September 21st is Media Ethics Day

September 21st is Media Ethics Day

Sometimes it's good to go back to basics:

IFJ Declaration of Principles on the Conduct of Journalists

Adopted by the Second World Congress of the International Federation of Journalists at Bordeaux in April 1954 and amended by the 18th IFJ World Congress in Helsingör in June 1986.

This international Declaration is proclaimed as a standard of professional conduct for journalists engaged in gathering, transmitting, disseminating and commenting on news and information in describing events.

1. Respect for truth and for the right of the public to truth is the first duty of the journalist.

2. In pursuance of this duty, the journalist shall at all times defend the principles of freedom in the honest collection and publication of news, and of the right of fair comment and criticism.

3. The journalist shall report only in accordance with facts of which he/ she knows the origin. The journalist shall not suppress essential information or falsify documents.

4. The journalist shall use only fair methods to obtain news, photographs and documents.

5. The journalist shall do the utmost to rectify any published information which is found to be harmfully inaccurate.

6. The journalist shall observe professional secrecy regarding the source of information obtained in confidence.

7. The journalist shall be aware of the danger of discrimination being furthered by the media, and shall do the utmost to avoid facilitating such discrimination based on, among other things, race, sex, sexual orientation, language, religion, political or other opinions, and national or social origins.

8. The journalist shall regard as grave professional offences the following:

- plagiarism;

- malicious misrepresentation;

- calumny, slander, libel, unfounded accusations;

- the acceptance of a bribe in any form in consideration of either publication or suppression.

9. Journalists worthy of the name shall deem it their duty to observe faithfully the principles stated above. Within the general law of each country the journalist shall recognize in professional matters the jurisdiction of colleagues only, to the exclusion of every kind of interference by governments or others.

Vyjádření 

k Návrhu změn rozpočtu ČT na rok 2012 

a 

ke Zprávě o výsledcích hospodaření za 1. pololetí 2012

GŘ předložil Radě ČT Žádost o změnu schváleného rozpočtu na rok 2012 a současně Zprávu o výsledcích hospodaření za 1. pololetí roku 2012.

V žádosti o změnu rozpočtu žádá o:

1. navýšení kapitoly osobní náklady (vč. odvodů) o 41 mil. Kč, které má být vykryto z výrobního úkolu (10 mil. Kč) a z ostatních režijních nákladů (31 mil. Kč). Důvodem je převedení 180 externích spolupracovníků ČT do zaměstnaneckého poměru
2. Posílení výrobního úkolu v oblasti vlastní výroby – dramatické tvorby o 40 mil. Kč na které budou použity úspory režijních nákladů za 1.pololetí.

Velmi kladně lze hodnotit snahu GŘ o řešení letitého problému tzv. externích spolupracovníků, kteří pracují pro ČT de facto jako zaměstnanci, de iure jsou však vedeni jako externí fakturující spolupracovníci. Proti tomuto postupu by nešlo nic namítat, pokud by byl náležitě popsán tak, aby byl kontrolovatelný.

Bohužel v předkládaných materiálech není uvedeno, kolik zaměstnanců má ČT před převedením 180 osob a tudíž nebude možné následně ověřit, zda k navýšení osobních nákladů došlo skutečně pouze převedením externistů do zaměstnaneckého poměru nebo zda tomu tak nebylo a navýšený rozpočet osobních nákladů byl použit na přijetí nových zaměstnanců (neexternistů) nebo k navýšení platů stávajících zaměstnanců.

Je zřejmé, že další bezdůvodné navyšování osobních nákladů je nepřijatelné a bylo by v rozporu jak se schváleným Dlouhodobým plánem rozvoje, tak i s kandidátským projektem GŘ.

Proto žádám tuto informaci doplnit, aby mohla Rada zodpovědně splnit svoji kontrolní funkci.

V případě, že skutečně dojde ke snížení nákladů na nakupované služby od externistů, je alikvotní navýšení osobních nákladů opodstatněné.

Zároveň nám však GŘ předkládá návrh, aby poté, co se sníží výrobní úkol o náklady na externisty ve výrobním úkolu o 10 mil. Kč, aby byl VÚ navýšen o 40 mil. Kč oproti snížení plánu ostatních režijních nákladů. Jinými slovy, ke snížení nákladů na externisty ve výrobním úkolu vůbec nedojde, ba právě naopak.

Je třeba připomenout, že Rada ČT schválila na rok 2012 deficitní rozpočet ve výši 460 mil. Kč (já hlasoval proti; je to první deficitní rozpočet ČT od roku 2004!!!). Nyní předkládá GŘ zprávu o hospodaření v 1. pololetí 2012, ze které vyplývá, že zásadním způsobem nejsou plněny výnosy ČT ( o 156 mil. Kč méně oproti plánu) !!!, že z fondu TV poplatků, tj. z rezervy ČT z minulých let bylo vyčerpáno o 14 mil. Kč více, než předpokládal schválený deficitní rozpočet.

Tak například:

                                                                                                                     mil. Kč

Položka	plán	skut.	odchylka
vysílání sponzorských pořadů	88.252	75.736	-12.516
výnosy z kompenzací	20.050	2.317	-17.737
vysílání reklamy	38.230	31.433	- 6.797
Celkem tyto 3 položky	146.532	109.486	- 37.050

Tuto situaci považuji za alarmující!!

Neplnění plánovaných výnosů by si zasloužilo podrobný rozbor a vyvození odpovědnosti – buď lidí zodpovědných za výnosy nebo lidí zodpovědných za sestavení plánu.

Ve zprávě o hospodaření je nám předkládána tabulka „Plnění finančního plánu za 1. pololetí 2012“, ze které je patrné, že:

• u položky Spotřebované nákupy je skutečnost oproti plánu nižší o 11,8 mil. Kč
• u položky Nakupované služby je skutečnost za 1. pololetí oproti plánu nižší o neuvěřitelných 96,5 mil. Kč (!!!) a
• u položky ostatní daně a poplatky (zejména DPH) je skutečnost za 1.pol. o 29,2 mil. Kč nižší oproti plánu.

Dohromady se jedná jen na těchto položkách o částku 137,5 mil. Kč!!!

Záměrně nepoužívám slovo úspora, poněvadž zmíněná tabulka nezahrnuje údaje o skutečném čerpání nákladů v 1.pololetí rok 2011.

Aby bylo možné odmítnout hypotézu o tom, že plán na rok 2012 byl v těchto položkách záměrně nadhodnocen, žádám GŘ aby tuto tabulku doplnil u každého řádku o údaj o skutečnosti za 1.pololetí roku 2011.

O úsporách je totiž možné hovořit pouze v případě, pokud skutečná výše spotřeby nákladového druhu v 1.pololetí 2011 je nižší než byla spotřeba v 1.pololetí 2011.

V situaci, kdy management neplní plán výnosů, není možné schválit navýšení některých nákladových kapitol z tzv. úspor, jimiž ve skutečnosti nejsou úspory oproti skutečnosti loňského roku, nýbrž pouze nevyčerpané plánované hodnoty, které mohou být ve srovnání s loňským rokem podstatně vyšší.

Menšinové stanovisko k Dlouhodobému plánu rozvoje ČT 2012-2017

Podal jsem připomínky v dobré víře, že se s nimi management vypořádá tak, aby předkládaný plán dlouhodobého rozvoje získal na konkrétnosti a tím i na důvěryhodnosti. Jedná se totiž o jeden ze stěžejních dokumentů, který má rada ze zákona o ČT schvalovat. Z tohoto důvodu by měl být Dlouhodobý plán rozvoje zpracován seriózně a důvěryhodně.

Předložený dlouhodobý plán rozvoje ČT předpokládá v letech 2012, 2013 a 2014 deficitní hospodaření každoročně ve výši každoročně cca. půl miliardy Kč (!!! ), jak vyplývá z tabulky v příloze č.1. Od roku 2016 dál je pak prudká změna trendu spočívající v očekávané „červené nule“, přesněji v ročním deficitu už pouze 100 mil. Kč.

