISLÁ POUZE NA TOM, KOLIK OD TV POPLATNÍKŮ VYBERE, PONĚVADŽ UŽ NEBUDE MOŽNÉ DALŠÍ NADMĚRNÉ ČERPÁNÍ FONDU TV POPLATKŮ.

Ve svých připomínkách k Návrhu rozpočtu ČT na rok 2013 jsem chtěl upozornit na vysoké čerpání fondu televizních poplatků na krytí nákladů oproti objemu předpokládaných televizních poplatků v roce 2013, které představují tvorbu tohoto fondu. Použití nepřesné ekonomické terminologie nic nemění na podstatě věci, na kterou upozorňuji, mám k ní výhrady, a které věcně, včetně P. Dvořáka a M. Cimirota, všichni rozumíme. Pouze se uchylují ke zbytečnému a zdlouhavému výkladu ekonomických pojmů namísto věcného přístupu k této záležitosti.

Faktem stále zůstává, že po zapracování dopadů návrhu rozpočtu ČT na rok 2013 dojde k výraznému snížení fondu televizních poplatků v roce 2013, jak bylo konstatováno v mých připomínkách.

Je zarážející, že na str. 2 materiálu "Vypořádání připomínek ..." je konstatováno, že minulé vedení by dostalo Českou televizi do situace, kdy by neměla žádnou hotovost, ale ve fondu TV poplatků by ČT stále vykazovala několik miliard. Není mi známo, že by došlo v poslední době ke změně metody, takže by mě velice zajímal předpokládaný stav fondu TV poplatků k 31. 12. 2012 a dále jeho stav po zapracování dopadů návrhu rozpočtu na rok 2013, tedy k 31. 12. 2013 a to v detailnějším členění, což ovšem v žádném materiálu uvedeno nebylo.

Dále jsem žádal o následující doplnění komentáře k návrhu rozpočtu:

a) přesnou analýzu a zdůvodnění takto negativních významných odchylek v hospodaření ČT pod novým vedením v letech 2012 a 2013 oproti skutečnosti 2011.

Analýza a zdůvodnění stále chybí.

Nelze souhlasit s konstatováním, že prostředky jsou vydávány především na tvorbu programu. Výrobní úkol zůstává v letech 2012 a 20 13téměř na stejné výši (+ 35 mil. Kč), ale položka "ostatní režijní náklady" se sice ve srovnání s plánem roku 2012 snižuje o 51 mil. Kč, avšak ve srovnání s očekávanou skutečností 2012 dochází k jejímu navýšení o 31 mil. Kč a dalších 29,3 mil. Kč mělo být ušetřeno ve spojových nákladech, protože Česká televize již v roce 2013 bude hradit náklady pouze na digitální signál a již ne na souběžné analogové vysílání. Tím dochází k nárůstu ostatních režijních nákladů ve srovnání s očekávanou skutečností 2012 celkem o 60,3 mil. Kč.

Celkový rozpočet nákladů na rok 2013 se tedy v porovnání s očekávanou skutečnosti 2012 zvyšuje o 4 %, tj. o 275 mil. Kč, z toho výrobní úkol pouze o 45 mil. Kč.

Při tomto růstu nákladů bylo v předloženém materiálu konstatováno, že dochází v ČT k přenastavování procesů s cílem jejich zefektivnění.(???)

b) doplnění informace o očekávanou skutečnost roku 2012 na základě dosud známých předběžných výsledků hospodaření ČT v roce 2012 (tabulky A a B na str. 3; tab. Ostatní výnosy na str. 6 vč. skut.2011; tab. Návrh plánu inkasa TV poplatků na str. 9 vč. skut. 2011; tab. Návrh plánu zaměstnanosti na str. 10 vč. skutečnosti roku 2011; tab. Ostatní náklady na str. 17 a 18 prosím rovněž doplnit o oček. skutečnost 2012 a skutečnost 2011).

Tomuto požadavku nebylo vyhověno a materiály nebyly doplněny s výjimkou sumárních tabulek A a B na str. 3 původního materiálu. Chybí tedy detailnější porovnání vývoje nákladových a výnosových položek, vývoje plánu zaměstnanosti, evidovaných televizních přijímačů a televizních poplatků.