Tato změna trendu není v DP nijak doložena či podrobněji popsána, s výjimkou jediného odstavce na str. 24; zde se uvádí, že výrobní úkol bude snížen o 4%, personální náklady o 14%, a ostatní režijní náklady o více jak 22%. V doplňujícím materiálu je pak uveden průběh snižování objemu osobních nákladů v letech 2013-2017 ročně o 3-5% pracovníků. Není však uvedeno, zda pokles počtu zaměstnanců o 3-5% každý rok bude zároveň znamenat snížení objemu osobních nákladů o tuto částku.

Připočteme-li pak inflaci v průměru 2% každý rok, měly by se podle tohoto plánu snížit objem reálných osobních nákladů v roce 2017 o 24% oproti roku 2012!!! A to při současném rozšíření vysílací plochy o jeden kanál tj. o 25%!!! Pokud by tedy poklesl počet pracovníků pouze o 14%, musela by zbytku zaměstnanců poklesnout v období 2012-2017 reálná průměrná mzda o 10%!!

Tato data by šla prudce proti očekávanému vývoji české ekonomiky. Jak ve své prognóze z května 2012 uvádí ministerstvo financí ČR, v letech 2014 a 2015 je očekáván růst objemu platů a mezd v české ekonomice o 4,7% (2014) resp. 4,4% (2015). A v tomto období by mělo v ČT dojít k poklesu reálných mezd?

BEZ UVEDENÍ JAKÝCHKOLI DALŠÍCH PODROBNOSTÍ ZE STRANY PŘEDKLADATELŮ DPR LZE POUZE KONSTATOVAT, ŽE PŘEDKÁDANÝ DPR JE NEDOLOŽENÝ, PODHODNOCENÝ V OBLASTI NÁKLADŮ V LETECH 2015 - 2017 A PROTO NEVĚROHODNÝ!

Ve svých připomínkách jsem požadoval uvedení jasných hodnot v klíčovém parametru pro ČT – externí náklady na vlastní tvorbu mimo zpravodajství a sport. Bohužel ani tento požadavek nebyl splněn. V doplňkovém materiálu jsou zjevně uvedeny v položce Vlastní tvorba (pod grafem) zahrnuty i náklady redakce zpravodajství. Toto lze považovat za pokus zamlžit skutečnost před radou ČT.

Ve schváleném rozpočtu na rok 2012 jsou externí náklady ČT24 naplánovány ve výši 351 mil. Kč, tzn. že v doplňujícím materiálu v položce „Vlastní tvorba“ ve výši 1.486 mil. Kč je zahrnuto 290 mil. Kč nákladů na výrobu pořadů pro zpravodajství. Z toho plyne, že na původní tvorbu pro ČT1 a ČT2 zbývá méně než 1,2 mld. Kč externích nákladů. A obdobná částka bude muset stzačit v následujích letech pro TŘI KANÁLY – ČT1, ČT2 a ČT3!!!!

A proto pokládá otázku – je toto žádoucí rozvoj ČT v budoucích letech??

Dále je v tabulce uvedeno, že akvizice v roce 2012 představuje 144 mil. Kč, což je při porovnání se schváleným plánem nepřené, neboť ve schváleném plánu na rok 2012 (str. 12) je pro převzaté pořady uvedena částka 185 mil. Kč.

TO JE DALŠÍ DŮVOD, PROČ POVAŽUJI PŘEDLOŽENÝ PLÁN ZA NEDŮVĚRYHODNĚ ZPRACOVANÝ.

Stále chybí konkrétní komparace k "dětskému kanálu". Namísto toho jsou vyjmenovány všemožné materiály z knihovny. Přestože v Evropě existuje celá řada dlouhodobě koncipovaných výzkumů, srovnání tradičních západoevropských zemí a zemí postkomunistických - s odlišnou životní úrovní, standardy rozhledu v kulturní oblasti, specifická podoba programů, které přibližují dětskému divákovi vnímání a chápání umělecké tvorby, hodnotové orientace dětí a mládeže ve vazbě na edukační programy a jejich formální řešení atd. - nic takového nebylo provedeno.

Závěr chci konstatovat, že KROMĚ PODHODNOCENÍ NÁKLADŮ považuji DPR za chybný v tom, že:

• v období očekávaného poklesu diváckého zájmu o ČT (viz informace z doplňkového materiálu, že se sledovanost mohla pohybovat mezi 27% - 32% (loni se ještě pohybovala pohodlně nad 30%),
• v období očekávaného schodkového hospodaření ČT
• v období nutnosti hledání intenzivních forem rozvoje a nikoli extenzivních

přichází management ČT s myšlenkou rozšířit vysílací plochu ČT o 25%, aniž by proto doložil náležité finanční krytí. Navíc tento nákladný záměr (otevřít nový kanál) bude dle vlastního vyjádření managementu ČT v předloženém materiálu k dětskému kanálu, několik let vysílán ve vysílacím provizoriu (str. 12 – poslední věta materiálu pro radu ČT ze dne 30.6.2012).

ČT by se měla zaměřit na zkvalitnění podoby stávajících čtyř kanálů. V budoucnosti se tenčící prostředky by měla investovat především do vlastní tvorby na čtyřech kanálech a nikoli do nákupu převzatých pořadů a do nákladů za přenos signálu pátého kanálu.

Radek Mezuláník

Vypořádání připomínek k Dlouhodobým plánům ČT

Aneb: "Co si to ta Rada dovoluje vůbec něco připomínkovat". - Následující text může sloužit jako názorná ukázka newspeaku či ptydepe, nebo jako chytrý způsob úniku od tématu:

Dne 2. 8. 2012 byly vedení České televize (dále jen ČT) doručeny připomínky k Dlouhodobým plánům programového, technického a ekonomického rozvoje ČT v letech 2012 – 2017 (dále jen Dlouhodobé plány), zpracované jedním z radních Rady ČT panem Radkem Mezuláníkem.

V této souvislosti je vhodné připomenout, že současný plánovací systém ČT v sobě zahrnuje jak oblast strategických, tak i následně prováděcích plánů. Předložené Dlouhodobé plány představují strategický rámec, který ale nezůstane neměnný po dobu plánovacího pětiletého horizontu, ale který se bude na základě nových skutečností, výkonnosti české ekonomiky, úspěšnosti nastaveného procesu restrukturalizace ČT nebo průběžných legislativních i technologických změn pravidelně upravovat a doplňovat v minimálně ročních cyklech.

Předložené připomínky, zejména v oblasti ekonomiky a personalistiky, jsou zaměřeny již do oblasti realizačních plánů. Ty Rada schvaluje v podobě ročních plánů, nikoli v rámci schvalování Dlouhodobých plánů. Strategické plány proto vytyčují základní cíle a východiska a ne realizační postupy. Existují samozřejmě odhady a modely, ze kterých strategické plánovaní vychází, ale pouze v kontextu realizovatelnosti předkládané strategie. Roční prováděcí plány musí naplňovat cíle Dlouhodobých plánů, ale realizační postupy se musí nastavit na základě konkrétní ekonomické, technické a personální situace a výsledků minulých období. Vedení ČT garantuje dosažení plánovaných ukazatelů v roce 2017, ale vyhrazuje si právo, v souladu se svými kompetencemi, zvolit v jednotlivých letech realizační manažerské postupy, které budou pro danou situaci v daném čase nejvhodnější.

Doplnění Dlouhodobých plánů o požadovaný detail by tedy bylo nejen věcně a systémově nesprávné, ale v mnoha případech i zavádějící. A to i proto, že byla opuštěna konzervativní strategie restrukturalizace založená na prostém omezení původní tvorby a tím dosažení synergických efektů snižování nákladů prosazovaná minulým vedením, kterou ve formě Dlouhodobých plánů na léta 2011-2015 vzala Rada ČT na vědomí na svém zasedání dne 13.7.2011. Ta byla nahrazena zásadní procesní restrukturalizací a s ní spojenou redukcí nákladů. V takovém případě nejsou jednotlivé ukazatele jednoduše porovnatelné.

Z výše uvedených důvodů nelze všechny požadované informace doplnit do přeložených Dlouhodobých plánů, nicméně nelze zpochybňovat právo Rady ČT na informace a proto v rámci vypořádání připomínek pana radního Radka Mezuláníka, předkládáme některé detailní výchozí podklady pro budoucí prováděcí roční plány formou tohoto doplnění původního již předloženého materiálu.

Zdůrazňujeme, že se jedná většinou o důvěrné informace, které slouží jen pro interní potřebu Rady ČT a jejich neadekvátní zveřejnění by mohlo ohrozit realizaci předložené strategie, zejména v oblasti obchodních jednání při nákupu práv a externích služeb a v oblasti optimalizace počtu zaměstnanců. Zejména informace o budoucí personální politice byly jen základně projednány s vedením odborové organizace ČT, ale k dalším krokům a naplňování předložené strategie v personální oblasti může dojít až po schválení Dlouhodobých plánů.

Vypořádání připomínek

(červeně označeny požadované připomínky)

1. Personalistika

• očekávaný přepočtený evidenční počet pracovníků v jednotlivých letech
• odhad průměrné mzdy v jednotlivých letech
• po profesních skupinách zaměstnanců ČT ukázat vývoj objemu ON v jednotlivých letech tak, aby byl patrný celkový pokles ON o deklarovaných 14%.

Po schválení Dlouhodobých plánu realizační strategie předpokládá snižování celkových osobních nákladů, včetně snižování stavu zaměstnanců především ve administrativní a nevýrobní oblasti a dále v oblasti technických a provozních služeb. Orientačně lze předpokládat snižování počtu zaměstnanců v následujícím rozsahu:

1. z roku 2012 na 2013 o cca 3% zaměstnanců ČT
2. z roku 2013 na 2014 o cca 5% zaměstnanců ČT
3. z roku 2014 na 2015 o cca 5% zaměstnanců ČT
4. z roku 2015 na 2016 o 1% zaměstnanců ČT
   (uvedená procenta vychází z plánovaného přepočteného evidenčního počtu zaměstnanců v roce 2012).

Současně je třeba mít ale na paměti, že celkové řešení nebude vycházet z postupů používaných v minulosti, kdy snižování počtu zaměstnanců bylo prováděno v řadě případů, kde to bylo možné, jen jejich prostým převedením na externí smlouvu, mnohdy ještě za nevýhodnějších podmínek pro ČT než představoval původní zaměstnanecký poměr. V současné době je dokončována analýza, která stanoví počet lidí, které bude potřeba převést zpět do zaměstnaneckého stavu z důvodu plnění zákonné povinnosti.

Bude v sobě tedy zahrnovat i optimalizaci struktury a počtu externích spolupracovníků v jednotlivých oblastech. Snižování stavu zaměstnanců se bude provádět až po důkladné procesní analýze a projednání s NOO ČT. Realizačním cílem není jen prostá úspora osobních nákladů, ale také optimální fungování jednotlivých procesů uvnitř ČT a odstranění těch procesů, které nejsou pro ČT nezbytné. Tam, kde to bude možné, se bude postupovat neobsazováním pracovních pozic po odchodu dlouhodobých zaměstnanců ČT do důchodu.

Od roku 2006 do roku 2010 vzrostly osobní náklady v ČT o více jak 32%. Zatímco vývoj v letech 2006 a 2007 odpovídal situaci na trhu práce, navýšení o více jak 17% v letech 2008 a 2009 již bylo neadekvátní. Většina ostatních zaměstnaneckých skupin je nad mediánem trhu práce až na některé výjimky – např. na prvním stupni řízení nebo na vybraných pozicích druhého stupně řízení. Udržení stávající mzdové úrovně tak plně odpovídá situaci ve veřejné sféře, v některých konkrétních případech zvláště u odborných a manažerských pozic může dojít ke zvýšení průměrné úrovně mezd na úroveň trhu kompenzovaným, ale současným snížením platových úrovní zvláště v administrativní oblasti.

Plánovací systém v ČT není založen na profesních skupinách a předpokládaný realizační postup tak ani nepočítá se stanovováním směrných počtů pracovníků v jednotlivých profesích. Striktně se bude vycházet s metodiky ABM (Activity Based Management), která je založena na optimalizaci procesů a ne na mechanickém snižování stavu zaměstnanců.

2. Režijní náklady

5. uvedení nejvýznamnějších nákladových druhů v oblasti ostatních režijních nákladů, u kterých dojde k největším úsporám tak, aby celkový objem ORN klesl o 22% (po jednotlivých letech)

Úspora režijních nákladů je dominantně spojena s eliminací neefektivních procesů v rámci ČT. Kromě toho lze specifikovat již nyní i některé konkrétní úspory v celkové výši více jak 120 mil. Kč ročně:

• V souvislosti s poklesem počtu zaměstnanců se budou alikvotně snižovat náklady na stravování zaměstnanců, příspěvky na osobní konta, penzijní připojištění, vzdělávání a další sociální benefity. Navíc dojde k zamezení možnosti převádět zůstatky na osobních kontech do dalších let, což v současnosti způsobuje výrazné navyšování plánovaného objemu prostředků v této oblasti.
• V roce 2015 skončí pronájem zařízení DAPF (digitální archiv programových fondů) a celá infrastruktura archivu ČT již bude plně v majetku ČT, což sníží provozní roční provozní náklady.
• Komplexní přechod na bezpáskové technologie sníží objem provozních nákladů, včetně APF.
• Dojde k omezení činnosti obchodního útvaru nebo ke změně obchodních modelů u neperspektivních a neziskových aktivit jako je Edice ČT, vydávání DVD apod.
• Po stabilizování financování ČT v roce 2015 již nebude nutné vytvářet provozní rezervu na úrovni roku 2012 a rovněž po dokončení personálních restrikcí se sníží roční rozpočet na odstupné uvolňovaným zaměstnancům ČT.

3. Výrobní úkol

• objem externích nákladů na vlastní tvorbu v jednotlivých letech
• objem externích nákladů na akviziční pořady v jednotlivých letech
• očekávaný objem nákladů na vysílací práva sportovních přenosů v jednotlivých letech
• očekávaný podíl na sledovanosti v CS 15+ v jednotlivých letech, příp. v dalších cílových skupinách (děti jsou zacíleny v koncepci ČT3)

Základním cílem předkládaných Dlouhodobých plánů je nastavení a udržení maximálně možného objemu vlastní tvorby. Tomu odpovídá i předpokládaná struktura Výrobního úkolu (externích nákladů) v jednotlivých letech, která je definována silným programovým rozvojem v letech 2013 až 2014 (nutné programové změny a plánovaný start dětského a vzdělávacího kanálu ČT3) a následnou optimalizací výroby pořadů. Jak je vidět z níže uvedené tabulky, cílový stav externích výdajů na původní tvorbu je v roce 2017 o takřka 17% vyšší než tomu bylo v roce 2011. Silné restrikci naopak podléhají sportovní práva a náklady na sportovní přenosy, které poklesnou o takřka 19%. Nárůst akvizice o necelých 7% souvisí z rozběhem ČT3 a průběžným růstem cen akvizice na světových trzích.

Česká televize ve spolupráci s Radou ČT aktivně pracuje na nastavení systému hodnocení naplňování veřejné služby a jeho následném zavedení do praxe (viz projednání materiálu dle Usnesení Rady ČT č. 183/13/12 ze dne 11.7.2012.

Z toho vyplývá, že Rada ČT ve své většině nebere sledovanost jako plně směrodatné kritérium úspěšnosti veřejné služby. Připravovaná metodologie měření veřejné hodnoty je přece založena na komplexu ukazatelů – vyhodnocení zásahu programu v populaci (Reach), hodnocení vnímané kvality vysílaného programu (Quality) a dopad na diváky (Impact). Z tohoto pohledu by bylo izolované číslo sledovanosti nic neříkající a svádělo by k tomu, že ČT sama sebe vnímá jako instituci, které jde primárně o čísla sledovanosti. Z tohoto pohledu nepovažujeme za zásadní stanovovat pro jednotlivé programy i ČT jako celek limity sledovanosti. Nicméně Dlouhodobé plány předpokládají, že se celkový sumární podíl na sledovanosti všech kanálů ČT v obecné cílové skupině 15+ udrží v intervalu 27 až 32%. Což je velmi ambiciózní plán, vzhledem k očekávanému prudkému nárůstu tematických komerčních programů, podbízejících se prvoplánovou zábavou.