Například u návrhu plánu zaměstnanosti je uvedeno navýšení o 25mil. Kč v roce 2013 oproti plánu 2012, avšak očekávaná skutečnost předpokládá úsporu dalších 36 mil. Kč, takže ve skutečnosti nárůst pro rok 2013 nečiní 25 mil. Kč, ale 61 mil. Kč.

c) přehled souhrnu zůstatků finančních prostředků na účtech ČT na konci roku 2011, na konci roku 2012 a očekávaný zůstatek finančních prostředků na konci roku 2013.

Z doplněných údajů o stavu krátkodobého a dlouhodobého finančního majetku vyplývá, že v roce 2013 dojde k jeho snížení o celých 955 mil. Kč, což potvrzuje moji připomínku na nižší zdroje a jejich přečerpávání.

d) porovnání nákladů na vymáhání TV poplatků (skut. 2010, 2011, oček.Skut 2012 a plán 2013 a přehled vývoje odpovídající položky ve výnosech; na str. 18 se uvádí, že odměna advokáta za vymáhání (66,4 mil. Kč) je plánována tak, že spotřebuje veškeré výnosy, které advokát vymůže)

Tato tabulka zpracována byla. Lze z ní odvodit, že v předchozích letech vždy docházelo k vyššímu plnění výnosů oproti nákladům, avšak rozpočet pro rok 2013 jev této oblasti sestaven jako mírně ztrátový:

2010 + 21,6 mil. Kč

2011 + 5,2 mil. Kč

2012 + 16,7 mil. Kč (očekávaná skutečnost)

2013 - 1,1 mil. Kč

Zajímavé je i porovnání plánu počtu evidovaných přijímačů a objemu inkasa televizních poplatků v roce 2012 a 2013:

počet tv přijímačů v roce 2013 předpokládá snížení o 9 600

příjmy z televizních poplatků snížení o 32,0 mil. Kč.

Při hrubém propočtu: 9600 tv přijímačů x 135 Kč výše tvpoplatku x 12 měsíců = 15,5 mil. Kč a to při snížení již k 1. 1. 2013, i když ve skutečnosti k úbytku dochází v průběhu roku postupně. Z tohoto pohledu se jeví plánovaný objem inkasa televizních poplatků pro rok 2013 jako mírně podhodnocený.

Menšinové stanovisko k bodu 1. Programu jednání Rady ČT dne 9. 1. 2013

Z fondu TVP chce ČT dle návrhu plánu v roce 2013 vyčerpat:

+ 6,244 mld.Kč na krytí nákladů v rozpočtu (viz tabulka A. návrh Rozpočtu 2013)

a dále

+0,255 mld. Kč na krytí plánu investic nad rámec plánovaných odpisů v roce 2013 (viz tabulka B. plán investic Návrhu plánu na rok 2013)

celkem tedy vyčerpat z fondu TVP 6,499 mld. Kč (to je o více než 781 mil Kč více než do fondu TVP v letošním roce inkasuje!)

Počet TV přijímačů plánuje ČT

- na počátku roku 2013: 3.580.000 ks

- na konci roku 2013: 3.570.200 ks

průměr tedy je: 3.575.200 ks

Aby ČT při tomto plánovaném průměrném počtu přijímačů utržila potřebných 6,499 mld. Kč, musela by být výše TVP min. 151,48 Kč!

(výpočet: 6,499 mld/12/(prům počet přijímačů) = 6.499.000.000/12/3.575.200)

Při plánu inkasa počítá ČT s účinností výběru 98,73%. Pokud bychom tuto účinnost použili do předchozího výpočtu, musela by být výše TVP dokonce 153,44 Kč/měs.

Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, stanovuje výši televizního poplatku na 135 Kč měsíčně.

Česká televize počínaje rokem 2012 nastavila své hospodaření na úroveň, která již neodpovídá zákonem stanovenému televiznímu poplatku a proto byla dle mého názoru nutná konzultace se zákonodárcem o nově nastavených parametrech ještě před zahájením projednávání nového rozpočtu.

Vzhledem k odmítnutí mé žádosti o odložení projednávání obrátím se sám na PSP s žádostí o vyjádření.

Menšinové stanovisko člena Rady České televize Radka Mezuláníka ze dne 12. 12. 2012

1. Nesouhlas s odpovědí paní Ljubě Hájkové
2. Nesouhlas s odpovědí panu Bohuslavu Sobotkovi
3. Nesouhlas s odpovědí panu Michalu Novému
4. Nesouhlas s reakcí na dopis RRTV
5. Nesouhlas s návrhem “standardní” reakce na žádosti o informace podle zák. 106/1999 Sb.

Ad 1.

Stížnost Ljuba Hájková č.j. 340/12

V odpovědi Rady ČT stěžovatelce se píše:

"Informace o tom, že zařízení v provozovně paní Ljuby Hájkové je upravený televizní přijímač, který není schopen přijímat televizní vysílání, byla České televizi předána až v únoru 2011, tj. až 2 roky po podání žaloby.

Od té doby paní Ljuba Hájková korespondovala s AK Kalcso s požadavkem na mimosoudní ukončení případu, v září 2012 obdržela návrh mimosoudního vyrovnání, se kterým zřejmě nesouhlasila, a proto se obrátila na Radu ČT.

Po prostudování a posouzení všech podkladů vydala Česká televize advokátní kanceláři Dr. Kalcsa dne 16. 11. 2012 pokyn na zpětvzetí žaloby na paní Ljubu Hájkovou.

Rada České televize je přesvědčena, že závěr vysvětlení je pro Vás přijatelný."

To znamená, že v provozovně paní Hájkové byl nalezen při kontrole v září 2008 neevidovaný televizní přijímač, u kterého nebylo zkontrolováno na místě, zda je "technicky způsobilý přijímat televizní signál". A na základě takto chabého právního důvodu byla udělena majitelce přirážka, přirážka byla soudně vymáhána a následně v září 2012 obdržela majitelka návrh mimosoudního vyrovnání s ČT, se kterým nesouhlasila, proto ČT vzala žalobu zpět. Kdo uhradí několikaletou právní bitvu stěžovatelky, kdo jí poskytne náhradu za ztracený čas? Opravdu stačí jedna věta předsedy Rady "Rada České televize je přesvědčena, že závěr vysvětlení je pro Vás přijatelný…"?

Dle mého názoru nikoliv. Takového "vysvětlení" není a nemůže být přijatelné. Česká televize, respektive její zaměstnanci (včetně členů Rady) jsou povinni se řídit Kodexem ČT. Ten v Čl. 3, nazvaném "Poplatník televizního poplatku - otevřený vztah" říká:

3.2 Česká televize poskytne každé fyzické nebo právnické osobě na požádání pravdivé informace vážící se k právům a povinnostem platit televizní poplatek.

Česká televize se zjevně dopustila vůči stěžovatelce neprávního jednání. Je spravedlivé, aby stěžovatelku za tuto újmu v přiměřeném rozsahu odškodnila.

Navrhuji proto k tomuto bodu tato zvláštní usnesení:

• Rada se omlouvá stěžovatelce za neoprávněné vymáhání přirážky k poplatku a doporučuje důrazně generálnímu řediteli, aby v rámci své kompetence rozhodl o přiznání odškodnění stěžovatelky za ušlý čas, administrativní a právní újmu ve výši neoprávněně požadované přirážky (částky 10000 Kč) jako omluvy České televize.
• Rada doporučuje generálnímu řediteli, aby stejnou částku vymáhal po pracovnících, kteří prováděli v roce 2008 kontrolu nedbale a nezjistili na místě, že se jedná o upravený televizní přijímač, který není schopen přijímat televizní vysílání a tudíž není dle zákona technicky způsobilý k příjmu televizního vysílání a nepravdivě informovali stěžovatelku, že je povinna platit z tohoto přijímače poplatek. Neboť s tím tito pracovníci dopustili porušení bodu 3.2 Kodexu, které je zároveň porušením zákoníku práce.
• Rada doporučuje generálnímu řediteli, aby provedl školení pracovníků oddělení pro vymáhání televizních poplatků, aby se podobný incident už nemohl opakovat.

Ad 2

Bohuslav Sobotka – předseda České strany sociálně demokratické č.j. 359/12

Odpověď Rady ČT je věcně nesprávná. Není pravda, že Radě je známo jen to, co je uvedeno v dopisu. Radě i veřejnosti je známo daleko víc. Mimo jiné je jí známa (nebo by měla být známa) analýza Josefa Šlerky, která potvrzuje původně zjištění Michala Škopa a jeho kolegů.