Je rovněž korektní poznamenat, že určité omezení výdajů na sportovní práva může vést ke snížení dostupnosti zejména mezinárodního sportu ve volném vysílání v ČR.

4. Veřejná služba

• bod “Veřejná služba poskytovaná Českou televizí musí být:” (str. 6.: - prostorem pro rozvíjení a inovaci historicky kodifikovaných uměleckých a kulturních hodnot; - prostorem pro kultivaci vkusu diváků a hledání shody v základních společenských postojích; - prostorem pro vzájemné poznávání a sbližování evropských kulturních kořenů; - prostorem pro tvorbu napříč generacemi tvůrců; - prostorem pro programovou synergii napříč žánry a jednotlivými kanály ve vytváření společenského konsenzu a různých forem společenského dialogu o rozhodujících hodnotových otázkách a prioritách.) doplnit o kritickou část retrospektivní a aplikační část, zejména pak v oblasti axiologie! Jaká jsou estetická a myšlenková kritéria? Co bylo špatně? Co je špatně? Jak to bude dobře? Doložit v programu ČT, kde jsou a budou tyto cíle plněny!

• doplnit přesnou definici (str. 8.: „Rozvoj programového schématu ČT1…“ – „...přeformátovat, nově definovat…“) - co se pod tím skrývá?, co má být jinak, než to bylo? [zábava byla, snad i s přidanou hodnotou; seriály byly...atd.]

Strategické plány ze své podstaty jsou pohledem do budoucna a reagují na změny ve společnosti a mediálním prostředí a to jak negativní, tak i pozitivní. Při jejich zpracování se samozřejmě vychází z praktických zkušeností a celkové analýzy stávajícího stavu instituce, ale systémově takové hodnocení minulosti do strategických plánů nepatří. ČT je nyní v určitém stavu, který začíná být konsolidovaný a z něj se vychází při definici budoucnosti. Z dnešního pohledu sporná či chybná rozhodnutí, provedená ať samostatně minulým managementem, tak i ta, která schvalovala nebo brala na vědomí minulá Rada ČT, mohla být ve své době zcela adekvátní. Hodnocení toho, co „bylo špatně a je nyní dobře“, i toho, co „bylo dříve dobře a je nyní špatně“ by se v případě zájmu o takový typ analýzy měli zhostit dlouholetí členové Rady ČT, kteří zažili obě období fungování ČT, jak to minulé, tak i to současné, a ke kterým předkladatel připomínek pan radní Mezuláník jednoznačně patří.

Pro budoucí hodnocení plnění veřejné služby bychom chtěli připomenout, že Česká televize vychází při definování svého dlouhodobého programového plánu z pěti principů:

1. Veřejná služba je jedním z významných zdrojů objektivní a nezávislé informovanosti, která staví na světovém dějinném kontextu i domácích potřebách občanů ČR.

2. ČT je už téměř 60 let součástí české národní kultury, protože televizní vysílání se stalo nejvlivnějším a nejsledovanějším médiem ve společnosti.

3. ČT navazuje na tu nejlepší televizní tradici Československé a poté České televize, kterou prošly velké osobnosti mnoha různých profesí a tuto tradici bude udržovat ve vysílání jak spoluprací s nejlepšími tvůrci, tak výběrem témat a pořadů.

4. ČT podporuje i jiné oblasti kulturního a veřejného významu jako je film, divadlo, hudba atd.

5. ČT se snaží hledat nové cesty v programovém rozvoji a zavádět nové trendy.

Podobně programové hodnoty ČT, na nichž má stavět své vysílání, definuje i Kodex ČT schválený PS PČR 2. července 2003 ve své Preambuli:

Česká televize si musí zakládat na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti. Musí však také dostát povinnosti stát vždy na straně lidské důstojnosti, základních lidských práv a svobod a úcty k přírodě a kulturnímu dědictví. Programy České televize ovládá tvořivost, tolerance a kritické myšlení.

Účelem existence televize veřejné služby je zajistit veřejnosti zdroj informací, kritické reflexe, umělecké tvorby a zábavy, které jsou chráněny před lobbistickými tlaky. Česká televize přispívá k vytváření prostoru svobody slova, myšlení a tvorby, v němž může vyrůstat demokracie. Informuje, poskytuje kritickou reflexi událostí, vzdělává a baví v ovzduší úcty k člověku, k jeho dílu i ke všem formám existence.

Předpokladem úspěšného plnění takto obecně vytyčeného poslání je poznání potřeb občanů a jednotlivých diváckých skupin, proto bude Česká televize neustále hledat a posilovat zpětné vazby s veřejností. Snaha po sebeuplatnění či slávě musí být podřízena pokoře vůči rozmanitosti společnosti i televizního publika.

Tento jasný ideový rámec se samozřejmě promítá do Dlouhodobých plánů. Žádný pořad v ČT nevzniká samoúčelně. Měl by přinášet české mediální kultuře užitek a novou hodnotu, zvyšovat zájem lidí o veřejné dění, vzdělávat a samozřejmě i bavit. Ale formou, která nebude podbízivá a bude navazovat na onu tradici, kterou ČT v českém televizním prostoru zastupuje.

Dlouhodobé plány nemají žádnou jinou strategii než důsledně naplňovat smysl veřejné služby, která stojí jako pilíř proti ryze komerční televizní produkci postavené primárně na masové zábavě. ČT nestaví na zábavě, nýbrž na poznání a uměleckém zážitku. Staví na kontinuitě, ale zároveň si uvědomuje, jak dramatické změny přinesla digitalizace. ČT to umožnilo zvýšit počet programů a dle moderního pojetí médií více jednotlivé kanály profilovat. Otázka nestojí, co je a bylo v programu ČT špatně. Otázka stojí: co musí být jinak, protože se televizní věk změnil!

Jelikož digitalizace ČR skončila oficiálně před necelým rokem, právě nyní ČT prochází a ještě silněji bude procházet novou specifikací jednotlivých programů, jejich přesnějším cílením na divácké skupiny. Podobným procesem prošly nebo právě procházejí během digitalizace všechny velké evropské a některé světové veřejnoprávní televizní společnosti.

ČT hledí dopředu, pořady, které se neujaly, jsou běžnou součástí televizní reality. Divácký vkus, zvláště ten hodně náročný, je nevyzpytatelný a televize v každé zemi musí zkoušet nové formáty a neustále hledat cesty k měnícím se diváckým očekáváním. Největším úkolem pro ČT1 a ČT2 je nyní vyrovnat se s jasnou a úspěšnou profilací programů ČT24 a ČT4.

Je jasné, že ČT1 už není a nemůže být hlavním zpravodajským programem, jako tomu bylo v minulosti, rovněž ani diskusním programem a publicistickým programem. ČT1 už ani dokonce nebude ve starém slova smyslu tím jediným „hlavním“ programem. Je snad méně hlavní ČT24, když se hlasuje o vyslovení nedůvěry vládě? Přesně v souladu s koncepcí digitalizace vytváří multiplex veřejné služby jednotný vnitřně diferencovaný vysílací prostor.

Současná existence čtyř a do budoucna možná více rovnocenných programů změnila realitu. ČT1 se nyní zaměří více na původní dramatickou a seriálovou tvorbu, kde ale nepůjde o samoúčelné zábavné nekonečné seriály, nýbrž o jasně definovanou službu jakou je např. vysílání seriálů typu Zdivočelá země nebo Sanitka II. a podpora jednorázových dramatických útvarů, ať už formou výroby televizní dramatiky, tak i formou koprodukčních vstupů do kvalitních děl české kinematografie.