Stížnosti plátců televizních poplatků je nutné především analyzovat, poté řešit a vyvozovat z nich důsledky, navrhovat opatření, vydávat doporučení. Rada měla ČT nejdříve požádat o vyjádření a požadované podklady.

Je správné, že generální ředitel podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Ten se pravděpodobně v souladu se závěry předběžného výzkumu Josefa Šlerky, zveřejněného Českou televizí, dopustil 4. října porušení § 257a trestního zákona, konkrétně poškození a zneužití záznamu na nosiči informací v úmyslu zvýhodnit podvodným způsobem hosta vysílání ČT. Telefonní operátoři, jejichž prostřednictvím k podvodnému hlasování nejspíše došlo, jsou povinni policii vydat dle zákona o elektronických komunikacích archivované údaje a policie je schopna ztotožnit operátorem dynamicky přidělené IP adresy s majiteli telefonních účtů.

Oproti tomu se pan Michal Škop nedopustil žádného trestného činu, neboť nebyl naplněn jeden ze znaků: úmysl. Pan Škop pouze názorně demonstroval možnosti, jakými lze napadnout a ovlivnit hlasování, postup zveřejnil a vyvolal tak celospolečenskou debatu. Škopovi je třeba jménem veřejnosti poděkovat, což měla mimo jiné udělat Rada a neudělala.

Rada měla doporučit generálnímu řediteli, aby stejným způsobem prověřil všechna ostatní hlasování v pořadech Hydepark. Což také neučinila a tak nejspíše i trestní oznámení generálního ředitele se týká pouze jednoho pořadu..?

Rada ovšem měla zejména doporučit generálnímu řediteli, aby se Česká televize napříště zdržela jakéhokoliv hlasování diváků o "popularitě" nebo "souhlasu" s názory hostů jakéhokoliv pořadu či na stránkách ČT, neboť nevypovídají o reprezentativních názorech veřejnosti, vedou k bulvarizaci pořadů a jsou techniky oklamatelné různými podvodnými a hackerskými praktikami.

Rada měla doporučit generálnímu řediteli, aby například jedno vydání pořadu Hydepark bylo věnováno právě těmto útokům a vysvětlením odborníků, v čem jsou "hlasování" a "ankety" v médiích či elektronické petice zneužitelné, zavádějící a proč nejsou vyjádřením reprezentativního názoru veřejnosti a tudíž nejsou ani přípustné dle Kodexu ČT. Tím nejlépe ČT naplní oprávněný požadavek předsedy Rady "znemožnit, aby byla veřejnost svévolně uváděna v omyl" a poskytne v tomto případě adekvátní veřejnou službu. Veřejnost má právo na objektivní informace.

Jsem přesvědčen o tom, že požadavek pana Bohuslava Sobotky na zveřejnění všech IP adres internetových útoků na pořad Hydepark a nezávislé prozkoumání je oprávněný. Pan Sobotka má pravdu v tom, že pokud by se tyto informace potvrdily, šlo by o zcela nepřípustné a vážné politické ovlivňování veřejnoprávního média s cílem zneužít ho k nelegální politické propagandě.

Pan Sobotka má pravdu, že nezávislost a objektivita České televize jako média veřejné služby byla touto kauzou vážně narušena a jediný způsob, jak dosáhnout nápravy, je maximální míra transparentnosti při vyšetření této věci a co nejúplnější informování veřejnosti. A kontrola činnosti veřejností je jediný důvod existence této Rady.

Ad 3

Opět věcně nesprávná odpověď. Pan Michal Nový zaslal Radě ČT stížnost na generálního ředitele pro porušení § 16a zákona č. 106/1999 Sb. – neposkytnutí informací ve lhůtě bez vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

K tomuto porušení zákona prokazatelně došlo, když ČT reagovala teprve tehdy, když na Radu ČT dorazila stížnost pana Nového.

Dle mého názoru Česká televize je povinna jednat jako povinná osoba dle § 2 odst. 1. zákona 106/1999 Sb. a to ve lhůtě, kterou jí zákon ukládá.

Rada měla na základě stížnosti pana Nového vydat generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi upozornění na porušení zákona, ke kterému došlo ze strany ČT nedodržením zákonné lhůty pro odpověď podle zákona č. 106/1999 Sb.

Rada ČT měla doporučit GŘ Petru Dvořákovi aby věnoval náležitou pozornost všem dalším žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Rada měla vyjádřit přesvědčení, že Česká televize je povinna informace požadované panem Michalem Novým v plném rozsahu poskytnout a doporučit generálnímu řediteli požadované informace poskytnout zveřejněním dle §4 odst. 2 způsobem umožňujícím dálkový přístup.

V těchto intencích pak měla být formulována odpověď panu Novému.

Ad 4

Odpověď Radě pro rozhlasové a televizní vysílání

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání požádala svým dopisem Radu České televize o součinnost a zprostředkování poskytnutí informací o tom, jakým způsobem ČT v roce 2012 naplňuje ve svém vysílání požadavky § 31 odst. 4 zákona 231/2001 Sb., který ukládá povinnost provozovatele ze zákona sestavovat programovou skladbu tak, aby ve svém vysílání poskytoval vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické či jiné smýšlení, národnostní, etnický nebo sociální původ a příslušnost k menšině.

Tyto informace totiž Česká televize zcela nepochopitelně odmítla RRTV poskytnout s nesmyslným odvoláním na dohodu Rady ČT a RRTV.

Rada měla vydat upozornění generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi na povinnosti provozovatele vysílání ze zákona vůči správnímu orgánu a vyzvat jej, aby požadované informace neprodleně a v požadovaném termínu RRTV poskytl.

Následně v tomto smyslu informovat RRTV.

Podobně jako RRTV kontroluje dodržování licenčních podmínek u soukromých provozovatelů vysílání, stejně tak má povinnost kontrolovat dodržování zákona u vysílatelů ze zákona, tedy i České televize.

RRTV nežádala žádné metodiky a koncepce, stejně jako nežádala kompletní zprávu za rok 2012, ale pouze sdělení, jakým způsobem Česká televize v roce 2012 naplňuje ve svém vysílání požadavky § 31 odst. 4 zákona č. 231/2011 Sb..

Nic více a nic méně.

Ad5

V materiálech Rady ČT k dalším žádostem o informace týkající se honorářů je návrh pana předsedy na jednotné obecné stanovisko:

“Honoráře a jiné odměny spolupracovníků České televize jsou vázány na klausuli, která v písemně uzavřené smlouvě ukládá oběma smluvním stranám mlčenlivost, pokud jde o některé údaje obsažené ve smlouvě, například o údaje o výši honoráře nebo odměny, a to pod výslovně uvedenou sankcí. Rada České televize proto nepovažuje za možné nabádat kteroukoli ze smluvních stran, aby smlouvu porušily. Úpravu této situace může přinést jedině zákon, případně výrok nezávislého soudu.”

Vyslovuji zásadní nesouhlas s touto formulací.

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v § 8b (Příjemci veřejných prostředků) odst. 3 jasně definuje rozsah základních osobních údajů o osobě, které povinný subjekt poskytl veřejné prostředky: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.

Pokud Česká televize uzavírala s příjemci veřejných prostředků smlouvy v rozporu s tímto zákonem, pak jsou tyto smlouvy v tomto ustanovení právně nulitní a neplatné. Smlouva nestojí nad zákonem. 

Votum separatum k hlasování Rady ČT dne 21. 11. 2012

Jsem nadále přesvědčen o oprávněnosti stížnosti pana T. Němečka a jeho právu na požadované informace, stejně jako o porušení Kodexu ČT generálním ředitelem Petrem Dvořákem. Rada ČT dala svým hlasováním najevo, že upřednostňuje zájem generálního ředitele utajovat informace před právem veřejnosti na získávání a šíření informací o využívání veřejných prostředků. Pro další podobné případy trvám na svém původním návrhu usnesení.