Před ČT1 a ČT2 stojí úkol rozdělit si pečlivě žánry, cílit jak na starší, tak i na střední a mladší generaci tak, aby oba programy nevysílaly pro jednu a tu danou skupinu jeden a ten samý žánr ve stejnou dobu. Zatímco ČT24, ČT4 a případná budoucí ČT3 jsou definovány tematicky z logiky věci, ČT1 a ČT2 budou jako siamská dvojčata, která budou uspokojovat různé divácké potřeby z hlediska veřejné služby v konkrétním čase, specifickou formou a úžeji definované divácké obci než tomu bylo v minulosti při existenci dvou analogových programů.

ČT1 i ČT2 také začnou využívat dosud opomíjené žánry docusoap, docudrama, docu-fiction atd., které rozšiřují žánrový rejstřík veřejnoprávních televizí a přinášejí závažná sdělení i zábavu divákovi novou formou. Oba programy se zaměří rovněž více na hledání nových forem a alternativ. Veřejná hodnota vysílání se bude prohlubovat, protože zvýšení počtu programů výhledově na pět zvýší efektivitu práce s divákem a žánrovou pestrostí.

5. Regionalizace

• dopracovat bod k ČT24 (str. 8.: posilovat a dále rozvíjet regionální zpravodajství.) Při současném stavu tří denních regionálních relací, vysílajících asymetricky a dramaturgicky ne zcela jednotně na území ČR, se jako optimální dlouhodobý výsledek jeví vysílání denního zpravodajství pro hlavní město a všech třináct krajů. Dlouhodobost tohoto úkolu vychází z jeho technické a ekonomické náročnosti, včetně definice postavení TS Brno a TS Ostrava a legislativních úprav.

Regionalizace byla součástí programu digitalizace již od roku 2005. Nikdy k ní však nebyly vytvořeny adekvátní podmínky. Ani předkládané Dlouhodobé plány neočekávají kompletní realizaci v plánovacím horizontu do roku 2017. Pokud k tomu budou vytvořeny adekvátní technické, personální a ekonomické podmínky, mohou jako první krok vzniknout dva nové regionální okruhy – Severovýchod a Jihozápad. V takovém rozložení by existovaly z pohledu zpravodajství tři okruhy v Čechách a dva stávající na Moravě.

Podstatné je to, že Dlouhodobé plány jasně deklarují zájem ČT dosáhnout cílového stavu až do úrovně vyšších územních správních celků. Právě v současnosti totiž probíhá další kmitočtové plánování a ve hře je Digitální dividenda 2. V této oblasti je ČT v úzkém spojení s odpovědnými orgány ČTÚ. Pokud ČT takový požadavek jasně nevysloví právě nyní, již nikdy v budoucnu nebude moci být tento projekt realizován. Regionalizace samozřejmě žádným způsobem nezmění postavení TS Brno a TS Ostrava. Obě studia jsou komplexní a kromě zpravodajství se zabývají i původní tvorbou v dalších žánrech. Taková podobně rozsáhlá a multifunkční studia v Čechách vznikat nebudou. Postupné kroky lze realizovat i v rámci stávající legislativy.

6. Ostatní

• vysvětlení nesrozumitelného bodu (str. 11.:„…zajištění zpětné vazby od autorů z konkrétních projektů a aktivit ČT…“)

S rozvojem činnosti Tvůrčích producentských skupin (TPS) bude nastaven, i ve vazbě na hodnocení naplňovaní veřejné služby, systém hodnocení pořadů, v jehož rámci budou moci uplatnit své připomínky a zkušenosti autoři či výkonní umělci. Systémová komunikace byla dlouhodobým požadavkem uměleckých a zájmových svazů a přispívá k větší transparentnosti veřejné televize, stejně jako nastavení systému hodnocení pořadů a programových projektů. Tato diskuse v současnosti probíhá a jejím výsledkem bude dokončení pilotního provozu TPS na konci září 2012 a zavedení celého systému do běžného provozu.

• v části, která se týká ČT3 zcela chybí komparace s dětskými programy, které jsou v současnosti dostupné kabelem nebo satelitem a to v češtině i angličtině – je třeba doplnit.

Projektový tým zpracovávající Studii proveditelnosti ČT3 zkoumal programová schémata a typy pořadů používaných v zahraničních dětských programech, jako např. v britských (CBBC, CBBEEIES), německém (KIKA), rakouském Kinder kanal (6-14 hod), italském (RAI YOYO), finském (LASTEN YLE) nebo švédském SVT.

Kromě toho čerpal i z podkladů, které připravil útvar VPA, který čerpal například z těchto materiálů: Millward Brown České děti a mládež 2010/2011, ATO – Mediaresearch LSS Deti 2011/2012, Sonia Livingstone - Half a century of television in the lives of our children, David Buckingham - The Media Literacy of Children and Young People.

Rovněž právě v současnosti vytvářený projektový tým, který bude připravovávat vlastní realizaci ČT3, bude vycházet nejen ze studie proveditelnosti, ale i z dalších srovnání a zahraničních zkušeností. Nicméně takový rozbor je záležitostí vlastního projektu ČT3 a konečná realizace musí být specificky „českotelevizní“, vycházející z tvůrčích a technickým možností. Dlouhodobé plány pouze deklarují záměr takový program vytvořit v limitech definovaných studií proveditelnosti. Nic víc systémově do strategie nepatří.

• přehled naplňování veřejnoprávní služby jinými televizními kanály

Česká legislativa nezná pojem naplňování veřejné služby jinými televizními kanály. Neexistují žádné zákonné povinnosti pro komerční vysílatele a komerční vysílatelé také z žádných požadavků veřejné služby nevycházejí a řídí se pouze a jen požadavky ziskovosti. Termín „plnění veřejnoprávní služby komerčním vysilatelem“ byl oblíbenou formulací prvního generálního ředitele TV Nova Dr. Železného, k němuž se ale již nikdo z jeho komerčních pokračovatelů nepřihlásil. Jiní než veřejnoprávní provozovatelé televizního vysílání budou vysílat také typy pořadů, které jim v krátkodobém nebo střednědobém horizontu přinesou komerční zisk nebo úspěšnost, a to bez ohledu na jejich „komerční“ nebo „veřejnoprávní“ povahu. Z tohoto pohledu je zřejmé, že hodnotit jejich vysílání ČT nepřísluší.

Závěr

Management ČT předložil Radě ČT Dlouhodobé plány definující strategické směry v následujících pěti letech. Vycházejí z ideového záměru popsaného v kandidátském projektu na pozici generálního ředitele ČT, který Rada ČT akceptovala mojí volbou do čela ČT na podzim loňského roku.

Jak bylo řečeno již v úvodu, tento předávaný materiál nepředstavuje prosté doplnění těchto strategických Dlouhodobých plánů, ale spíše je reakcí na připomínky a otázky, které mají ve většině případů spíše opodstatnění při projednávání plánů krátkodobého operativního charakteru, například ročních rozpočtů. Doufám ale, že jejich vypořádání pomůže jednotlivým členům Rady ČT lépe a důkladněji pochopit strategické záměry, které jim management ČT předkládá.

Dlouhodobé plány ale rozhodně nejsou dogmatem nebo neměnnou definicí, které by v budoucnu neměly umět pružně a operativně reagovat na případné změny ať už v českém, tak i v mezinárodním prostředí, ve kterém se bude ČT v budoucnu aktivně pohybovat. Proto management ČT a já osobně stejně jako dosud předpokládám průběžnou aktivní a transparentní diskusi s Radou ČT nejen nad jednotlivými ročními prováděcími plány (rozpočty), ale i nad dlouhodobým směřováním jak samotné ČT jako instituce, tak i nad úlohou, kterou jako veřejnoprávní médium má ve veřejném prostoru plnit.

Kritéria kvality, respektu, odvahy a kreativity budou i nadále vodítkem pro všechny připravované změny. Česká televize je v současné době na křižovatce digitální televizní doby a já věřím, že aktivní, smysluplná, odborně erudovaná, argumentačně korektní a nekonfrontační spolupráce Rady ČT se současným managementem ČT povede nejen k upevnění pozice ČT na českém a mezinárodním televizním trhu, ale i k naplnění jejího poslání vůči divákům, občanům České republiky, a to přinášet kvalitní programovou alternativu k vysílání komerčních televizních stanic.