V reakci na stížnost pana Tomáše Němečka 

na postup generálního ředitele ČT Petra Dvořáka 

– nerespektování rozsudku Městského soudu v Praze -

navrhuji zařadit na program jednání Rady ČT následující usnesení:

"Rada vydává písemné upozornění dle § 9 odst. 7 na porušení obecně závazného právního předpisu generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem, neboť generální ředitel svým jednáním, spočívajícím v ignorování pravomocného rozsudku Městského soudu č.j. 343/12,  porušil článek 26.1 Kodexu ČT tím, že svým jednáním zamezil stěžovateli právo šířit a přijímat informace. Tím generální ředitel porušil i respekt k povinnostem instituce dle obecně platných právních předpisů, zejména zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, neboť dle nálezu III. US 672/02 a navazujícího nálezu I. ÚS 260/06, stejně jako rozsudku NSS 5 As 57/2010-79 a odstavce 34, 36 a 38 rozhodnutí NSS 0102 1As 100/2011 ve věci Kasík versus Český rozhlas analogicky je Česká televize veřejnou institucí (resp. veřejným ústavem) hospodařící s veřejnými prostředky  a dle Směrnice Evropské  Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků, ve znění směrnice Komise 93/84/EHS a směrnice Komise 2000/52/ES, a navazujícího Sdělení  Evropské Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání 2001/C 320/04 je veřejným podnikem, jehož veškeré příjmy jsou veřejnou podporou.

Z formulace základního definičního § 2 a § 11 zákona 483/1991 Sb. o České televizi, vyplývá, že Česká televize je oprávněna činit za peníze plátců televizního poplatku pouze činnosti, spočívající v zajištění a provádění veřejné služby.

Podle ustanovení 26.1 Kodexu Česká televize musí vystupovat v soudních sporech a správních řízeních, které vyplynou z její činnosti, tak, aby  v souladu s právním řádem přispívala především k obhajobě svobody projevu a práva šířit a přijímat informace. Česká televize je povinnou osobou k poskytnutí informací dle zák. 106/1999 Sb.

Rada vyzývá generálního ředitele, aby respektoval pravomocný rozsudek   Městského soudu č.j. 343/12, neboť je závazný a je navíc ve veřejném zájmu. Rada vyzývá generálního ředitele, aby rozsudek neprodleně naplnil.

Rada doporučuje generálnímu řediteli zveřejnit hrubou mzdu včetně odměn, bonusů a přiznaných naturálních požitků všech zaměstnanců na 1. a 2. stupni řízení včetně osoby generálního ředitele vždy do 30 dnů za výplatní období, nejpozději však do 30. 6. následujícího roku způsobem umožňujícím dálkový přístup na stránkách České televize. Do 30. 10. 2012 pak Rada doporučuje generálnímu řediteli zveřejnit výše uvedené údaje u výše uvedených osob za rok 2011 a první polovinu roku 2012."

Blahopřeji a děkuji divákům České televize, že umí rozeznat kvalitu a zachovávají si vysoké nároky na její produkci.
Doporučuji vysílat další díly seriálu Ententýky 
s informační lištou a textem:
"Vážení diváci,
za Vaše peníze jsme vyrobili ukázku
jak nemá vypadat veřejná služba ČT"

Návrhy usnesení

které jsem přednesl na zasedání Rady ČT 26. 9. 2012 v Brně

a které navrhuji k projednání na zasedání Rady ČT 10. 10. 2012

Rada ČT doporučuje GŘ aby zveřejnil na internetových stránkách ČT všechny informace týkající se výběru agentur, které pro pořad OVM Speciál zajišťují předvolební průzkumy, včetně smluv a jejich příloh, detailní a úplné metodiky (včetně způsobu a odpovědnosti za slučování odpovědí respondentů) vedoucí ke zveřejňovaným údajům, s přesným  označením těch míst, která agentury považují za své know-how (obchodní tajemství), které není známo ani pracovníkům ČT a kompletní primární data výzkumů ve formátu SPPS a podrobné komentované výsledky stranických preferencí, a to po jednotlivých krajích.

Rada doporučuje generálnímu řediteli, aby tak učinil ještě před termínem nadcházejících  voleb.

Rada ČT ukládá Dozorčí komisi aby v souladu s § 8 odst 1 písm. c) , zákona o ČT, prověřila zda se Česká televize nevypsáním veřejné soutěže na předvolební průzkumy dle zákona o zadávání veřejných zakázek a uzavřením smluv bez výběrového řízení nedopustila porušení trestního zákona, zvláště v paragrafech Porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 a 221), Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248), případně dalších (§ 256, 257).

Navrženo na zasedání Rady ČT dne 26. 9. 2012 v Brně

Radek Mezuláník