Petr Dvořák

Generální ředitel České televize

Krátké zdůvodnění připomínek k Dlouhodobým plánům ČT

Předložený dlouhodobý plán rozvoje ČT předpokládá v letech 2012, 2013 a 2014 deficitní hospodaření každoročně ve výši každoročně cca. půl miliardy Kč !!! Od roku 2016 dál je pak prudká změna trendu spočívající v očekávané „červené nule“, přesněji v ročním deficitu už pouze 100 mil. Kč.

Tato změna trendu není v DP nijak doložena či podrobněji popsána, s výjimkou jediného odstavce na str. 24; zde se uvádí, že výrobní úkol bude snížen o 4%, personální náklady o 14%, a ostatní režijní náklady o více jak 22%.

Takto postavený dlouhodobý plán vyznívá značně nevěrohodně.

V DP personálního rozvoje by mělo být uvedeno, jaký bude v jednotlivých letech přepočtený stav pracovníků, jak se bude vyvíjet průměrná mzda, aby mohla být zajištěna jejich zpětná kontrolovatelnost. O tom, v jakých profesích se ušetří oněch 14% se v DP personálního rozvoje nikde nepíše, naopak se zde uvádí, že se nechystá žádné plošné propouštění. Jak je možné věřit těmto úsporám, když současný management po svém příchodu zatím personální náklady pouze zvyšuje a nikoli snižuje?

Obdobně nikde v DP není uvedeno, na jakých nákladových druzích dojde ke snížení ostatních režijních nákladů, aby jejich celkový objem klesl o 22%!! Bude to reprízné, nebo nákladová DPH nebo energie či odpisy? Určitě nikoli. Jak je tedy možné věřit proklamované úspoře 22%???

Jen připomínám, že rok 2011 skončil přebytkem 390 mil. Kč. Nový generální ředitel tedy v meziročním srovnání (2011 vs. 2012) utratí mohem více než předchozí management (2011: +390 vs. 2012: -460 mil. Kč).

Domnívám se, že daleko pravděpodobnější vývoj bude ten, že v letech 2015-2018 vykáže management minimálně stejnou, ne-li vyšší roční ztrátu, což by mělo za následek, že po skončení funkčního období předá PD Českou televizi svému nástupci se zcela vyčerpanými rezervami, které zdědil po svém předchůdci.

Vlastní tvorba ČT

Jako červená nit se DP linou teze, jak je důležitá a nezastupitelná vlastní tvorba v rámci činnosti ČT. Je tomu skutečně tak. Vlastní tvorba, zejména dramatická tvorba pro děti a dospělé, dokumentární tvorba, aktuální publicistika či zábavná tvorba patří jednoznačně mezi priority ČT.

O to s větším podivem je fakt, že v dlouhodobém plánu rozvoje ČT na roky 2012 – 2018 není nikde uvedeno, kolik prostředků se na původní tvorbu bude alokovat!!!!

To považuji za naprosto fatální nedostatek předloženého DP.

(V příloze č.1 DP je uveden objem Výrobního úkolu v jednotlivých letech. Nicméně to se vůbec nerovná objemu pro původní tvorbu!! Jak známo, výrobní úkol v sobě zahrnuje rovněž akvizici (=nákup zahraničních pořadů), vysílací práva ke sportovním přenosům, náklady na zpravodajství či náklady na selfpromo ČT. Tyto prostředky mohou tvořit zhruba 40-50% objemu výrobního úkolu, samozřejmě i více, zvláště pokud by se zakupovaly práva k významným světovým sportovním událostem.

Přesný údaj jaké externí náklady bude ČT věnovat na původní tvorbu v DP musí být jasně uvedeny, jako jeden z nepodkročitelných limitů či cílů!!!

Rovněž v DP programového rozvoje chybí údaj o tom, na jaký podíl premiér a repríz vlastní tvorby na celkové vysílací ploše bude ČT cílit v plánovaném období, a jak se bude vyvíjet podíl akvizičních pořadů.

V této souvislosti pak vypadá jako naprosto nepochopitelný krok, otevřít další vysílací kanál ČT. Se zvýšením vysílací plochy ČT o 25% se zákonitě zvýší potřeba navýšit rozpočet akvizice. Pokud se pak každoročně bude výrobní úkol snižovat o 4%, bude to muset být logicky na úkor vlastní tvorby, poněvadž tržní ceny akvizičních pořadů bude jen obtížně možné tlačit dolů, ledaže by se nakupovali méně atraktivní zahraniční pořady (tím by utrpěla sledovanost).

V situaci, kdy je každým rokem očekáván půlmiliardový deficit hospodaření proto považuji za zcela protismyslné navyšovat prostředky, které z ČT odtékají na akvizici a přitom snižovat prostředky, které zbývají na původní tvorbu.

Očekávaný vývoj sledovanosti ČT

Považuji za naprosto nepochopitelné, že v dlouhodobém plánu rozvoje ČT chybí cílové mety tak základního ukazatele výkonnosti ČT, jakým je sledovanost resp. podíl na sledovanosti v jednotlivých letech na univerzální CS 15+ případně na specifických cílových skupinách, které si ČT sama vydefinuje jako cílové skupiny, na které se chce především zaměřit. Absence těchto údajů vyvolává dojem, že management neví pro koho chce ČT v budoucích letech vysílat, což lze tak trochu vycítit z pojetí zpracování programového plánu rozvoje či z tápání kam s dětským divákem. (nejprve bylo dětské vysílání novým managementem z velké většiny přesunutou na ČT2, v DP se pak uvádí, že se chystá vyčištění ČT2 od dětských pořadů jejich přesunutím na ČT3!!!)

Připomínky k Dlouhodobým plánům

Doporučuji Radě ČT, aby navržený DP vrátila GŘ k dopracování zejména o tyto údaje.

• očekávaný přepočtený evidenční počet pracovníků v jednotlivých letech
• odhad průměrné mzdy v jednotlivých letech
• po profesních skupinách zaměstnanců ČT ukázat vývoj objemu ON v jednotlivých letech tak, aby byl patrný celkový pokles ON o deklarovaných 14%.
• uvedení nejvýznamnějších nákladových druhů v oblasti ostatních režijních nákladů, u kterých dojde k největším úsporám tak, aby celkový objem ORN klesl o 22% (po jednotlivých letech)
• objem externích nákladů na vlastní tvorbu v jednotlivých letech
• objem externích nákladů na akviziční pořady v jednotlivých letech
• očekávaný objem nákladů na vysílací práva sportovních přenosů v jednotlivých letech
• očekávaný podíl na sledovanosti v CS 15+ v jednotlivých letech, příp. v dalších cílových skupinách (děti jsou zacíleny v koncepci ČT3)
• bod “Veřejná služba poskytovaná Českou televizí musí být:” (str. 6.: - prostorem pro rozvíjení a inovaci historicky kodifikovaných uměleckých a kulturních hodnot; - prostorem pro kultivaci vkusu diváků a hledání shody v základních společenských postojích; - prostorem pro vzájemné poznávání a sbližování evropských kulturních kořenů; - prostorem pro tvorbu napříč generacemi tvůrců; - prostorem pro programovou synergii napříč žánry a jednotlivými kanály ve vytváření společenského konsenzu a různých forem společenského dialogu o rozhodujících hodnotových otázkách a prioritách.) doplnit o kritickou část retrospektivní a aplikační část, zejména pak v oblasti axiologie! Jaká jsou estetická a myšlenková kritéria? Co bylo špatně? Co je špatně? Jak to bude dobře? Doložit v programu ČT, kde jsou a budou tyto cíle plněny!
• doplnit přesnou definici (str. 8.: „Rozvoj programového schématu ČT1…“ – „...přeformátovat, nově definovat…“) - co se pod tím skrývá?, co má být jinak, než to bylo? [zábava byla, snad i s přidanou hodnotou; seriály byly...atd.]
• dopracovat bod k ČT24 (str. 8.: posilovat a dále rozvíjet regionální zpravodajství. Při současném stavu tří denních regionálních relací, vysílajících asymetricky a dramaturgicky ne zcela jednotně na území ČR, se jako optimální dlouhodobý výsledek jeví vysílání denního zpravodajství pro hlavní město a všech třináct krajů. Dlouhodobost tohoto úkolu vychází z jeho technické a ekonomické náročnosti,) včetně definice postavení TS Brno a TS Ostrava a legislativních úprav.
• vysvětlení nesrozumitelného bodu (str. 11.:„…zajištění zpětné vazby od autorů z konkrétních projektů a aktivit ČT…“)
• v části, která se týká ČT3 zcela chybí komparace s dětskými programy, které jsou v současnosti dostupné kabelem nebo satelitem a to v češtině i angličtině – je třeba doplnit.
• přehled naplňování veřejnoprávní služby jinými televizními kanály

Jedná se pouze o několik klíčových údajů, kromě celé řady dalších k následné diskusi. Jsem toho názoru, že teprve potom bude možné kvalifikovaně posoudit reálnost předloženého DP a rozhodnout o jeho schválení či neschválení.

Program ČT 3 - několik poznámek na Radu ČT dne 11.7. 2012


„Rada obdržela materiál „Program ČT 3 – program pro děti, mládež a vzdělávání“, konstatuje, že byla s obsahem materiálu seznámena na pracovním setkání, pořádaném generálním ředitelem dne 6. 6. 2012 a žádá generálního ředitele, aby byla informována o přípravách Programu ČT 3 – program pro děti, mládež a vzdělávání, v termínu do …………………..“

- Předložené usnesení nepřichází v úvahu. K tomu, aby mohl GŘ pokračovat v přípravách a v investicích do příprav Programu ČT 3, potřebuje souhlas Rady (o který musí požádat), resp. protože se zcela jistě jedná o strategický plán rozvoje ČT podléhá ze zákona schválení Radou ČT. Teprve schválí-li Rada ČT Program ČT 3 mohou pokračovat jakékoli další přípravné práce. Schválení však v současné podobě nepřichází v úvahu – viz níže.

- Navrhuji tedy usnesení:


- „Rada bere na vědomí materiál „Program ČT3 – program pro děti, mládež a vzdělávání“.


- „Rada zřizuje odborný poradní orgán - Panel Rady ČT k detailní oponentuře projektu dětského vysílání, složený z odborných pracovníků Výzkumného ústavu pedagogického a pedagogů vybraných škol.“


- „Členové Rady mohou do 8. 8. 2012 navrhnout členy Panelu“



Pár bodů ke zdůvodnění:



Koncepce postrádá

=> jakoukoli zmínku o tom, že tým srovnával zkušenosti z obdobných evropských programů. V čem se zásadně liší, v čem jsou specifika diváka? Naopak v čem vychází zásadně ze zahraničních zkušeností? (jediná zmínka o členění věkových skupin BBC – str. 6)

=>sociální skupiny a jejich programová orientace? Předpokládá se homogenní sociální stratifikace?

=>kooperace technických platforem v interaktivitě? (V projektu je uvažováno pouze o kooperaci vysílání a internetu pro odpovědi a zaslané příspěvky dětí.)

 je uváděna nezbytnost výjimky ze zákona na 20% programu regionálních studií (nejde tu o „trojského koně“, který má ČT umožnit těch 20% zrušit zcela??)



Koncepce:

 program je koncipován jako 24 hodin a je pak logicky hybridní:

 lze si představit omezené vysílání v rozpětí časů pro děti a mládež (úspora a omezení hybridnosti)

=> 06-21 pro děti a mládež (skupina 4-8, 9-12 [skupina 13-15 je vypuštěna str.5] a dále skupina 16-18 [od 20 hodin do 22]

=> od 22 „drsnější“ pro mládež a alternativa

=> v pozdních hodinách reprízy atd. (čím se to pak v těchto hodinách liší od ČT1 a 2 a proč je to vůbec v těchto hodinách vysíláno?)

 obecně lze vyčíst z textu, že jde především o zábavně zaměřený kanál. Zadání by mělo být přece jen přesněji specifikováno, než je v čl.3. Asi by mělo vycházet z nějakého cíleného rozboru hodnotových orientací jednotlivých věkových skupin, což by si patrně vyžádalo nějakou spolupráci se sociology (vývojové trendy – kupř. mezigenerační solidarita; vztah k handicapovaným; domácí násilí; poznávání lifestylu ve světě; odlišné kultury; základní orientace v mytologii a příbězích biblických atd.)

 obecně postrádám v tomto členění nějaký solidnější reprezentativní průzkum, který by ukázal, jak jsou v oblasti audiovizuální děti v těchto skupinách orientovány (lifestylový výzkum [na jakém vzorku, kdy, jak reprezentativní] nemá žádnou vypovídací validitu v otázce, na co se děti dívají? Jsou to diváci ČT? Asi ne pouze. A kterých tedy dalších stanic a jakých programových orientací?])

 výčet programů na ČT 3 zcela postrádá hudbu, sport [dokument, který je klíčový pro edukaci, je uváděn pouze jako: „krátký, resp. drobný dokument“ (s:6)]

 jak vysoké procento archívů pro děti vyhovuje alespoň orientačně technickému standardu?

 predikce sledovanosti (share)

=> je uváděna při 100% pokrytí. Proč není uváděna predikce pro hybridní pokrytí, které je uvedeno v projektu?



Jak bude program řízen?

=> Zdá se, že zcela nesystémově vzhledem k ostatním kanálům

=> čl.8 – vytvořena redakce??? (žádný kanál nemá redakci);

=> ustaveny TS vývoje??? (PTS podle předpokladů nejsou součástí Vývoje dle Rozhodnutí GŘ 55, jsou autonomní – dětská tvorba bude mít více TS?)

=> čl. 9 – programový tým ČT 3??? – co je jeho součástí?

Zdá se, jakoby ČT 3 byl postaven zcela mimo systémové schéma řízení ostatních programů (je to záměr? nebo je to náhoda a neznalost zpracovatelského týmu?)



Financování a technická stránka:

 financování z úspor?

=> je možné po velmi omezený čas – klasická trajektorie (obecná inflace cen, růst nákladů) je: zvýšení poplatků, v prvních létech se vytváří úspory, v dalších létech se tvoří vyrovnaný rozpočet z úspor a dál to již bez zvýšení poplatků není možné.

=> Kdy je předpoklad, že ČT bude žádat o zvýšení poplatků?

=> Jak bude dosaženo uvedených úspor?

 zdá se, že struktura nákladů projektu neuvádí náklady na vysílání (jaké budou náklady na vysílání, resp. také pronájem na 4 sítě?? viz. dopis Předsedy Rady ČTÚ, který sice uvádí příslib přístupu, nejsou tam ale žádné úvahy o nákladech?)

 Stanice pro děti musí být primárně INTERAKTIVNĚ VZDĚLÁVACÍ, ne pasivně zábavná. To za prvé.

Stanice musí být ve státě tou nejlepší multimediální mateřskou a základní školou. Ne výsměchem jejim cílům. Musí být naplněním Komenského hesla ŠKOLA HROU a ne naplněním sloganu "Sedávej panenko v koutě".

 Stanice musí svůj program vytvářet v široké kooperaci s odbornou pedagogickou veřejností, ne "za bukem" v kancelářích ČT. Souhlas reprezentativního panelu pedagogických odborníků po veřejné prezentaci a odborné diskuzi iniciované Radou považuji za důležitější než souhlas Rady a v každém případě podmiňující souhlas Rady.

 Projekt neobsahuje žádný dramaturgický záměr - čeho vysíláním dosáhnout. Přilepit děti k obrazovkám k čemukoliv z akvizice, případně je nechat sedět před sitcomy? Ne. Výchova hloupých, tlustých a pasivních dětí není a nemůže být cílem veřejné služby.

Jediný smysluplný záměr takové stanice je pomoci české základní škole a českému předškolnímu vzdělávání, podporovat českou kulturu pro děti a učit děti multikulturnímu, multietnickému soužití, k přírodě i lidem ohleduplnému chování.





A to nejde většinou z Británie nebo Ameriky převzatých pořadů, to jde JEN většinou VLASTNÍCH původních, edukativně a na cílové skupiny orientovaných pořadů, respektujících a tvořivě rozpracovávajících Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, při základní míře tolerance k odlišnostem waldorfského programu a Montessori pedagogice.

O tom ale návrh projektu neříká vůbec nic a z předloženého dokumentu není ani zřejmé, že by dramaturgie o edukativním naplnění jako primárním uvažovala. Z předloženého projektu mám dojem, že jde spíše o to děti bavit než vzdělávat.



Test veřejné služby

Projekt by měl obsahovat detailní rozpracování programu s vyznačením těchto kategorií:

[ Účel – záměr ][ očekávaný vzdělávací přínos ][ forma ][ struktura výstupu, výsledku ].

Záměr by měl vždy navazovat na rámcové vzdělávací programy.



To vyžaduje od dramaturgů zamyslet se nad tím, proč dětem ten který blok či pořad nabízí (a kdy ho nabízí), co v jeho rámci sleduje, co chce dětem zprostředkovat, co se dítě může prostřednictvím pořadu naučit, v čem se může rozvinout či zdokonalit, či k jakým znalostem, dovednostem, postojům i hodnotám (kompetencím) může blok přispět.



To by měl být hlavní "test veřejné služby" pro tyto pořady a hlavní odůvodnění jejich nasazení.



Možná a NUTNÁ koordinace a kooperace s Českým rozhlasem a jeho připravovaným dětským vysíláním zde vůbec není uvažována.



K naplnění tohoto záměru je ovšem třeba:

 už nyní vytvořit interdisciplinární tým složený z externích pedagogických odborníků a učitelů, dramaturgů a scénáristů.

 Každý záměr konzultovat a oponovat u pedagogických odborníků. V této spuvislosti navrhuji (viz výše) vytvořit odborný poradní orgán - panel Rady ČT k detailní oponentuře projektu dětského vysílání, složený z odborných pracovníků Výzkumného ústavu pedagogického pro MŠ a ZŠ1 a pedagogů vybraných škol. Rada není místem, kde by se měl program tvořit, je však bezesporu místem, kdyby se měl v souladu s úkolem Rady dle § 8 a s kontrolní funkcí Rady vůči všem bodům §2 zákona o ČT periodicky evaluovat.

 osvojit si pedagogické kompetence - v této oblasti stávající projekt naprosto tápe.

 vytipovat okruhy aktivit, které je třeba mediálně podporovat a moderovat

 respektovat časový harmonogram předškolních dětí a zařízení

Struktura programu

63-70 % převzatých pořadů (z naprosté většiny z anglofonní kultury?) je zcela nepřijatelné jako cíl i jako začátek vysílání veřejné služby. NAPROSTO NEPŘIJATELNÝ POMĚR. Zahraniční materiály musí mít maximálně 30-40%, vyváženě rozvrstvené podle četnosti jazyků a kultur EU (a televizí EBU). První rok vysílání bude díky tomu samozřejmě dražší než další roky… (náběh výroby scénářů, ladění dramaturgie)



Není určeno, kolik z programu bude pasivně zábavní ("sitcomy") a kolik vzdělávací a interaktivní. SITCOM NENÍ z principu formát veřejnoprávní.



"Losování" je například naprosto nepřijatelný princip chování. Výhra MUSÍ být vždy orientována na dosažený výkon, NE NA NÁHODU.



Výroba

Začínat výrobu 3 měsíce před spuštěním stanice je HAZARD s prvními dojmy diváků a pověstí stanice. Ne nepodobné hazardu, který generální ředitel předvedl při spouštění zpravodajství, oněch "nových" Událostí.



Příprava a oponentura scénářů musí probíhat daleko dříve. Stejně tak PRETESTY na cílových skupinách. Časový harmonogram před spuštěním stanice musí trvat minimálně 15 měsíců. (Rádio Wave ČRO se připravovalo 2,5 roku jako projekt "Radium", během kterých se tvořil a ladil tým dramaturgie, pak po vzniku "Wave" vysílalo 6 měsíců do zdi, než šlo do étéru – a to bylo hudební rádio pro teens bez výraznějších edukačních ambicí...,ale s ambicí nabídnout ALTERNATIVU komerčnímu programu pro stejnou cílovou skupinu)



Předložený projekt vůbec nepočítá s off-line programem a online HD video streaming platformou (stahovaným či pouštěným uvnitř výuky dle harmonogramu jednotlivých předmětů vzdělávání – rozdělený podle ročníků, předmětů, kalendáře školního roku). Inspiraci lze najít například na US Education TV.



Projekt vůbec nezmiňuje otázku TOTÁLNÍHO VÝKUPU AUTORSKÝCH PRÁV kvůli možnosti (a nutnosti) poskytování veškerého obsahu bez omezení (školám, školkám i rodinám) prostřednictvím internetového multimediálního archivu (licence creative commons nebo copyright s šířením pro individuální užití, neziskové vzdělávání a neziskové komunitní aktivity zdarma). Podtrhuji: POUZE PRO NEZISKOVÉ.

Technická realizovatelnost

Varianta A – odstranění programu ČRO NENÍ MOŽNÉ a je NEPŘIJATELNÉ z hlediska záměrů zákonodárce při tvorbě veřejnoprávního multiplexu umožnit poslech stanic ČRO v MUX 1. Bez souhlasu Českého rozhlasu, a ten nebyl na jednání GŘČTs GŘ ČRO dán, je nemožné o této variantě uvažovat, protože by nepřijatelným způsobem kanibalizovala veřejnou službu - omezila by zásadním způsobem veřejnou službu Českého rozhlasu.

B – není možné pro zhoršení podmínek příjmu

Varianta C – vstup do komerčního multiplexu MUX4 je možné vnímat POUZE DOČASNĚ jako provizorium, neboť zde dojde ke konkurenční kolizi s programem TV Pohoda a vzhledem k propojování provozovatele multiplexu a provozovatele programu v jedné osobě jde o dlouhodobě nepřijatelný stav veřejnoprávního penězovodu do budování konkurence.





Cílovým stavem musí být žádost zákonodárcům o vyhrazení druhého multiplexu veřejné služby z druhé série MU5-MUX9, vzniklé po opuštění analogového vysílání (switch off), které je stejně nutné pro rozvoj vysílání v HDTV rozvoj technologií tzv. "superteletextu" a extenze EPG do multimediální podoby. Bez tohoto "druhého" multiplexu veřejné služby není technologický rozvoj veřejné služby v horizontu 5-7 let při zachování principu terestrické dostupnosti možný.





Varianta D ČT3+ČT4

Druhou, v projektu jakkoliv nezmíněnou možností je omezení vysílání ČT4 na večer (19:00-06:00) a sdílení obou programů na jedné vysílací síti s tím, že "dětská" resp. vzdělávací ČT3 by vysílala v časech 6:00-19:00). Vzhledem k nepřijatelně a neudržitelně narůstajícím nákladům na licence sportovních přenosů by toto sdílení mělo zásadní vliv na využití prostředků koncesionářů i efektivitě vysílání sítě ČT4 v dopoledních a odpoledních hodinách, a zároveň na zlevnění a veřejnoprávní charakter ČT4 (omezení drahých přenosů a záznamů vrcholového komerčního sportu – fobalu i hokeje, amerického fotbalu apod., likvidace ryze komerčních a elitních sportů (F1, golf, Premier League), u kterých je objektivně pochybnost o veřejné službě.





Tato možnost by zásadním způsobem navýšila možný rozpočet pro ideální variantu ČT3, která by se tak mohla stát hrdým producentem dětského a vzdělávacího vysílání a opravdovým klenotem veřejné služby.